Prahou obchází strašidlo nepokojů ze Seattlu
Demonstrace během pražského zasedání MMF a Světové banky zaměstnávají většinu veřejnosti i politiků. Význam jednání světové finanční komunity zůstává na okraji zájmu. Proč?
Tisíce Pražanů si plánují dovolenou na dobu, kdy do českého hlavního města přijedou ministři a guvernéři centrálních bank 182 zemí a řada předsedů vlád. Poměrně jasná reakce na to, co se lidé dovídají o přípravách výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Hlavním "strašákem" je loňské prosincové drama v americkém Seattlu a obavy z ochromení města. Sebezáchovný útěk z Prahy se zdá neopodstatněný, jinak jsou však obavy na místě. Při takové koncentraci VIP a plánovaných protestů se musí město přizpůsobit požadavkům na bezpečnost, i kdyby k nim nedošlo.
Hlavní město Česka má nicméně šanci, že násilné akce, které provázely loňské zasedání Světové obchodní organizace (WTO) v Seattlu, neprožije. Snaží se o to policie, vládní zmocněnec Zdeněk Hrubý a někteří z kritiků mezinárodních institucí. Navíc se obě města z hlediska záměrů aktivistů liší.
Co se stalo v Seattlu?
Protesty v Seattlu byly podle mnoha zahraničních pozorovatelů věcí vnitřní politiky USA, která je poznamenána bojem zájmových skupin. Některá lobby využívají pouličních demonstrací ke zviditelnění postojů a snaží se na ně přilákat i co nejvíce politiků. Nejčastěji senátorů a kongresmanů, kteří zase přitáhnou i média. To byl případ Seattlu. Demonstrace v amerických městech bývají jinak na rozdíl od Evropy většinou pokojné, protože v USA jsou agresívní skupiny malé.
V Seattlu policie podle médií podcenila přípravu, reagovala na násilnosti pozdě a nepodařilo se jí eliminovat nejradikálnější aktivisty. První den zasedání tisíce demonstrantů znemožnily slavnostní zahájení. Agresívní skupiny házely po policii zápalné lahve, rozbíjely výlohy, převracely kontejnery s odpadem. Policie sáhla po slzném plynu a plastických střelách. Pod tlakem této "války" starosta Seattlu vyhlásil v centru města stav ohrožení a zákaz nočního vycházení. Aktivisté od protestů neustoupili a požadovali propuštění pěti set zatčených demonstrantů. Po vlně násilností převzal odpovědnost za nezvládnutí nepokojů a za taktické chyby při postupu proti účastníkům protestů policejní prezident Seattlu, který také rezignoval. Přitom nepokoje vyvolala podle seattleské policie jen malá skupinka dobře organizovaných násilníků ze státu Oregon, kteří také způsobili nejvíce škod.
Analytici upozorňují, že šlo o první společnou akci velmi rozdílných zájmových skupin, které si přivezly i demonstranty. Dobře obeznámené zdroje tvrdí, že nešlo o "amatérský" občanský protest. Vše prý zorganizovaly profesionální jednotky vycvičené ve speciální škole. Profesionálním aktivistům se podařilo zneužít demonstrace odborářů a jiných skupin. I když jejich skupiny byly v davu nepočetné, zůstaly díky promyšlené organizaci masou demonstrantů vždy chráněné před policií.
Proč bude Praha jiná?
V politickém a diplomatickém zákulisí se říká, že silný lobbistický tlak na to, aby se konference WTO konala v Seattlu, neměl nikdy v minulosti obdoby. Město má neobvykle liberální legislativu, která dává policii méně pravomocí v prevenci a v zásazích proti násilí. "I to sehrálo svou roli - zejména v postoji místních obyvatel," míní vládní zmocněnec Zdeněk Hrubý. Podstatné podle něj je i to, že v Seattlu zasedala WTO, která na rozdíl od MMF a SB protestuje proti regulacím v mezinárodním obchodě, zatímco brettonwoodské instituce pokládají regulace za nutný nástroj pro udržení světové ekonomické stability. Připomeňme, že WTO měla jednat o členství Číny, což byla v USA v té době jedna z nejžhavějších otázek. Vlivné zájmové skupiny měly obavy z oslabení americké ekonomiky a ze zhoršení postavení některých firem a zaměstnanců. Protestů se zúčastnily tisíce místních odborářů. "V Praze je pozice odborů nesrovnatelně jiná," vysvětluje Hrubý. České odbory sice chystají v září protestní akci, ale nechtějí být spojovány se skupinami, které připravují velké demonstrace. "Náš protest rozhodně nebude nějaká dramatická akce na ulici," řekl již dříve šéf odborářů Richard Falbr. Zdroje z mezinárodních institucí také říkají, že v pozadí seattleovských demonstrací stály i zájmy některých firem, které v rozvojových zemích investovaly a měly zájem udržet si své pozice.
