Německého ministra financí trápí deficit, zemské vlády nechtějí šetřit
Milan Mostýn
Berlín/Praha, 22. 2. 2002
Evropská komise vyslala včera Německu varovný signál: Rozpočtový deficit by se mohl přiblížit třem procentů hrubého domácího produktu. To je strop stanovený pravidly Evropské unie.
Stalo se tak devět dní poté, co ministři financí patnáctky zamítli návrh poslat do Berlína oficiální varování, takzvaný modrý dopis, kvůli výši deficitu.
Brusel se domnívá, že tříprocentní deficit hrozí, pokud se spolkovému ministrovi financí Hansi Eichelovi nepodaří prosadit konsolidaci rozpočtu v rámci "národního paktu stability".
"Mám dojem, že ještě ne všichni pochopili, že jsme součástí Evropské měnové unie," řekl pro list Handelsblatt šéf expertní skupiny vlády Jürgen B. Donges na adresu spolkových zemí. Některé z nich reagovaly na výzvu k omezení deficitů a k úsporám, zvláště v oblasti zdravotního pojištění, velmi odměřeně.
Zemské vlády mají však ke zdrženlivosti důvod. Jen loni se příjmy spolkových zemí snížily o osm miliard euro. Dluh naproti tomu vzrostl ve rovnání s předchozím rokem o více než čtvrtinu. Přesto Eichel tvrdí, že do roku 2004 bude spolkový rozpočet vyrovnaný.
"Pokud by se měly uskutečnit Eichelovy sliby, vláda by potřebovala konjunkturální zázrak," řekl ve včerejším vydání týdeníku Wirtschaftswoche analytik Ralph Brügelmann. V témže týdeníku daňový expert Alfred Boss uvedl, že rozpočet by mohl zachránit jedině 3,5procentní hospodářský růst.
Vládní výroční zpráva o stavu hospodářství, o níž včera bouřlivě diskutovali poslanci Spolkového sněmu, však letos počítá pouze s 0,75 procenta. "Stojíme před novým oživením," citovala Eichela agentura DPA při prezentaci zprávy. V příštím roce ministr očekává, s odvoláním na údaje EU, 2,8- až 2,9procentní hospodářský růst.
Šéf opoziční poslanecké frakce CDU Friederich Merz přesto včera vládu ostře kritizoval za dosažené makroekonomické ukazatele. "Německo je nemocným mužem Evropy," řekl Merz s poukazem na vysokou nezaměstnanost.
Na ni ostatně upozorňuje i Evropská komise, požadující další deregulaci pracovního trhu.
Eichel se včera osočování z neschopnosti kabinetu bránil velmi úporně. Nezaměstnanost dosahuje sice 4,3 miliónu, ale za vlády konzervativců bylo podle něho v letech 1992 až 1998 bez práce 4,85 miliónu lidí.
Ovšem opozice poukazuje na to, že vláda přikrášlovala statistiky. Lednová kontrola činnosti úřadů práce odhalila, že sedmdesát procent zajištěných míst pro nezaměstnané bylo jen na papíře.
Kvůli vzniklému skandálu byl zbaven funkce prezident Spolkového úřadu práce Berhard Jagoda, který o nedostatcích věděl. "Potřebujeme najít nového šéfa úřadu," potvrdil včera odvolání ministr práce Walter Riester. O nástupci chce rozhodnout dokonce samotný kancléř Gerhard Schröder.
