Stavebnictví v Česku trpí tím, že jednotliví aktéři dostatečně nespolupracují. Kvůli tomu vzniká řada nekvalitních budov, u nichž není jasné, kdo nese odpovědnost za výsledek. Změnu k lepšímu by mohla přinést digitalizace a využití takzvaného informačního modelu budovy (BIM), který by měl celý proces výstavby zprůhlednit. Shodli se na tom účastníci panelové diskuse Hospodářských novin na téma Inovace ve stavebnictví.

"Stavba je často roztříštěná mezi klienta, dodavatele, projektanta a zhotovitele. Ve světě je trendem integrace těchto složek, ale v tuzemsku to zatím běžné není. Objevují se už ale klienti, kteří vyžadují více koncepční přístup, protože si uvědomují, že z toho mohou jedině těžit," popisuje Radek Vortel, výkonný ředitel stavební společnosti Skanska pro Čechy.

Podle Michala Čejky, specialisty na energetiku budov z aliance Šance pro budovy, je potřeba přemýšlet nad stavbami v širších souvislostech. "Neměli bychom se zabývat jen kvalitou architektury a vnitřního prostředí, ale také urbanistickou koncepcí dané lokality nebo třeba ekologickými dopady stavby. Budovy nejsou spotřební zboží. Když postavíme milion nekvalitních budov, tak to bude problém ještě po řadu generací," upozorňuje Čejka.

Virtuální dvojčata provází stavby celý "život"

Přispět k zefektivnění stavebních projektů v Česku by podle expertů mohla digitalizace. Pomocí takzvaného informačního modelu budovy (BIM) je možné vytvořit virtuální dvojče stavby, jak už bylo řečeno v úvodním článku na předchozí straně.

"Díky tomu by se mohl celý stavební proces ztransparentnit a pročistit. V Česku si často jednotliví aktéři hrají každý na svém písečku, což zamezuje rozvoji inovací. Právě BIM je cesta, jak nové nápady snáze prosadit a posunout tak tuzemské stavebnictví výrazně dopředu," říká Filip Dvořák, jednatel firmy BASF v České republice, která se zabývá mimo jiné stavební chemií.

BIM využívá i společnost Skanska. Většímu rozšíření tohoto modelu ale podle šéfa firmy pro Čechy Radka Vortela zatím brání chybějící podpora státu a nedůvěra v novou metodu na straně klientů i stavitelů. "Stejně jako u každé jiné inovace to pro řadu lidí znamená, že musí vystoupit z komfortní zóny. Základem pro úspěch je tak vůle objednavatele. Pokud ten bude otevřený změně přístupu, pak se musí touto cestou vydat i další aktéři. Zároveň věřím, že i díky tlaku Evropské unie se BIM postupně prosadí," uvádí Vortel.

Michal Čejka z aliance Šance pro budovy je přesvědčen, že BIM se uplatní především u větších staveb, zatímco například u rodinných a bytových domů zatím příliš využití nenajde. "U velkých projektů za pár let může nastat taková situace, že nevznikne žádná nová stavba bez tohoto modelu. U menších projektů to ale bude trvat déle a tato metoda bude muset nejprve výrazně zlevnit," myslí si Čejka.

Virtuální 3D model stavby se dá využít také k vyhodnocení kvality vnitřního prostředí, energetické náročnosti nebo třeba adaptace budovy na změnu klimatu v jejím okolí. "Jakákoliv změna technického systému, ať už vytápění, větrání nebo chlazení, se následně promítne i do těchto parametrů. Jde tak o nástroj, který může pohlídat kvalitu stavby v průběhu celého jejího životního cyklu," přibližuje Čejka.

Soutěžit mohou projektanti i zhotovitelé společně

Z hlediska odpovědnosti za stavbu je ovšem podle Čejky zásadnější metodika Design and Build (navrhni a postav). Jde o způsob zadávání velkých stavebních projektů, ve kterém soutěží firmy zároveň projektovou část i zhotovení. Za výsledek je pak zodpovědná pouze jedna firma, která celou výstavbu realizuje.

"Projektanti a zhotovitelé tak nemohou na sebe navzájem přehazovat odpovědnost. Vedle podoby stavby se soutěží i konečná cena, která se musí dodržet. Řeší se naráz vše, od architektury přes urbanismus až po energetiku," popisuje Čejka. Podle Radka Vortela ze Skansky ale zatím nejsou na tento způsob zadávání připraveni ani klienti, ani projektanti a zhotovitelé. "Je to zajímavá platforma, ale obávám se, že na to zatím tuzemské stavebnictví není zralé," říká.

