Zaujetí dílem i osudem básníka Jana Zahradníčka stálo v pozadí vzniku série výstav výtvarníka Jiřího Sozanského. Pocta Janu Zahradníčkovi nese název probíhající expozice v pražské Galerii Hollar, stejné téma i autora má výstava Galerie Millenium. Jako poslední se k výstavní "trilogii" Sozanského připojuje včera zpřístupněnou expozicí Znamení moci také Divadlo Archa. 

Jak už místo projektu napovídá, nezůstane pouze u výtvarné části. V sobotu od 20 hodin se tam uskuteční komponovaný večer věnovaný básníkovi, složený z recitace, hereckých výstupů, hudebních improvizací a filmových ukázek. Během programu vystoupí při veřejné diskusi dva odborníci na Zahradníčkovu tvorbu - Martin C. Putna a Přemysl Rut.

"Večer bude ve znamení jejich duelu, protože každý z nich má rozdílné názory," říká Jiří Sozanský, který se sám za znalce Zahradníčka nepovažuje. "Je pravda, že jsem ten projekt vyprovokoval, ale raději bych zůstal pouze u svého výtvarného vyjádření," tvrdí umělec. Komponovaný večer bude mít pět částí, každá odpovídá jednomu období v tvorbě Jana Zahradníčka. Pasáže budou oddělovat improvizovaná vystoupení Jaroslava Kořána a jeho Zapomenutého orchestru Země snivců.

Výstava grafik, kreseb, koláží a fotografií ve foyeru Divadla Archa nepředstavuje pouze práce Jiřího Sozanského. K jeho "zahradníčkovské" inspiraci se připojili také Jiří Borl, Milan Maryška, Zdeněk Lhoták, Lejla Zahiragič a Aldin Popaja. Tematicky s projektem souvisejí i fotografie Romana Včeláka, který zdokumentoval výstavní projekt Sozanského z roku 1990 ve věznici Valdice u Jičína.

S dílem Jana Zahradníčka se Jiří Sozanský náhodně setkal v roce 1999, kdy ve svém archívu objevil starý, ještě samizdatový opis sbírky Znamení moci. Ta jej spolu s tragickým osudem katolického básníka inspirovala k výtvarné reflexi.

"O poezii se moc nezajímám, ale Zahradníček je výjimečný. Není pro mne podstatná jeho náboženská příslušnost. Důležitější je, že svou těžkou zkušenost ze stalinských kriminálů uměl na křesťanských základech proměnit do sdělení se silným existenciálním podtextem," říká výtvarník. V krátkém období vytvořil sérii leptů, které svérázným způsobem pracují s fragmenty Zahradníčkova textu. "Zjistil jsem, že ho mnoho lidí vůbec nezná, nebo je pro ně jen pojmem, pod kterým si nic nepředstaví," proto se prý rozhodl jeho jméno oživit.

Jiří Sozanský (1946) se dlouhodobě věnuje tématu člověka poznamenaného válkou a totalitními režimy, často vystavuje v místech, do kterých se otiskly kruté osudy lidí.

Výstava v Galerii Millenium potrvá do 20. prosince, do Hollaru mohou návštěvníci zavítat do 30. prosince a Divadlo Archa svou výstavu uzavře 31. ledna.

Související