Saúdský plán je nadějí pro Blízký východ
Martin Novák
Rijád/Jeruzalém/Praha, 28. 2. 2002
Po měsících agónie se blízkovýchodní mírový proces upíná k novému životabudiči: plánu saúdského korunního prince Abdalláha. A to přesto, že návrh ještě nebyl nikde oficiálně oznámen. Na veřejnost se dostal poté, co jeho koncept obdržel z Rijádu redaktor deníku New York Times.
Osmasedmdesátiletý následník saúdského trůnu (který však už od poloviny devadesátých let de facto vládne, protože král Fahd zápasí po těžkém infarktu spíše s vlastním zdravím než s panovnickými povinnostmi) navrhuje ukončit desítky let trvající nepřátelství mezi Izraelem a arabským světem na první pohled jednoduše. Židovský stát se stáhne ze všech arabských území dobytých během šestidenní války v roce 1967. Tedy ze západního břehu Jordánu, pásma Gazy, východního Jeruzaléma i Golanských výšin. Arabské země na oplátku ukončí bojkot Izraele a uzavřou s ním normální diplomatické vztahy.
Izraelští politici - včetně premiéra Ariela Šarona - přijali návrh optimisticky. Nikdo ale neskrývá, že úplné stažení na hranice z roku 1967 nepřichází v úvahu.
"Já osobně také vylučuji náš odchod ze všech obsazených území, ale beru saúdský plán jako podnět k jednání. A když budeme jednat, určitě obě strany najdou vůli ke kompromisům," řekl prezident Moše Kacav izraelskému rozhlasu.
Málokdo v Izraeli si zatím dokáže představit, že by východní Jeruzalém s židovskou čtvrtí, Zdí nářků a posvátnou Chrámovou horou byl součástí jakéhokoliv jiného státu. Přesto jsou Izraelci potěšeni tím, že saúdský princ jménem všech Arabů nabízí mírové urovnání.
"Pro Saúdskou Arábii je to obrovský a určitě ne jednoduchý krok směrem k nám," uvedl podle agentury Reuters bývalý izraelský ministr spravedlnosti a člen Strany práce Jossi Beilin.
Vysoký komisař Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana vycítil nečekanou šanci na průlom a neplánovaně odletěl do Saúdské Arábie, kde včera přes hodinu jednal s princem Abdalláhem. Střízlivou spokojenost vyslovily se saúdskou iniciativou i Spojené státy.
Na arabské straně není jistá všeobecná podpora. Pokud Izrael neopustí Golanské výšiny, nelze čekat souhlas Sýrie a tím i Libanonu. Neznámou je postoj dvou krajně protiizraelských zemí - Libye a Iráku.
Palestinská samospráva plán sice přijala, ale radikální Hamas Abdalláhovu iniciativu jednoznačně odmítl. "Návrh je v rozporu s naší politikou. Pokračujeme v boji proti Izraeli," řekl včera agentuře Reuters předák Hamasu Ahmad Jásín.
Saúdská Arábie už před dvaceti lety mírový plán na urovnání blízkovýchodního konfliktu připravila. Na zasedání Ligy arabských států v marockém Fezu v listopadu 1981 jej předložil dnešní král a tehdejší korunní princ Fahd. Plán byl navlas stejný jako ten současný: izraelské stažení z arabských území výměnou za mír.
Tehdy návrh neměl naději - vedle radikálně odmítavého postoje řady arabských zemí jej nakonec zavrhl i sám Jásir Arafát. Jestliže dnes je pro arabský svět tatáž iniciativa až na výjimky přijatelná, vypovídá to o změně, kterou za uplynulá dvě desetiletí prošel arabský pohled na Izrael a jeho existenci.
Realita v terénu je však zatím jakémukoliv usmiřování vzdálená. Izraelská hlídka včera zastřelila tři palestinské ozbrojence, kteří se pokusili proniknout do země z Egypta. To je z hlediska Izraele nebezpečná eskalace, protože hranice s Egyptem byla doposud bezpečná a klidná. Při dalším incidentu palestinský ozbrojenec zastřelil Izraelce na jeruzalémském předměstí Atarot.
