Po dvaatřiceti letech opět zavítal do Prahy světoznámý italský spisovatel, sémiotik, literární kritik a historik Umberto Eco, aby dnes v Obecním domě převzal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Ta rozšíří dlouho řadu ocenění, jichž už je Eco držitelem. Mimo jiné získal čestné doktoráty na pětadvaceti prestižních univerzitách 

Umberto Eco, u nás známý především svými třemi romány – Jméno růže, Foucaultovo kyvadlo a Ostrov včerejšího dne, působí jako profesor na nejstarší evropské univerzitě v Boloni. Je znalcem středověké i moderní estetiky a symboliky, založil italskou školu literární komunikace.

Ve svých teoretických pracech (napsal jich na padesát) se nejčastěji zabývá naukou o znacích a jejich významech. Mezi nejvýznamnější teoretická díla patří Otevřené dílo, Skeptikové a těšitelé, Teorie sémiotiky či Kant a ptakopysk. Tato část Ecovy tvorby zůstává žel české veřejnosti doposud spíše skryta.

Eco vytvořil teorii otevřeného díla, kterou nejvýrazněji použil při psaní románu Jméno růže: Autor nedává jednoznačný návod, jak knihu číst, čtenář se stává "spolutvůrcem" příběhu. Románový děj nemá časovou kontinuitu, odehrává se v několika rovinách. "Kniha by z čtenáře měla vytvářet nového člověka, i když ji nepochopí celou, měl by si odnést alespoň nějaké poznání," objasňuje Eco, který v současnosti připravuje k vydání čtvrtý román. "Vypráví o životě lháře, který se snaží zachránit své město před napadením Fridricha Barbarossy. Jak jeho adoptivní syn vymýšlí lži, které se postupně stávají historií. Druhá polovina románu, ve které se lhář vydává hledat utopická místa, která si sám vymyslel, je lepší, " tvrdí osmašedesátiletý Ital.

Ve svých knihách dává Eco velký důraz také na komično. "Smích v Ecově podání je nástrojem demystifikace, způsobem, jak odpovídá na vážnost intelektuálů," tvrdí Gianni Turchetta, profesor Katolické univerzity v Miláně.

Po zfilmování knihy Jméno růže nechtěl Umberto Eco dát souhlas ke ztvárnění dalších děl. "Film je jiné dílo a pro autora je smutné, když čtenáři znají hrdiny dříve z plátna. Ale nedávno jsem potkal producentku, která zná Foulcaultovo kyvadlo nazpaměť. Přesvědčila mě, že tu knihu miluje víc než já. Možná, že jí dovolím ji natočit," prohlásil Eco.

Světoznámý spisovatel se při včerejším setkání s novináři v Míčovně Pražského hradu svěřil s tím, že česká metropole je jeho láskou. Zmiňuje ji také ve svých prvních dvou románech. Při své poslední návštěvě v srpnu 1968 však musel město rychle opustit. "Nejvíc mi utkvělo v paměti lidé, kteří na ulicích živě diskutovali jako v Hyde Parku. A zažil jsem také, jak otáčeli dopravní značky, aby zmátli ruské tanky," vzpomíná.

Nadace Vize 97, kterou ustavili Dagmar a Václav Havlovi uděluje svoji výroční cenu druhým rokem. Určena je význačnému mysliteli, který nekonvenčním způsobem pojednává o základních otázkách poznání, bytí a lidské existence. Minulý rok ji získal osmdesátiletý rakouský neurochirurg žijící v USA Karl Pribram, který zpracoval holografickou teorii mozku.