Přes bohumínské překladiště by se Česko mohlo spojit s transsibiřskou magistrálou, využívanou dnes sotva na deset procent

Železniční terminál má napojit střední Evropu na Dálný východ

Marta Stolařová
Praha/Varšava, 28. 12. 2001
Projekt spojení středu Evropy s Dálným východem pomocí širokorozchodné železniční magistrály, vedoucí přes Rusko a další země, sice potenciální účastníci i uživatelé považují za velmi zajímavý, zatím je však opředen různými dohady a nejasnostmi.
Nosným tématem v jinak poklidném česko-polském dialogu se eurasijská magistrála stala zhruba v polovině října, kdy ruský premiér Kasjanov položil při návštěvě Česka symbolickou stříbrnou kolejnici v Bohumíně. Ten by se měl stát středoevropským cílovým bodem projektu, který je ovšem stále jen na papíře. Měl by tam vzniknout moderní terminál s roční kapacitou půl miliónu kontejnerů, jež by se měly přepravovat dál po Evropě a zase opačným směrem - na východ.
Varšava se domnívá, že takové logistické centrum by se mělo postavit v polském Slawkowě, kde již širokorozchodná trať ústí. Svého času tam totiž byla vybudována její odnož pro přímé dodávky krivorožské rudy do huti Katovice.
Transsibiřská magistrála, elektrifikovaná železnice dlouhá deset tisíc kilometrů, se dnes využívá sotva na desetinu kapacity a ruská strana má eminentní zájem na jejím oživení. Mimo jiné slibuje, že zajistí na trati bezpečnost, kvůli níž se zboží "přestěhovalo" zpátky na lodě, i když po moři cesta trvá osmadvacet dnů, kdežto vlakem polovinu.
Se zástupci Kyjeva a Prahy již Moskva podepsala memorandum, které nastiňuje podmínky dalšího postupu. Představitel Varšavy však u podpisu chyběl. Důvody nejsou příliš jasné, snad bylo váhání způsobeno nejistou situací v Polsku před zářijovými parlamentními volbami. Část tamních médií se nicméně pozastavovala nad účelností výstavby nového centra v Bohumíně, když by stačilo dobudovat transsibiřskou "koncovku" ve Slawkowě.
"Za sebe mohu říci, že jsme nikdy tento projekt nechápali jako věc soutěže mezi Polskem a Českou republikou," zdůraznil český ministr dopravy a spojů Jaromír Schling, který před několika týdny jednal s polskými partnery při oficiální návštěvě premiéra Zemana ve Varšavě. "Ukáže-li se na základě dalších ekonomických rozborů, že ten projekt má smysl, bude širokorozchodná trať prodloužena až do Bohumína, ale rozhodně to nebude znamenat, že by se měl rušit terminál ve Slawkowě. Právě naopak by to znamenalo jeho modernizaci," zdůraznil ministr.
Podle polského vicepremiéra a ministra infrastruktury Marka Pola by se pro magistrálu měla získat Evropská unie. "Přeprava statisíců, možná miliónů kontejnerů bude směřovat převážně do zemí Evropské unie. Proto si sotva lze představit, že by se tak velký projekt realizoval bez její účasti. Mimo to Polsko i Česko se tak jako tak hodlají brzy stát jejími členy," řekl Pol.
Jistou opatrnost, s níž polská strana k tomuto gigantickému záměru přistupuje, Pol zdůvodnil věcnými ohledy. Půjde, jak řekl, o velmi obtížnou investici. Trať, která spojí Slawkow s Bohumínem, bude dlouhá přes sto kilometrů, povede silně urbanizovaným terénem a vyžádá si náklady ve výši kolem sta miliónů dolarů. Proto hovořit o termínech lze podle Pola jen na základě hluboké ekonomické a finanční analýzy. Průběžně se bude touto věcí zabývat právě vznikající česko-polský pracovní tým.
Koordinátorem celého projektu je nadnárodní společnost Shiran General Trade AG, která slibuje zajistit i vhodný model financování. "Přeprava mezi přístavy na Dálném východě a středem Evropy se oproti lodní dopravě zkrátí na polovinu. Přirozeně se tak i zlevní a zanedbatelná nejsou ani ekologická hlediska," řekl o výhodách projektu Hospodářským novinám Zvi Lafer, zástupce této společnosti. Polsku by, jak vysvětlil, zapojení do projektu umožnilo mimo jiné "modernizovat některé železniční koridory, vybudovat dvoutraťový železniční most na Odře, čerpat poplatky za tranzit a vytvořit nové pracovní příležitosti".
Navrhované "bohumínsko-slawkowské" řešení ovšem není jediné možné. Například na Slovensku existují moderní terminály v Čierné pri Čope a v blízkosti Košic. Jejich další propojení s Českem by však bylo nákladnější.

Související