Česká policie již delší dobu monitoruje situaci a připravuje se na všechny možné alternativy, tvrdí Hrubý. "Děláme vše pro to, aby se u nás Seattle neopakoval," potvrdil Hrubého slova šéf pražské policie Radislav Charvát. Již delší dobu je policie v kontaktu se zahraničními kolegy, kteří mají s podobnými akcemi zkušenosti. Minulý týden jí předávali své poznatky američtí experti.
Co dělá svět proti chudobě?
Jedním z hesel demonstrací v Seattlu bylo rychlejší oddlužení chudých zemí. To bude ústředním tématem účastníků zasedání i aktivistů v Praze. Myšlenka má sympatizanty mezi mnoha lidmi, stala se i jednou z priorit MMF a Světové banky. Jenže od kodaňského sociálního summitu OSN, kde vlády 122 zemí slíbily do roku 2015 podstatně snížit chudobu, uplynulo pět let a nic moc se nestalo. Podle údajů SB žije na hranici chudoby, tedy za méně než 1 americký dolar denně, asi pětina světové populace. Počet nejchudších lidí se již deset let nemění. Ačkoliv světové bohatství roste, více než miliarda lidí má problémy s pitnou vodou, se základní zdravotní péčí a nemá šanci na vzdělání. Hrozba AIDS a dalších smrtelných chorob se zvyšuje. Snížení dluhové zátěže by jistě umožnilo vládám nejchudších zemí více investovat do nejbolavějších oblastí.
Jako každý velký problém oddlužovací proces nemá snadné řešení. Představitelé SB a MMF tvrdí, že rychlost a rozsah smazání dluhů závisejí na dostupnosti finančních prostředků a na připravenosti zemí je účelně využít, aby se neztratily v "tunelech". Mnozí sympatizanti oddlužení ani netuší, že věřitel může nesplácené úvěry odepsat, až když je uhradí stejným objemem aktiv. Obě instituce prý potřebné prostředky připravily, některé věřitelské státy včetně USA váhají: Americká vláda se k odepsání dluhů přihlásila, ale chybí jí souhlas Kongresu. Částečné odpuštění dluhů je podle expertů nutné provést najednou. Pokud by k tomu přistoupili jen někteří, pak by ostatní mohli ze zlepšené pozice dlužnických států těžit.
Větší úsilí o potlačování chudoby bezesporu zbrzdila mezinárodní finanční krize. V roce 1996 MMF a SB připravily společnou iniciativu na redukci dluhu vysoce zadluženým zemím s nízkými příjmy (HIPC), ale výsledky se zatím moc neprojevily.
Jací budou demonstranti?
Většinu protestních akcí v Praze zastřešuje Iniciativa proti ekonomické globalizaci (INPEG). Její tisková mluvčí Alice Dvorská se domnívá, že události v Seattlu byly mediálně zkreslené. Podle ní bylo ze čtyřiceti tisíc protestujících agresívních přibližně sto. INPEG zdůrazňuje, že všechny akce, které bude v září pořádat, budou nenásilného charakteru. "Nepodporujeme vyvolávání jakéhokoli násilí proti lidem, zvířatům či majetku. Zároveň podporujeme právo občanů na shromažďování," stojí v prohlášení iniciativy. Podle Dvorské nemá hnutí žádné informace o aktivistech, kteří by chtěli v Praze vyvolávat násilí. Šéf pražských policistů Charvát ale potvrdil, že i takoví se do Prahy chystají. Heslo "Změňme Prahu v Seattle", které se objevuje na internetových stránkách a v časopisech, podle nevládních organizací nelze chápat jako výzvu k násilným akcím. "Seattle je naším vzorem v tom, že se kvůli jednání WTO podařilo dát dohromady skupiny širokého spektra lidí, které spolu do té doby nekomunikovaly," vysvětlila Dvorská.
Podobně jako v Seattlu, nebo letos na jaře ve Washingtonu, se demonstranti v Praze pokusí hlavně přitáhnout pozornost světových médií, která jsou výročních konferencích MMF a SB vždy přítomna. Bez novinářů by se požadavky iniciativ stěží dostaly na veřejnost a aktivisté by ztratili šanci na finanční příspěvky sponzorů. Proto budou za oddlužení chudých zemí bojovat v Praze, ačkoliv by to měli dělat spíše před vládami a parlamenty největších věřitelských zemí.
