Podnikatelská strategie přinesla první úspěchy

[*] Budvar chce mít v tuzemsku postavení špičkového prémiového piva

Za prestižní záležitost označuje účast pivovaru Budějovický Budvar na veletrhu Pivex vedoucí oddělení marketingu Aleš Kocvera. Premiéru zde proto bude mít nový vlastní výstavní stánek o ploše 72 m2 v pavilónu Z, v němž Budvar vedle své produkce představí i nové typy lahví, do nichž stáčí pivo.

"Z pohledu českého a slovenského trhu je pro nás Pivex nejdůležitějším veletrhem. Během pár let jeho úroveň a význam výrazně vzrostly a dnes ho lze srovnávat s pivními veletrhy v Kolíně nad Rýnem, Londýně a Bruselu," říká A. Kocvera. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka je brněnská konfrontace o to zajímavější, že k ní dochází na trhu s největší spotřebou piva.

Podnikatelská strategie Budějovického Budvaru, který byl po desetiletí budován jako výrazně exportně orientovaný pivovar, vyvážející až 75 procent své produkce piva, se po odtržení od s. p. Pivovary Č. Budějovice v roce 1991 výrazně orientuje na tuzemský trh. Zatímco v roce 1994 podíl exportu z celkového výstavu 756 013 hl stoupl jen o šest procent a činil 423 tisíc hl piva, prodej Budvaru v ČR vzrostl o plných 38 procent. Ředitel Boček přitom říká, že pivovaru nejde o získání českého trhu za každou cenu. "Nemáme zájem na obrovském boomu Budvaru na tuzemském trhu. Chceme si však zajistit pozici špičkového prémiového piva, které je sice o něco dražší než piva konkurenční, ale které představy spotřebitelů o renomované značce, kvalitě nápoje a formě jeho prodeje plně uspokojí."

Z loni proinvestovaných 105 miliónů Kč proto také značná část těchto prostředků připadla na budování obchodní a distribuční tuzemské sítě. Pivovar vlastní dva distribuční sklady v Č. Budějovicích a v Pardubicích, další pak provozují smluvní distributoři. Cílem je vytvořit takovou síť, která by konečným prodejcům Budvaru maximálně snížila přepravní náklady.

Přestože Budějovický Budvar čeká už čtvrtým rokem na rozhodnutí o formě svého odstátnění, management tohoto, stále ještě národního, podniku pokračuje ve strategickém rozvoji pivovaru. Zatímco v roce 1991, kdy se Budvar osamostatnil, činilo jeho vlastní jmění 407,5 miliónu korun, k 31. 12. 1994 již vzrostlo na 928 miliónů korun. Výstav piva se v této době zvýšil ze 465 tisíc na 756 tisíc hektolitrů. Vyšší produktivita práce, počet zaměstnanců se zvýšil jen zhruba o 70 osob, se výrazně promítla i ve výši průměrné hrubé mzdy, která vzrostla z 3757 na 9100 Kč. V této době pivovar investoval do nových technologií přes půl miliardy korun a jeho zadluženost pouze střednědobými investičními úvěry dosahuje pouze 17 procent vlastního jmění. Celková koncepce rozvoje pivovaru je stanovena až do roku 1998 a během následujících let si vyžádá dalších až 700 miliónů Kč.

Meziroční nárůst exportu se trvale pohybuje od pěti do deseti procent, přičemž pivovar získává další nová teritoria, k nimž v poslední době přibyla vedle Francie, Portugalska, Litvy, Islandu či Tádžikistánu například i Kambodža a Vietnam.

Přes různé koncepce, jak Budvar privatizovat, není konečný způsob stále znám. Vzhledem ke snaze českého státu zachovat národní charakter Budvaru se složitě hledá nejvhodnější skladba akcionářů. Za jisté však lze pokládat, že případná účast amerického pivovaru Anheuser-Busch, dojde-li k ní, bude minoritní. Ředitel Boček se přitom domnívá, že současné ekonomické výsledky již Budvar opravňují k tomu, aby se mohl stát strategickým partnerem pro některého tuzemského výrobce piva.

ZDENĚK ZUNTYCH