Když pole se vzrostlou pšenicí, z jejíhož zrna by se semlela mouka na chleba, spálíte totálním herbicidem Roundup a úrodu stoprocentně zničíte, podle státních kontrolních orgánů bude vše v pořádku. A ještě na chemií sežehnuté pozemky dostanete dotace. I tohle je současná správná zemědělská praxe. Na více než 250 hektarech ji předloni v květnu praktikovala zemědělská akciovka Agro Jevišovice z holdingu Agrofert. V té době ho ještě oficiálně vlastnil tehdejší místopředseda vlády Andrej Babiš (ANO).

Metodu známou jen z válečných konfliktů použil jeho podnik při řešení sporu s bývalým majitelem jevišovické akciovky Bohumírem Radou. Na pole, o které se oba konkurenti přetahovali, vyslala Babišova firma dva měsíce před sklizní postřikovače, aby odstranila, co zasel zemědělec Rada. I k tomu se dá použít glyfosát, látka, která likviduje vše živé. Kvůli negativním účinkům na přírodu a podezření, že na lidské zdraví působí jako karcinogen, má spoustu odpůrců nejen mezi ekology. Poslední listopadové pondělí ovšem vyhráli jeho zastánci − chemická a agrární lobby.

Herbicid glyfosát na českých polích? Je jako bojová látka, způsobuje i horší věci než rakovinu, říká chemik Drašar
Glyfosát na českých polích? Je jako bojová látka, způsobuje i horší věci než rakovinu, říká Drašar.

Na poslední chvíli

Po dlouhých tahanicích, kdy se členské země Evropské unie nemohly dohodnout, jak u glyfosátu dál, mu dala kvalifikovaná většina států zelenou na dalších pět let. A to bez jakéhokoliv omezení, navzdory tomu, co požadoval Evropský parlament. Země EU rozhodly na poslední chvíli, v polovině prosince totiž vyprší povolení tuto látku používat. Pro prodloužení hlasovalo 18 států včetně Česka, proti bylo devět zemí − Francie, Rakousko, Itálie, Belgie, Lucembursko, Řecko, Kypr, Malta a Chorvatsko.

Směrodatný byl hlas Německa, které dosud ohledně evropské budoucnosti glyfosátu lavírovalo. Nakonec se přiklonilo na stranu herbicidu. Podle odborníků to může souviset s výsledkem parlamentních voleb a rovněž s chystaným spojením německé agrochemické a farmaceutické společnosti Bayer s americkým Monsantem, které prodává glyfosát.

O jeho další evropské budoucnosti rozhodovali politici a jejich rozpolcenost ilustruje česká reprezentace. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) hájil prodloužení. Argumentoval i tím, že revoluční změny v tomto oboru jsou často velmi těžko přijatelné pro praxi. Navíc jiné látky mohou být podle jeho slov rizikovější než glyfosát. Naopak europoslanec a biolog Pavel Poc (ČSSD) bojoval za jeho zákaz. Evropský parlament chtěl dát kontroverzní látce na polích starého kontinentu ještě tři roky, současně ale žádal okamžitý zákaz pro postřiky v parcích, na hřištích a veřejných zahradách. Evropská komise naopak prosazovala pokračování. Proti jejímu postoji se ostře vymezila europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

"Evropská komise více dbá na finanční zájmy nadnárodních společností než na ochranu obyvatel EU," prohlásila v on-line rozhovoru na Aktuálně.cz. Konstatovala, že lobby chemického průmyslu a zemědělců jsou v Bruselu velmi silné. Zkritizovala také ministra Jurečku za to, jak se k problému stavěl: "Je dlouhodobě pod silným vlivem zemědělské lobby a zejména pana Babiše, jenž má na věci zjevně velký zájem. Glyfosát nejenom distribuuje, ale masově jej používá na svých polích."

