Konec vleklého sporu o odsun je v nedohlednu
Adam Černý
Praha, 22. 2. 2002
Česko-německá diskuse na téma prezidentských poválečných dekretů, které se staly základem pro odsun sudetských Němců a části slovenských Maďarů, provází obě země od pádu komunistického režimu v Československu v roce 1989.
V pět let staré společné deklaraci se Česko i Německo zavázaly, že problémy minulosti nebudou zatěžovat své vztahy v budoucnu. Veřejná výměna názorů přesto neutichla.
Příčinou dosud živé debaty je skutečnost, že na obou stranách dosud žijí pamětníci bezpráví. Společná komise českých a německých historiků v roce 1996 vydala publikaci, v níž odhadla počet českých válečných obětí na 360 000 (z toho 240 000 obětí rasového pronásledování). Oběti mezi odsunutými sudetskými Němci odhadla na 19 000 až 30 000.
Diskusi pravidelně oživují prohlášení politiků obou stran.
Z české strany jsou to ti, kteří v souvislosti s odsunem popírají princip kolektivní viny uplatněný na takřka veškeré německy mluvící obyvatelstvo, a dostatečně zřetelně neodsuzují násilnosti, které odsun provázely.
Ze strany sudetských Němců jsou to výroky, které směřují k majetkoprávním požadavkům a popírání podílu německé menšiny na zániku předválečného Československa. Například předseda německého zemědělského svazu vyhnanců Horst Hoferichter v červnu 1994 řekl, že potomci německých zemědělců vysídlených a odsunutých v roce 1945 ze Sudet a ze Slezska očekávají, že po sjednocení Evropy jim bude vrácen majetek a pozemky, které tam zanechali. Takovéto názory byly z české strany vždy odmítnuty.
Německá vláda k problému sudetských Němců přistupovala obezřetně. Pokud by se totiž výslovně zřekla majetkových nároků, čelila by řadě soudních žalob potomků sudetských Němců dožadujících se náhrady škod. Přesto ale spolkový kancléř Gerhard Schröder v březnu 1999 za návštěvy českého premiéra v Bonnu neváhal říci, že jeho vláda majetkové nároky nebude vznášet.
Gestem ke smíření se po přijetí společné deklarace a po zřízení česko-německého Fondu budoucnosti stalo humanitární gesto, na jehož základě se dostalo a dostává finanční výpomoci českým obětem nacistické okupace i jejich potomkům.
Praha dosud k obdobné odpovědi nedospěla. Premiér Zeman se ale letos v únoru v rozhovoru pro německou televizní stanici ARD vyslovil pro humanitární gesto vůči těm sudetským Němcům, kteří jako antifašisté trpěli za nacistického protektorátu, a přesto byli po 2. světové válce vyhnáni ze svých domovů v obnoveném Československu.
Debata na téma odsunu mezi Českou republikou, Německem a Rakouskem přerůstá na evropskou úroveň. Parlament Evropské unie již schválil několik rezolucí, v nichž se vyjádřil k odsunu kriticky. Německý ministr zahraničí Joschka Fischer letos v lednu odmítl požadavky vysídleneckých organizací s tím, že "taková debata nikam nevede".
