reklama
přihlášení odhlášení online inzerce mobilní verze | obsahový servis | online archivy | předplatné titulů economia       rss | mms | sms      
Nejste-li dosud registrován, pokračujte zde
Uživatelské jméno:
Heslo:
Přejít do diskuse
(0 příspěvků)
HN.IHNED.CZ  28. 4. 2008  00:00  (aktualizováno: 28. 4. 2008  06:49)
Veronika Přikrylová, ředitelka Microsoftu pro střední a východní Evropu

Veronika Přikrylová: Arméni jsou nadaní, v IT mají budoucnost

V regionech, které dostala ve společnosti Microsoft na starosti, nemůže řídit lidi podle osvědčených šablon. Kulturní rozmanitost je právě to, co dělá její práci zajímavou.
Tagy

080428_KA_08_veronika_prikrylova.jpgHN: Co vás přivedlo ke studiu techniky?

Rozhodl politický profil rodičů. Mým snem ale bylo vždy dělat zahraniční obchod.


HN: Dnes máte na starosti obchodní strategii ve střední a východní Evropě. Jak se tam řídí tým?

Pokaždé musíte zvolit odlišný přístup. Různorodá kultura v těchto zemích je něco, co dělá práci v regionech ohromně zajímavou. Nejde jenom o jiné náboženství, ale kulturu toho, jak vyjednáváte a komunikujete s druhými. Pokud nejste citlivým šéfem, lidé se vám neotevřou a nekomunikují s vámi. Přitom k firemní kultuře Microsoftu patří především otevřenost.


HN: Existují země, kde s přímou komunikací narazíte?

Někdy je právě otevřená firemní kultura bariérou, která se těžko překonává. Například v Kazachstánu stále převládá asijský přístup, přestože byl dlouhou dobu součástí Sovětského svazu. Když přijedete do Ázerbájdžánu, narazíte na hrdé lidi. Musíte jim nejdříve vyjádřit uznání za to, co vybudovali, přestože mají v oblasti informačních technologií co dohánět. Bavila jsem se například s člověkem na ministerstvu spravedlnosti. Začali digitalizovat údaje o obyvatelstvu. Víte o mnoha možných zlepšeních, ale brzy narazíte na problémy s infrastrukturou. Elektřina totiž nefunguje ve všech vesnicích celý den.


HN: Jak se dívají lidé na příležitost pracovat v nadnárodní korporaci?

Například baltské země, které už jsou součástí Evropské unie, jsou nám z pohledu kultury zaměstnanosti a způsobu přemýšlení blíže než země na východě. Lidé ocení, že dostanou práci, která jim umožní vzdělávání. Mají možnost kariérního postupu. Váží si toho, že mohou být součástí mezinárodního týmu, což je pro ně klíčové. Takže máte šanci zaměstnat lidi, kteří jsou kvalitní a nepřehání svoje finanční nároky. Jsou totiž otevřeni západním hodnotám, a chtějí pomoci ekonomice doma.


HN: Co tedy ovlivňuje chování lidí v Ázerbájdžánu či Kazachstánu?

Ovlivňuje je obrovské nerostné bohatství. Lidé, kteří mají dobré vzdělání a zkušenosti, jsou velmi nároční. Hledání nových zaměstnanců a vyjednávání s nimi je mnohem složitější než v baltských zemích. Ke spolupráci se zahraniční firmou je motivuje, že se dostanou do ciziny. Vnímají ji pragmaticky jako kanál k mezinárodní kariéře.


HN: Jak velký tým řídíte?

Počet jeho členů se pohybuje mezi šedesáti až osmdesáti pracovníky v šesti zemích. V mém týmu jsou tedy lidé, kteří pocházejí z různých států.


HN: Jak jste si jako žena v multikulturním týmu vydobyla respekt?

Rozhoduje osobní styl přístupu k lidem. Pak to, co je typické pro danou zemi. V asijských kulturách nebo zemích, které spadaly za socialismu pod Sovětský svaz, stále existuje respekt vůči hierarchii. Když jste šéf, tak říkáte, co se má dělat. A podřízení čekají na pokyn. To je pro firmu našeho typu trochu náročnější. Pokud řídíte lidi na dálku, nesedíte s nimi v kanceláři celý den, tak je nemůžete stále vodit za ruku. Musíte se snažit k nim najít cestu, postupně překonávat bariéry, které v sobě standardně mají. V každé zemi se mnou ale spolupracuje také místní výkonný ředitel.


HN: Musíte občas přistoupit k direktivnímu řízení?

