Deset let, které změnily mnohým z nás život

Internet u nás oslavuje jubileum - před deseti lety zahájila provoz síť Cesnet, která přivedla internet do Česka

Deset let, které změnily mnohým z nás život

Ačkoli mnoho lidí už považuje internet za samozřejmost, bez které si svůj život už neumí ani představit, jeho historie u nás zahrnuje pouhou dekádu. První české pracoviště se připojilo do sítě, z níž vznikla dnešní globální pavučina, před deseti lety.

Josef Vališka

Všechno začalo iniciativou skupiny lidí, které zajímal internet a technologie vůbec, vzpomínají na počátky internetu u nás představitelé sdružení Cesnet, kteří vytvořili základy internetu v ČR. Díky dobrým kontaktům s pracovníky univerzity v Linci, kam tehdy vedl datový okruh o kapacitě 9,6 kb/s pro provoz počítačové sítě EARN, vyzkoušeli vytáčený přístup do Lince - v podstatě šlo ale jen o mezinárodní hovor nevelké kvality, navíc velmi drahý.

První byli vědci

Pak ale přišla nabídka americké nadace George Mellon Foundation, která českým vědcům poskytla prostředky na nákup modemů umožňujících zvýšit rychlost přenosu na 19,2 kb/s. Díky tomu se mohlo na internet připojit pevným datovým okruhem první československé pracoviště - Výpočetní centrum ČVUT v Praze. Kalendář ukazoval datum 13. února 1992.
Dnešní vědeckovýzkumná síť už je o něčem zcela jiném. Akademie věd ČR a 27 českých vysokých škol vytvořily sdružení Cesnet, zaměřené na rozvoj nejnovějších internetových technologií k provozování národní sítě pro vědu a výzkum. V roce 1996 převzal Cesnet od Výpočetního centra ČVUT provoz počítačové sítě a ve stejném roce začalo sdružení budovat vysokorychlostní síť TEN-34 CZ, na kterou se postupně přepojily všechny vysoké školy, pracoviště AV ČR a další vědeckovýzkumné instituce. Od roku 1998 projekt pokračoval pod názvem Quantum; výsledkem byla síť TEN-155 CZ, součást evropské vysokorychlostní sítě TEN-155 (názvy sítí byly odvozeny od tehdy dosahované přenosové rychlosti 155 Mb/s, a v té době patřily k absolutní technologické špičce). I to už však od loňského roku patří minulosti. Na podzim loňského roku skončil provoz českého přípojného bodu evropské vědecké sítě TEN-155 v ČR, v současné době funguje už gigabitový projekt Cesnet2 a provoz české akademické sítě je nyní naplno propojen rychlostí 1,2 Gb/s do nové gigabitové panevropské sítě GÉANT. Ta propojuje 28 vědeckovýzkumných sítí ve 32 zemích. Tato panevropská vysokorychlostní síť, provozovaná sdružením DANTE za významné podpory Evropské unie, představuje nejrychlejší akademickou páteřní síť. Jádro je tvořeno okruhy o kapacitě 10 Gb/s, ostatní okruhy disponují kapacitou od 34 Mb/s (touto rychlostí je připojena i ČR), na něž navazují okruhy o kapacitách od 34 Mb/s do 2,5 Gb/s. Pro srovnání: síť Abilene amerického projektu Internet2 má kapacitu 2,5 Gb/s.

Zpoždění je i výhodou

To, že k nám vstoupil internet o něco později a česká internetová infrastruktura je poměrně mladá, má pro uživatel své výhody: Ti, kdo startovali později, mohli využít nejmodernější technologie - a vývoj v tomto oboru jde opravdu rychlým tempem. O posunu ve výkonnosti internetu u nás a jeho možnostech vypovídá i experiment, který provedlo sdružení Cesnet ve spolupráci s českou pobočkou Microsoftu: Při 10. výročí zahájení provozu sítě internet v ČR uspořádaly jako první u nás webové vysílání slavnostního setkání, při němž předvedly unikátní přenos ve špičkové kvalitě "blízké DVD", který mohli sledovat zájemci ve všech akademických a vysokoškolských centrech ČR, něco, co by ještě před několika lety nebylo technicky vůbec možné.
Také česká telekomunikační infrastruktura patří mezi nejmodernější v Evropě, síť Telecomu je z převážné většiny digitální a disponuje dobrou přenosovou kapacitou. Svou činnost zahájili i alternativní operátoři vybavení moderními technologiemi, takže na internet se lze připojit nejen obvyklou telefonní linkou, ale i bezdrátově, prostřednictvím kabelové televize či jiných vysokorychlostních médií, laserovými pojítky apod.

Šance pro schopné

Internet a jeho rozmach se stal také u nás doslova životní příležitostí pro řadu lidí a firem. Například Seznam, nejnavštěvovanější český internetový portál, vytvořil student Ivo Lukačovič. Loni už měla jeho firma obrat ve výši 60 miliónů Kč a je zisková. Na internetu vyrostla i společnost Tiny Software, která úspěšně zabodovala také na americkém IT trhu a dodává své produkty pro ochranu počítačových sítí americké vládě a armádě. Také jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů tzv. nové ekonomiky Roman Staněk a jeho projekt NetBeans vděčí za svůj úspěch internetovým technologiím.
Na podporu a rozvoj internetu v ČR vznikla i řada projektů a iniciativ. K hlavním patří akce Březen - měsíc internetu, pořádaná stejnojmenným sdružením. Letošní ročník je už celkově 5. V roce 2002 přinese měsíc internetu veřejnosti v ČR dosud nejvíce příležitostí k seznámení s internetem a možnostmi jeho využití, a to hlavně prostřednictvím veřejných knihoven, kterých se přihlásilo s programy zaměřenými na nejrůznější skupiny obyvatel do projektu přes 170. Na březen je připraven v ČR rozsáhlý projekt otevření regionálních Center internetu, který spolu s dalšími partnery připravila Česká pošta. Nabídne zájemcům ve 20 městech praktické kursy ovládání počítače a základů práce s internetem. Internet začíná už využívat také státní správa, cílem je umožnit plnohodnotnou komunikaci občanů s úřady v elektronické podobě. Dalším z významných projektů je program připojení českých škol na internet.
Nejrychleji u nás našel uplatnění internet zřejmě ve firemní sféře, a to hlavně u velkých firem a českých zastoupení nadnárodních a zahraničních společností, ale čím dál více proniká i do menších firem. Společnost DEMA provedla průzkum zaměřený na firemní uživatele internetu. Z údajů o 900 malých a středních firmách do 100 zaměstnanců ze šesti krajů a Prahy vyplývá, že v této kategorii firem je na tom s připojením k internetu s 84 % nejlépe Moravskoslezský kraj, nejvíce firem s vlastními webovými stránkami má Brněnský kraj (71 %).
Výzkum se zajímal také o to, kolik procent zaměstnanců využívá internet. U necelé čtvrtiny firem vůbec nepřichází v úvahu možnost vstupovat na webové stránky (23 %) nebo využívat e-mail (24 %), a to hlavně proto, že 22 % firem dosud není připojeno k internetu. Do jedné čtvrtiny zaměstnanců má přístup na webové stránky a k e-mailu zhruba ve třetině firem, více než polovina zaměstnanců může přistupovat na web ve 27 % a používat e-mail ve 28 % firem. Nejvíce je to v podnicích poskytujících služby (42 %), méně již v obchodních (26 %) a hlavně výrobních firmách - tam může k internetu jen 12 % zaměstnanců.