Evropská komise chce zemím, jež platí vlastní měnou, usnadnit přijetí eura. Nabízí jim proto finanční i odbornou pomoc, aby co nejdřív splnily podmínky pro vstup do eurozóny. Návrh je součástí plánů na další integraci zemí platících eurem, které komise včera představila. Brusel však zdůrazňuje, že se každá země musí sama rozhodnout, jestli euro zavede, nebo ne.

"Nikomu nic nediktujeme. Mluvíme tu o svobodných a suverénních státech," zdůraznil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v nedávném rozhovoru pro HN.

Pro Česko návrh na asistenci pro státy s vlastní měnou na první pohled nemá příliš velký význam. Česko už prakticky všechna kritéria pro přijetí eura plní. Fakt, že si ponechává korunu, je politickým rozhodnutím. Také premiér Andrej Babiš (ANO) euro nechce.

Evropská komise se ve svých návrzích soustředí hlavně na to, jak eurozónu posílit. Podle ní měnová unie potřebuje další integraci, aby mohla čelit případným budoucím krizím. "V Evropě dnes máme silný ekonomický růst… Střechu je nejlepší spravit tehdy, když svítí slunce," říká předseda komise Juncker.

Eurozóna by podle komise měla mít k dispozici společný balík peněz, z něhož by její členové mohli čerpat peníze. A to v případě, že by je zasáhl nečekaně silný ekonomický šok, kvůli kterému by se jejich rozpočet propadl do hlubokého schodku. Finance by dostali rovněž v případě, že se pustí do důležitých, ale bolestivých reforem.

Brusel chce, aby v rámci společného evropského rozpočtu existovala zvláštní kapitola určená pouze pro eurozónu. Odmítl tak požadavek francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jenž mluvil o tom, že by eurozóna měla mít svůj zvláštní rozpočet existující nezávisle na tom evropském. Juncker tím vyšel vstříc zemím, jako je Česko, jež Macronův návrh odmítaly kvůli obavám, že by se tím výrazně snížil objem celoevropského rozpočtu, ze kterého čerpají. Podle kritiků ale bude rozpočtová kapitola pro eurozónu tak malá, že může mít jen kosmetický význam. Celý evropský rozpočet dosahuje zhruba jednoho procenta hrubého domácího produktu unie.

Evropská komise také navrhla vznik Evropského měnového fondu, který by fungoval podobně jako Mezinárodní měnový fond. Pomáhal by státům, které by se případně dostaly do dluhových problémů jako v minulosti Řecko nebo Irsko. Záchranné půjčky by jim poskytl jen výměnou za tvrdé reformy a úsporná opatření. Evropský měnový fond má vzniknout přeměnou současného záchranného fondu eurozóny ESM, známého také jako euroval.

Komise do budoucna navrhuje i zřízení funkce společného ministra hospodářství a financí. Byl by zároveň členem Evropské komise i předsedou euroskupiny, tedy schůzek ministrů financí států platících eurem. Dohlížel by na používání společné rozpočtové kapitoly pro eurozónu a zároveň by doporučoval, jaké reformy členské státy mají zavést. Neměl by ovšem pravomoc například rozhodovat o jejich rozpočtových výdajích. "Ministr by mohl dále posílit koordinaci hospodářských politik členů eurozóny," uvedla Evropská komise.

Návrhy Bruselu začnou platit jen v případě, že je odsouhlasí členské země EU. Podle kritiků s nimi komise přichází v nevhodné době, protože Německo, klíčová země unie, po zářijových volbách stále nemá novou vládu. O balíku návrhů budou příští týden mluvit na summitu v Bruselu premiéři či prezidenti států EU. Rozhodovat ale ještě nebudou. Komise chce, aby podpořili aspoň základní parametry jejích návrhů do poloviny příštího roku.