Nové vedení Gazpromu se snaží vyjasnit a napravit podivné majetkové vztahy ve firmě

Další plynovod z Ruska není jistý

Marta Stolařová
Moskva/Praha, 1. 2. 2002
Do poloviny února mají být hotovy expertní posudky pro plánovanou výstavbu druhého, souběžného plynovodu z ruského Jamalu do západní Evropy. Podle francouzského ekonomického listu La Tribune zjišťují podrobnosti nezávisle na sobě potenciální členové konsorcia, jež by mělo nový plynovod stavět.
Společné memorandum o výstavbě plynovodu už před více než rokem podepsal německý Ruhrgas, který je strategickým partnerem Gazpromu, s rovněž německým Wintershallem, se společností Gaz de France a italskou firmou Snam.
"Intenzívně bádají prakticky od okamžiku, kdy bylo na pařížském summitu Evropská unie - Rusko koncem roku 2000 přijato strategické rozhodnutí podstatně zvýšit dovoz ruského zemního plynu do zemí patnáctky. Ruský Gazprom díky tomu neměl sebemenší problém najít pro tuto investici vhodné partnery," napsala La Tribune.
Nový plynovod potřebují všichni. Poptávka po plynu v západní Evropě významně stoupá a Rusko jej potřebuje prodávat, aby plnilo státní pokladnu a mohlo ekonomicky posilovat. V současné době ho vyváží 120 miliard metrů krychlových ročně, z toho skoro tři čtvrtiny přes Ukrajinu. S tou má Moskva, jak sama tvrdí, dlouhodobě potíže, protože "plyn se cestou ztrácí".
Do roku 2008 se má vývoz suroviny z Ruska na západ zvýšit přinejmenším o třetinu, na což dnešní infrastruktura nebude stačit.

Ne přes Ukrajinu

Především ruská média však v poslední době spekulují, zda k výstavbě nového paralelního plynovodu vůbec dojde. Zpochybňují rovněž účelnost chystané spojky, "peremyčky", která by propojila severní plynárenskou magistrálu s jižní a minula by tak Ukrajinu.
"Bylo by to správné rozhodnutí. Stavět plynovod jen proto, aby se vyhnul Ukrajině, je vyhazování peněz," tvrdí Steven Dasevski z ruské investiční společnosti Aton, kterého citoval vlivný moskevský ekonomický deník Vedomosti.

Vytunelovali dceru

Pochybnosti o nových produktovodech přičítá část ruských médií především skandálu, který se rozpoutal kolem petrochemické společnosti Sibur. Počátkem ledna byli zatčeni její šéfové Jakov Goldovskij, dosavadní předseda, a Vjačeslav Šeremet, bývalý zástupce Rema Vjachireva, donedávna ředitele Gazpromu. Plynárenský koncern, který vlastní 51 procent akcií Siburu, oba podezírá z tunelování.
Zahraniční akcionáři Gazpromu (mimo jiné Ruhrgas) ještě za Vjachireva upozorňovali na podivné převody majetku do soukromých firem. O velkých ztrátách v plynárenském gigantu hovořil také prezident Putin, zejména proto, že významným akcionářem Gazpromu je stále ruský stát.
"O tom, že Gazprom před časem obrostl mnoha těžko kontrolovatelnými dceřinými firmami, že uzavřenost a složitá struktura plynárenského monopolu neprospívá jeho efektivnosti, se vědělo už dlouho. Ale otevřeně to řeklo až nynější nové vedení v čele s Alexejem Millerem," napsal ruský týdeník Itogi s tím, že až Miller začal prověřovat vlastnické vztahy a podnikat kroky k ochraně firemního majetku.

Evropa prahne po plynu

Miller sám v rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita minulý týden plány na výstavbu dalších tranzitních plynovodů nijak nezpochybnil, potvrdil naopak, že oba jsou v jednání. "Zemní plyn bude pro západní Evropu v nejbližších letech surovinou číslo jedna a Gazprom bude jejím největším dodavatelem. Strategií západoevropských zemí je nebýt závislý na jednom zdroji. Rovněž naše strategie se orientuje na různé zeměpisné cíle a nadále spoléhá na dlouhodobé odběratelské smlouvy," zdůraznil Miller.