Evropská unie se dostala do sporu s USA kvůli biologickým zbraním
Milan Mostýn
Ženeva/Praha, 11. 12. 2001
Země Evropské unie jsou v těchto dnech roztrpčeny přístupem Spojených států k otázce kontroly biologických zbraní. Dokonce i Londýn kritizoval svého nejbližšího spojence poté, co američtí vyjednávači v Ženevě na poslední chvíli odmítli podepsat dodatečný protokol k mezinárodní dohodě o biologických zbraních. Ten měl zpřísnit kontrolu těchto zbraní.
Původně patřili Američané mezi nejhorlivější zastánce dohody a pod vlivem teroristických útoků navrhli dokonce tři změny. Žádali, aby nedodržení zásad konvence bylo považováno za kriminální akt, aby byla posílena možnost nasadit kontrolní inspektory a aby se účinněji kooperovalo v technologické oblasti. Vyjednávač John Bolton navíc zdůrazňoval ostatním, že biologické zbraně hrozí především z Iráku, Libye, Severní Koreje, Sýrie či Súdánu. Nyní američtí představitelé mluví jinak a odmítnutí zdůvodňují obavami o národní bezpečnost a možností špionáže ze strany inspektorů.
Změnu přístupu USA si vedoucí programu kontroly dohody o biologických zbraních Olivier Meier vysvětluje tím, že ve Washingtonu v tuto chvíli převážily hlasy tzv. tvrdého křídla. Naznačil to ostatně již bojkot kjótského protokolu o klimatu. Současně to svědčí o sporech uvnitř Bushovy administrativy.
Podle diplomatů v Ženevě však USA chtěly také vyslat signál jakési své výjimečnosti a schopnosti ubránit se samy.
Současně by se dalo odmítnutí vysvětlit tím, že americké vládní kruhy nejsou ochotny přistoupit na otevřenou hru tak, jak to požadují od jiných zemí. Podpis dohody zavazuje totiž i k tomu, že do šesti měsíců od jejího vstupu v platnost budou zničeny veškeré nebezpečné a tajné zásoby.