Stejně tak se zatím ve stavebním odvětví neprosadily ani roboty či trojrozměrný tisk. "Žádný masový nástup těchto technologií jsme nezaznamenali nikde ve světě. Zatím je to tedy hudba budoucnosti," uvádí Vortel.

Drony zpřesňují návrh stavby

Co se ale v Česku už běžně využívá, jsou drony. Ty slouží například k pořízení fotodokumentace z realizace stavby nebo pro 3D sken terénu. "Díky tomu je možné odhalit případné projekční nedokonalosti a zpřesnit návrh stavby. Informace sesbírané dronem je následně možné propojit i s modelem BIM," podotýká Vortel.

Řada inovací se ve stavebnictví objevuje i v oblasti materiálů. "Stavebnictví patří mezi největší emitenty skleníkových plynů a zároveň je velmi energeticky náročné. S tím mohou pomoci právě inovované materiály. Například při stavbě nové budovy Světového obchodního centra v New Yorku použili stavaři balíček zušlechťovacích směsí do betonu, díky němuž se podařilo ušetřit na 15 tisíc tun oxidu uhličitého a více než 25 tisíc megawatthodin energie," říká Filip Dvořák z BASF. Chytré materiály podle něj mohou pomoci i v boji s vedry, která budou nejspíš tuzemská města zažívat ve stále větší a intenzivnější míře.

Kulatý stůl: Inovace ve stavebnictví

"Tmavé odstíny na budově absorbují až 90 procent tepla ze sluneční energie a mohou se tak nadměrně zahřívat. Dnes už ale existuje řešení v podobě takzvaných ,cool' pigmentů, jež teplo odrážejí a snižují schopnost jeho absorpce až o 12 stupňů. Podobně funguje i speciální polystyren s grafitovými částicemi, který má o 20 procent lepší izolační vlastnosti než ten běžný," líčí Dvořák.

Dodává ale, že tyto inovace nejsou nejlevnější a při dnešním způsobu přípravy projektové dokumentace, kdy se hledí především na cenu, je těžké je prosadit.

Michal Čejka z aliance Šance pro budovy zase jako zajímavý příklad inovace uvádí materiály, které fungují na bázi změny skupenství. "Když je teplo, tak tají, spotřebovávají energii a tím ochlazují prostor. Naopak v zimě tuhnou a energii uvolňují, čímž stabilizují vnitřní teplotu," přibližuje Čejka.

Podnítit inovace může růst odvětví

Jen inovace a chytré technologie podle Čejky ale budovy před horkem nezachrání. Za zásadní považuje hlavně koncepční přístup. "Je třeba řešit akumulační schopnosti materiálů, barevnost, míru vegetace na fasádách i střechách. Důležitá je i kvalitní izolace a stínicí prvky. Čekají nás četnější a delší období veder a budovy se na tyto změny klimatu musí připravit, což se dosud v Česku příliš neřešilo," říká.

Adaptovat se na horka a sucha by měly nejen budovy, ale i celá města, jejichž klima ovlivňuje i prostředí uvnitř staveb. Dvořák s Čejkou se shodují, že v tomto ohledu je potřeba dostat do měst co nejvíce vegetace. "Zeleň umožňuje zasakování vody a její udržení, čímž ochlazuje okolí a funguje jako přirozená klimatizace. Pomoci tak může například výsadba alejí," uvádí Čejka.

Nastartovat inovace a podnítit změnu v přístupu ke stavebnictví by podle účastníků debaty mohl růst odvětví, který přichází téměř po 10 letech, kdy byl celý sektor v krizi a opustilo ho 20 až 25 procent lidských kapacit. "Jsem rád, že se téměř po dekádě stavebnictví v Česku konečně odrazilo ode dna. Letošní první půlrok zejména pozemní stavitelství roste dvouciferným tempem a věřím, že tento pozitivní trend bude trvat i dál. Dosud platilo, že inovace do českého stavebnictví vstupovaly velmi pomalu. Teď snad nastane příležitost to změnit," uzavírá Dvořák.

Kulatý stůl: Inovace ve stavebnictví