Zákony, které vznikly před založením Evropské unie, se dosud nebraly při přijímání nových členů v potaz

V Evropě se začíná o Benešových dekretech diskutovat

Kontroverzní výroky českých politiků na téma odsunu oživují diskusi o Benešových dekretech, říká představitel sudetských Němců Bernd Posselt.
Adam Černý, Pavel Žára, Josef Veselý
Praha/Brusel, 22. 2. 2002

Představitelé sudetských Němců předpokládají, že poválečný odsun sudetských Němců bude součástí diskuse v závěru přijímání České republiky do Evropské unie.Tento názor vyjádřili v reakci na prohlášení maďarského premiéra Orbána, který v Bruselu před poslanci Evropského parlamentu mluvil o neslučitelnosti poválečných takzvaných Benešových dekretů s právem unie.
Bernd Posselt, poslanec Evropského parlamentu a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení, včera vyslovil nesouhlas s názorem, že dekrety nejsou předmětem acquis communautaires (souhrn právních norem Evropské unie, pozn. red.), takže tyto akty nijak nesouvisejí s přijetím České republiky do Evropské unie. "Má to dvě chyby. Zaprvé, acquis nejsou jediným měřítkem k přijímání zemí typu ČR do unie," řekl Posselt pro Hospodářské noviny.
Představitel sudetských Němců připomněl, že existují takzvaná kodaňská kritéria, podle nichž se u kandidátů vstupu do EU hodnotí úroveň tržní ekonomiky, fungování právního státu, lidských práv a schopnosti čelit konkurenci. "Tato kritéria mají rovněž politickou povahu. A v tomto smyslu dekrety i podle nezávislých právníků kodaňským kritériím zřetelně odporují," prohlásil Posselt.
Debata na téma hodnocení poválečného odsunu sudetských Němců se v posledních dnech oživila v souvislosti s výroky předsedy vlády Miloše Zemana pro rakouský týdeník Profit a izraelský deník Haarec na téma odsunu sudetských Němců. Tyto výroky ostře kritizovala rakouská i německá vláda a Evropská unie.
Představitelé krajanského sdružení byli se vzniklou polemickou publicitou spokojeni. "Žertem jsme si na ústředí našeho sdružení říkali, jestli nemáme vašeho premiéra nominovat na výroční publicistickou cenu za zásluhy o sudetoněmeckou věc," řekl Posselt.
Na dvě dimenze problému upozornil Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů. "Benešovy dekrety by po vstupu ČR do unie neměly být předmětem soudních jednání," řekl. Nevyloučil ale, že věc dekretů může být tématem intervencí poslanců Evropského parlamentu vůči České republice. "Problém totiž nespočívá v politickoprávní, ale v politickomorální rovině," uvedl Handl.
Názory na slučitelnost Benešových dekretů s evropským právním řádem nejsou jednoznačné. Dobře informovaný úředník Evropské komise Hospodářským novinám sdělil, že veškerá legislativa, která vznikla před Evropskou unií, nebude brána v potaz. Benešovy dekrety proto nejsou relevantní pro vstup České republiky do Evropské unie. Tento názor před časem potvrdil i komisař Evropské unie odpovědný za rozšíření Günter Verheugen.
Česká politická scéna reagovala na úvahy o zrušení poválečných prezidentských dekretů vesměs odmítavě. Stínový ministr zahraničí Občanské demokratické strany Jan Zahradil vyjádřil názor, že Česká republika by měla při jednání o přístupové smlouvě usilovat o doložku, která by zajistila nezpochybnitelnost majetkoprávních vztahů založených na dekretech. Nedomnívá se, že by byl důvod, aby Česko zhotovilo nějakou všeobecnou deklaraci týkající se uzavření otázky dekretů. "Diskuse o nich jen nahrává sudetoněmeckým lobbistům," řekl Zahradil.
Někteří čeští politici a experti určitou možnost debaty připouštějí. "Česko by mělo vyřešit právní otázku Benešových dekretů, stejně jako to udělalo Německo s Mnichovskou dohodou," prohlásil senátor Michael Žantovský. Politolog Bohumil Doležal se domnívá, že zrušení dekretů by nemělo žádné osudové dopady. Vyslovil se pro symbolické odškodnění Němců odsunutých po válce. "Je to nešťastný kolotoč, který občas politici využívají ve svůj prospěch. Je třeba s tím skoncovat," řekl Doležal.

Související