Občas je potřeba přejít k direktivnímu řízení, když se dostáváte do situace, že se věci nehýbou. Je mi přirozenější lidi rozvíjet tak, aby byli schopni řídit sami. Nicméně zkušenost vás naučí, že se občas musíte přizpůsobit dané kultuře.


HN: Co vás v zemích, které máte na starosti, pozitivně překvapilo?

Například Arménie. Je to země, kde má vzdělávání technického typu, zejména v oblasti matematiky, neuvěřitelnou historii. Arméni mají vynikající předpoklady stát se jednou ze zemí, která bude ovlivňovat informační technologie. Už dnes tam vznikla spousta firem zaměstnávajících místní odborníky, kteří dělají outsourcing řízení infrastruktury pro řadu západoevropských firem. Bylo pro mě překvapení, že tam mají státní výzkumný ústav, který spolupracuje s Cernem ve Švýcarsku.


HN: Pohybujete se v zemích, kde chybí infrastruktura, mobilní operátoři spolu nekomunikují...

Odolnost proti stresu je jedna z klíčových dovedností, už jen cestování do těchto zemí není jednoduché. V hlavních městech je sice standardní infrastruktura, ale stejně je lepší, když pro vás přijede objednaný taxík. Náhodný odvoz není stoprocentně bezpečný. Hlavně ve většině zemí potřebujeme víza. Takže přiletíte v půl čtvrté ráno na letiště a jdete do fronty. Musíte mít s sebou pokaždé dvě fotografie a formulář. Když jej nemáte, vystojíte další frontu. Pak přijdou na řadu poplatky, což je třeba osmdesát eur za vstup do země na dva dny.


HN: Zbývá vám volný čas? Můžete přijít na společenské setkání bez partnera?

Volného času moc nezbývá. Máte agendu od rána do večera, a to včetně něj. Když máte čas na nadechnutí, pak vystačí tak na převlečení v hotelu. Pokud dostanu pozvání na společenskou akci, tak v žádném případě není vhodné, abych na ni chodila sama. Většinou mě doprovodí někdo z kolegů, jde o pracovní schůzku.


HN: Umíte v kariéře podpořit ženu, která má schopnosti jako muž?

Vytváření pracovních vztahů a komunit mezi ženami je individuální záležitost. Odvíjí se od toho, jak zrajete jako žena. Když se dívám na svou kariéru, vidím, že mi v ní pomohli jak muži, tak některé ženy.


HN: Vzpomenete si na nějakou ženu, která vám byla vzorem?

Například na bývalou šéfku ruského Microsoftu Olgu Dergunovou, která pro mě byla vždycky vzorem a zároveň mentorkou. Vždycky mi dala dobrou radu, prošlápla mi i cestu "v mých zemích". Byla to ona, kdo začínal s naším byznysem v Kazachstánu nebo Ázerbájdžánu. Kredit, který vytvořila svou prací, mi ohromně pomohl. Měla jsem pak mnohem lehčí situaci, přestože mám úplně jinou roli než ona.


HN: Dospěla jste do stadia, kdy jste už sama mentorkou pro druhé?

Nyní už zkušenosti sama předávám. Měla jsem radost, když ze Spojených států přišla Jane Gilson na pozici generální ředitelky pro český Microsoft. Pomáhala jsem jí v začátcích všude, kde to bylo možné. Jako mentor pak vedu tři ženy a dva muže. Je spousta možností, jak lze pomoci. Nejde jen o pomoc ve firmě, ale i jinde. Dostala jsem například nedávno mail z Vysokéjho učení technického v Brně, abychom se zapojili do pomoci v náboru dívek na technické obory. V oblasti informačních technologií je jich totiž stále nedostatek.

Veronika Přikrylová (43 let) je generální ředitelka společnosti Microsoft pro rozvoj trhů střední a východní Evropy. Věnuje se tvorbě obchodní strategie pro oblast Arménie, Ázerbájdžánu, Bosny, Hercegoviny, Makedonie, Kypru a Malty. Ve firmě Microsoft pracuje od roku 1996. Vystudovala strojní inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně.

DISKUSE
Zpět na článek Přidat názor příspěvků v diskusi: 0
Článek neobsahuje komentáře.
Autor:
E-mail:       Zveřejnit:    Zasílat reakce:
Město:
Titulek:
Text:
zbývá 1800 znaků
Vložit příspěvek
Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoli užití částí nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno.
reklama
reklama
reklama
reklama
 
 
David Klimeš
Už během ledna bude snad možné o peníze zažádat a byla by velká škoda, kdyby se toho Česko nezúčastnilo. Sice... »»»

 
reklama
reklama
reklama