Dalších 15 nemocných žloutenkou typu A evidují za uplynulý týden hygienici v Ústí nad Labem. Epidemie takzvané nemoci špinavých rukou sice stále trvá, ale je už za vrcholem, řekl v pátek epidemiolog Josef Trmal. Stěry, které hygienici provedli v ústecké MHD, potvrdily na madlech v trolejbusech a autobusech střevní bakterie.

V krajském městě už letos virovou hepatitidou onemocnělo 322 lidí. Drtivou většinu případů ale hygienici odhalili díky odběrům krve v okolí dříve nemocných. "Případy, které jsou teď identifikované, nemusí mít klasické příznaky žloutenky. Postižení by ale šířili nákazu. Takhle jsou izolováni a odléčeni," uvedl Trmal. Hygienici jsou přesvědčeni, že počet nemocných bude dál klesat. "Opravdu jsme už v minulých týdnech byli na vrcholu a pokud se potvrdí to, co jsme pozorovali tento týden, tak už bychom mohli doufat, že epidemie odezní," doplnil Trmal.

Stěry ve vozech ústecké MHD i na madlech nákupních košíků v některých hypermarketech prokázaly, že na nich jsou střevní bakterie. Podle Trmala ale není možné říci, že by se lidé nakazili přímo tam. "Přenos hepatitidy tímto způsobem je obtížně prokazatelný. U jednotlivce to prokázané nemáme, je to jakési upozornění, aby se lidé mohli účinně chránit," uvedl Trmal. Ústecký dopravní podnik už dříve přistoupil k dezinfekci madel a sedaček každé tři dny, teď je bude externí úklidová firma provádět denně. Lidé se podle Trmala mohou chránit jednoduše, poctivým mytím rukou mýdlem.

Všichni nemocní byli v péči ústecké Masarykovy nemocnice. V době vrcholící epidemie kapacita infekčního oddělení, která je 60 standardních lůžek a 15 lůžek JIP, podle primáře Pavla Dlouhého nestačila. "Vykazovali jsme obsazenost zhruba 120 procent. Skutečně to bylo tím, že jsme vytáhli postele ze sklepa a naplnili pokoje k prasknutí. Uvažovalo se i o tom, že zabereme některé další stanice. Nakonec to potřeba nebylo," řekl Dlouhý. Ústecké infekční oddělení je jediné v kraji, pečovalo i o nemocné z Litoměřic, Mostu, Teplic nebo Děčína, kde se nemoc objevila v menší míře. Celkově už oddělením prošlo letos 400 lidí se žloutenkou. Každý pacient musí v nemocnici strávit dva týdny.

Náklady spojené s epidemií hepatitidy půjdou podle Dlouhého do milionů korun. "Pobyt v nemocnici stojí 35 tisíc korun, tak si to vynásobme 400. Další náklady vznikají při následné péči, protože jsou rok sledovaní. Peníze stojí i aktivní vyhledávání případů a očkování. Myslím, že když to odhadnu, že celá ta epidemie vyjde tak na 15 milionů korun," řekl Dlouhý.