analýza
Další rozpad Jugoslávie by ohrozil stabilitu, hospodářskou pomoc a budoucí integraci do EU

Unie se bojí nových států na Balkáně

Javier Solana varoval Černohorce před vyhlášením nezávislosti. Potvrdil ale, že unie bude jejich rozhodnutí respektovat.

Martin Ehl

Praha, 30. 11. 2001
Evropská unie přebírá stále více odpovědnosti za mise mezinárodního společenství na Balkáně, protože Spojené státy se zaměřily na boj proti světovému terorismu. Evropští politici mají strach z dalšího dělení Jugoslávie a vyhlašování samostatnosti nových států. Evropská unie se snaží přesvědčit jugoslávské politiky, aby téměř za každou cenu udrželi pohromadě federální stát, sestávající se nyní ze Srbska a Černé Hory. Ta ovšem plánuje na příští rok referendum o nezávislosti.
"Jde nám o zachování stability na Balkáně," opakoval tento týden podle stanice Radio B92 vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana při své návštěvě Jugoslávie. "Kdybyste vyhlásili nezávislost, tak k vám jen těžko najdou cestu investice mezinárodního společenství," řekl černohorským vůdcům Solana. Se stejným poselstvím se do Jugoslávie chystá v příštím týdnu i francouzský prezident Jacques Chirac. Evropská unie dává na obnovu Balkánu nejvíce peněz.
V Černé Hoře jen těsně převládají příznivci nezávislosti nad odpůrci. Solana tento týden přesvědčoval Černohorce, aby obnovili jednání s Bělehradem o budoucnosti federace, které před měsícem přerušili. "Nemusíte se ale radami Evropské unie řídit, jste svobodná země," řekl podle agentury Reuters černohorským politikům.
I když Solana varoval, že pro nezávislost bude hlasovat jen těsná většina Černohorců, vládní politici jsou přesvědčeni o úspěchu. "Samostatnost podpoří přesvědčivá většina," reagoval na Solanovy výroky černohorský ministr zahraničí Branko Lukovac. Podle něho bude Černá Hora nezávislá v roce 2002.
Bezpečnostní a zahraniční politika Evropské unie zatím nebyla na Balkáně příliš úspěšná. Západoevropané nezabránili krvavé válce v roce 1991. Zatím se jim ale daří držet pod kontrolou konflikt v Makedonii. A nyní se podle expertů unie bojí, že by odtržení Černé Hory rozpoutalo další štěpění Balkánu.
"Rozpadem Jugoslávie by se otevřela otázka budoucího statutu Kosova," řekl Filip Tesař z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. "Dále se to dotýká možné federalizace Makedonie."
Podle Tesaře je dalším důvodem, proč EU podporuje jednotnou Jugoslávii, obava Západu o osud reformní srbské vlády. Ta je složena ze sedmnácti politických stran a konsensus mezi nimi je příliš křehký. "Rozdělení Jugoslávie by ho mohlo narušit," domnívá se Tesař.
Roberto Menotti, analytik římského Centra pro studia mezinárodní politiky, dodává další důvody: "Je to obava z rozpadu jako takového, protože západní Evropa něco podobného prožila před desetiletími a pak se jen těžko integrovala. A další je čerstvá zkušenost z krvavého rozpadu Jugoslávie v devadesátých letech."
Evropané v letech 1991 až 1992 nezvládli roli arbitra v počínajícím konfliktu. Teď se musejí starat o několik faktických protektorátů. "V současné době čeká unii starost o Bosnu, Kosovo, Makedonii a víceméně i o Srbsko. Proto se snaží vyhýbat dalším závazkům," dodává k tomu Tesař. Černohorská ekonomika totiž do velké míry také závisí na zahraniční pomoci a nezávislost by si vyžádala další investice.
I když se Javier Solana výrazně angažuje v dojednávání dohod například v Makedonii, dosavadní politika Evropské unie vůči bývalé Jugoslávii byla a je dost krátkodobá. Odráží se to i ve faktu, že EU už tak výrazně nepodporuje černohorského prezidenta Mila Djukanoviče. Nyní je favoritem jugoslávský prezident Vojislav Koštunica. "Djukanović měl plnou podporu, dokud mohl být využíván jako zbraň proti bývalému jugoslávského vůdci Slobodanu Miloševičovi. Nyní má tuto podporu Koštunica, kdežto Djukanović je někdo, kdo Koštunicovu autoritu podrývá," řekl Tesař.
Obyvatelé Černé Hory, Srbska i Kosova se netají touhou stát se v budoucnu občany Evropské unie. Ta také se svým rozšířením na Balkán v dlouhodobé perspektivě počítá. "I proto je zvýšení počtu samostatných států pro unii nepříjemné," řekl Menotti. "Pro unii je podstatně dražší a složitější přijmout více států. Kosovo a Černá Hora jsou navíc hospodářsky slabé státy s malým počtem obyvatel, žádná Lucemburska."