Rozhovory o brexitu, které měly podle původních předpokladů přinést průlom, v pondělí v Bruselu skončily krachem. Čas na dohodu se krátí a roste riziko, že se Velká Británie a země Evropské unie rozejdou ve zlém. To by mělo zásadní dopady na firmy na obou stranách. Pro Británii je ale evropský trh důležitější, než je tomu naopak. Některé společnosti už proto zvažují, že kvůli nejistotě své investice z britských ostrovů přesunou jinam.

"V několika bodech se stále lišíme," připustila britská premiérka Theresa Mayová. Hlavní zádrhel je ohledně budoucího uspořádání mezi Irskem a Severním Irskem. Londýn i EU ale zdůrazňují, že dohoda je blízko. "Věřím, že se dohodneme tento týden," tvrdí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle něj se "stanoviska výrazně sblížila, i když to nestačí".

Podle původních předpokladů měla pondělní bruselská schůzka mezi Junckerem a Mayovou přinést shodu ohledně podmínek, za jakých se Británie s EU "rozvede". Londýn je podle informací diplomatů připravený uznat všechny finanční závazky, které vůči EU má. Podle evropských propočtů jde až o 100 miliard eur, tedy přes 2,5 bilionu korun.

Británie by unii měla ve skutečnosti zaplatit výrazně méně. Od zmiňované částky je nutné odečíst příspěvky z evropských fondů, na které mají Britové nárok, nebo britský podíl na aktivech EU, jako je například kapitál Evropské investiční banky.

Čistý britský dluh by tak mohl dosáhnout zhruba 40 až 50 miliard eur.

Rozhovory ale v Bruselu nakonec zkrachovaly především kvůli sporům o uspořádání mezi Irskem, které zůstává v EU, a Severním Irskem, které patří Británii. Jde o jedinou pozemní hranici mezi unií a Spojeným královstvím.

Mayová údajně slíbila, že po odchodu z unie Londýn v Severním Irsku nezavede zákony a nařízení, které by z hlediska pravidel pro byznys přinesly výrazné odchylky od právního stavu platného v Irsku. Díky tomu by nemělo být nutné mezi Severním Irskem a Irskou republikou znovu zavádět hranice. Politici na obou stranách varují, že opětovné hraniční kontroly by mohly vyvolat obnovení občanské války na ostrově, kterou ukončily až mírové dohody v roce 1998.

Komentář: Mayovou zaskočili ”její” Irové

Premiérka ale narazila na odpor probritských severoirských poslanců ze strany DUP, díky kterým má její konzervativní vláda většinu v parlamentu.

"Nedopustíme žádné rozdíly v regulacích, které by Severní Irsko ekonomicky nebo politicky oddělily od zbytku Británie," zopakovala šéfka strany Arlene Fosterová.

Vyjednavači se tak budou v příštích dnech snažit přijít s novým kompromisem. Kromě toho trvají i spory ohledně pravomocí evropských soudů v Británii po brexitu. EU chce, aby Londýn respektoval rozhodnutí těchto soudů v záležitostech týkajících se občanů zemí unie žijících na britských ostrovech.

Dokud nebude na stole definitivní dohoda o podmínkách brexitu, nezačne EU s Brity jednat o tom, jaké budou vzájemné vztahy po březnu 2019, kdy Spojené království přestane být členem unie. Podle původních předpokladů měli dát se začátkem těchto jednání souhlas premiéři či prezidenti zemí EU příští týden na sum­mitu v Bruselu. Domluva na obchodní dohodě může být podle diplomatů ještě těžší než jednání o vyrovnání v rámci britského odchodu z EU.

Britská vláda se zatím nedokázala rozhodnout, jaké vztahy s EU vlastně chce. Pouze oznámila, že odejde nejen z unie, ale i z evropského vnitřního trhu a celní unie. Právě kvůli tomuto rozhodnutí teď musí Londýn řešit zmiňovanou budoucnost vztahů mezi Irskem a Severním Irskem.

Obchodní dohoda každopádně nebude hotová včas, aby začala platit okamžitě po brexitu. Londýn se proto chce s unií domluvit na zhruba dvouletém přechodném období − Británie by sice v březnu 2019 z EU vystoupila, fakticky by se ale vůbec nic nezměnilo a firmy by i dál mohly obchodovat zcela volně. Výměnou za to ale budou muset Britové během přechodného období dodržovat základní pravidla evropského trhu, tedy například umožnit volný pohyb osobám z ostatních zemí unie.