Německý ministr zahraničí Joschka Fischer přijal od premiéra Miloše Zemana vysvětlení jeho několika sporných výroků

Hroty v česko-německých vztazích jsou obroušeny

Milan Mostýn, Adam Černý

Praha, 21. 2. 2002
Pochybnosti o tom, zda kontroverzní výroky premiéra Miloše Zemana narušily vztahy mezi Berlínem a Českou republikou, včera v Praze rozehnal šéf německé diplomacie Joschka Fischer.
"Německo-české vztahy jsou dnes tak dobré, že vydrží i některé nepředvídané turbulence," řekl ministr v narážce na dřívější Zemanova slova, v nichž označil sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu.
Český premiér se s Fischerem shodli, že základem dobrých vztahů obou zemí je pět let stará česko-německá deklarace. V ní se obě země zavázaly, že nebudou vzájemné vztahy zatěžovat problémy minulosti.
Příprava deklarace byla pracná a dlouho trvalo, než její myšlenku přijaly rozhodující politické síly v obou zemích. Na české straně vláda a opoziční sociální demokracie dospěly k základní shodě až na podzim 1996.

Spříznění s Berlínem

Další posun ve vztazích Prahy a Berlína se podařil poté, co se v obou zemích ujaly moci sociálně demokratické vlády. Při návštěvě premiéra Miloše Zemana v Bonnu v březnu 1999 kancléř Gerhard Schröder řekl, že spolková vláda nebude vůči Praze vznášet žádné majetkové nároky. Premiér Zeman na oplátku v narážce na takzvané Benešovy dekrety prohlásil, že "při zachování kontinuity českého právního řádu účinnost některých zákonných opatření přijatých v roce 1945 již vyhasla".
Politickou rozmíšku vyvolaly na začátku letošního roku výroky předsedy české vlády v rozhovoru pro rakouský týdeník Profil, které byly interpretovány jako hodnocení sudetských Němců měřítkem kolektivní viny, jež je v dnešní Evropě pokládáno za nepřijatelné.
V německém tisku se poté objevily informace, že Zemanova neobratnost, pokud by zůstala nevysvětlena, může ohrozit cestu kancléře Schrödera do Prahy plánovanou na březen k pětiletému výročí vzniku deklarace.
Hrozící spor se včera podařilo urovnat. "Přeji si, aby proces usmíření, jehož základy položila česko-německá deklarace, pokračoval a překonal existující hořkosti," řekl Fischer.
Jako smířlivé gesto Miloš Zeman navrhl odškodnění pro sudetoněmecké oběti fašismu. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus však tento nápad důrazně odsoudil.
Jiným předmětem sporu se tento týden staly Zemanovy výroky v interview pro izraelský list Haarec. Nepřímo v něm srovnával palestinského vůdce Jásira Arafáta s Adolfem Hitlerem a vzbudil dojem, že by Palestinci mohli být odsunuti z území, kde žijí.
Na interview bouřlivě reagovala spolková vláda, Evropská unie i Liga arabských států. Konflikt urovnali český a německý ministr zahraničí společným prohlášením.
"Neuměli jsme si představit, že by náš partner a soused a budoucí člen Evropské unie zastával stanovisko, které se tak radikálně liší od pozice Evropské unie," prohlásil Fischer.

Temelín není problém

Šéf české diplomacie Jan Kavan včera ujistil svého partnera, že vnímá starost sousedních zemí o bezpečnost Jaderné elektrárny Temelín. "Zajištění bezpečnosti je i v zájmu českých občanů," řekl.
Zatímco ve vztazích s Rakouskem je otázka provozu Jaderné elektrárny Temelín prvořadá, Spolková republika se v tomto ohledu chová zdrženlivě. Vládní koalice složená ze sociálních demokratů a Zelených dala sice opakovaně najevo, že by dala přednost odstavení elektrárny, nikdy ale tento názor kategoricky neprosazovala.
Ministr zahraničí Joschka Fischer již loni v červenci v rozhovoru pro list Mittelbayerische Zeitung jasně odmítl spojovat problém jaderné elektrárny s jednáním o vstupu České republiky do Evropské unie.
O uzavření Temelína v úterý požádala bavorská zemská vláda, která vyslovila výhrady k bezpečnosti jaderné elektrárny. Ministr Fischer však včera připomněl, že Německo akceptuje právo České republiky rozhodovat o vlastní energetice.

Související