Brusel/Ženeva/Praha, 8. 3. 2002 Ostré kritice za nečinnost a výmluvy tváří v tvář hrozbě zvýšení amerických cel na dovoz oceli včera podrobila Evropskou unii britsko-nizozemská ocelářská společnost Corus. "EU i (britští a nizozemští vládní) úředníci měli celé měsíce na přípravu odvetných akcí poté, kdy USA ohlásily své záměry. Místo toho se skrývali za procedurálními finesami a formalitami".
Evropská komise se včera v otázce cel na ocel obrátila se dvěma stížnostmi proti rozhodnutí USA na Světovou obchodní organizaci (WTO). Především obviňuje Spojené státy, že porušily zásadu nediskriminace, která členským zemím WTO zakazuje vyhlašovat obchodní omezení jen některým státům a proti jiným ne. Americká vláda vyňala z platnosti zvýšených cel Kanadu, Mexiko, Izrael, Jordánsko a ty země, včetně České republiky, Turecka a Thajska, jejichž vývoz oceli do USA je marginální.
Evropská komise dále prostřednictvím WTO usiluje o to, aby Spojené státy kompenzovaly ztráty, které jejich rozhodnutí způsobí evropským zemím. Odvolává se na regule WTO, podle nichž při podpoře domácího průmyslového odvětví musí členský stát nahradit ztráty dovozcům buď v hotovosti, nebo snížením cel na jiné zboží tak, aby byly kompenzovány ztráty, jež té které zemi jejím rozhodnutím vzniknou. Podobné stížnosti již podaly u WTO Austrálie a Nový Zéland a očekává se, že se připojí i Japonsko a další četné země s velkou výrobou oceli, jež jsou americkým opatřením poškozeny.
Rozhodčí řízení před Světovou obchodní organizací však zpravidla trvá až dva roky, takže nelze očekávat urychlené řešení. Americké opatření přitom bylo vyhlášeno na tři roky.
Největší ocelárny na starém kontinentě v obavě o zvýšený dovoz oceli z Asie požadují, aby Evropská unie vytyčila celní bariéry. Jak požaduje ocelárna Corus, unie by měla "okamžitě přijmout rozhodnou akci a odpovědět podobnými opatřeními (jaké vyhlásily USA) na ochranu ocelářského průmyslu v EU". Pokud by se jejich požadavky uskutečnily, mohly by se dotknout i vývozních možností zemí usilujících o vstup do Evropské unie. Podle včerejší zprávy z Bruselu by však americké celní opatření nemělo podstatněji ovlivnit jejich vývozy na západoevropské trhy. Podle evropského komisaře pro obchod Pascala Lamyho je důvod hlavně v tom, že reformní země vyvážejí hutní výrobky s nižším podílem přidané hodnoty. Jakákoli omezení vývozu by je tvrdě zasáhla teprve ve chvíli, kdy budou podstupovat složitý proces restrukturalizace.
"Obchodní válka, zejména za dnešních okolností, by mohla mít na světovou ekonomiku skutečně destruktivní vliv," obává se Yilmaz Akyuz z Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Četní analytici se naproti tomu shodují, že přímý dopad amerického tarifního opatření na mezinárodní obchod bude velmi omezený. Podle odhadů Deutsche Bank vývoz železa a oceli z EU, která se pokládá za hlavní oběť celní restrikce, odpovídá jen 0,2 procenta veškeré výroby patnáctky.
Miroslav Prchal, Marta Stolařová
Celní bariéry USA
30% clo na dovoz ploché oceli, jako jsou plechy válcované zatepla i zastudena, pozinkované a pocínované plechy,
30% clo na dovoz produkce z válcoven cínu a na tyčové oceli,
15% clo na dovoz vyztužených ocelových tyčí pro stavební účely, na určité typy svařovaných trubek, nerezavějících ocelových tyčí a na magnetické výrobky,
13% clo na určité druhy slitin,
8% clo na dráty z nerezavějící oceli
Pramen: Reuters