Glyfosát v českém zemědělství

Jurečkovo ministerstvo má sice konkrétní představy, jak by se dalo používání glyfosátu omezit, v praxi to ale příliš vidět není. Loňská spotřeba v zemědělství byla trojnásobná oproti roku 1999. Kulminovala před pěti lety, pak postupně klesala, v minulém roce ale znovu vzrostla. "Bylo to v důsledku rozdílných klimatických podmínek během roku a následnou zvýšenou intenzitou zaplevelení," vysvětluje mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Česká Agrární komora na jedné straně tvrdí, že s nadužíváním glyfosátu nesouhlasí. "Považujeme ale za zbytečné brát zemědělcům z ruky účinné nástroje na likvidaci plevelů," říká mluvčí Jiří Felčárek. Nejrozšířenější herbicid používají pěstitelé v největší míře u obilí, řepky a kukuřice. Nestříkají s ním jen sklizená pole, ale i dozrávající úrodu. Říká se tomu desikace, kterou se urychluje vyschnutí porostu a dozrání zrna. Zemědělci tak ušetří dvakrát − mají menší ztráty při sklizni a nižší náklady při jejím dosoušení. Přípravek Roundup má k této aplikaci oficiální povolení, a to i u potravinářských plodin.

Konkrétně u postřiků před sklizní si ale ministerstvo zemědělství dokáže představit zákaz. "Právě tyto aplikace mohou být příčinou reziduí v potravinovém řetězci," připouští mluvčí Ježková. Podle ministerstva se už nyní tento postup považuje za porušení zásad správné zemědělské praxe. Pohled na pole ale svědčí o tom, že to mnohde neberou vážně. Striktní zákaz pod pokutou neexistuje.

Zdravotníci a ekologové vs. byznys

Lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví se obává, že přístup "když je glyfosát povolený, budeme ho používat, co to jde" bude dál pokračovat. Problém se přitom netýká jen polí, kde alespoň existují údaje o jeho užívání. "Snažil jsem se dohledat, jak se nasazuje v Praze, ale o tom přehled není. Města netuší, kolik se této látky spotřebuje na likvidaci plevelů na chodnících a veřejných prostranstvích," upozorňuje Šuta. Zatím jen Brno jako první velké město glyfosát z velké části vyřadilo.

Glyfosátový svět

Evropská unie podle Hnutí Duha promarnila příležitost skoncovat s rizikovým herbicidem a hnutí to přičítá i ministru Jurečkovi. "Podpořil prodloužení navzdory podezřením ze závažných dopadů na zdraví a životní prostředí, přáním veřejnosti i svým vlastním slovům o nutnosti glyfosát omezit," připomínají mu ekologové. Volají po zákazu postřiků na veřejných prostranstvích, pro neprofesionální použití a dosoušení plodin před sklizní, což stát může bez ohledu na rozhodnutí EU udělat.

Touto cestou se vydává kupříkladu Francie. Tamní vláda již schválila, že k roku 2022, tedy ke konci jejího funkčního období, skončí i glyfosát. Během pěti let chce proto investovat pět miliard eur na vývoj alternativního přípravku. Francouzští farmáři reagovali obavami, že je vyřazení účinného herbicidu znevýhodní vůči ostatním konkurentům.

Nesouhlas s dalším používáním této látky vyslovilo v petici 1,3 milionu občanů žijících v unii. Jejich obavy pramení i z pochybností Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která působí pod Světovou zdravotnickou organizací. Na jaře roku 2015 zařadili vědci IARC glyfosát na seznam pravděpodobných karcinogenů. Vyslovili podezření, že u lidí může způsobovat zhoubné nádory lymfatického systému.

Proti tomu okamžitě vystoupila americká společnost Monsanto, která v sedmdesátých letech minulého století látku vyvinula a v roce 1974 pod názvem Roundup pustila na trh. Od té doby její spotřeba stoupla v USA skoro 200krát. Ještě v roce 1994 představovala jen mírně přes jedno procento z celosvětové spotřeby. Po dvaceti letech to bylo už víc než patnáct procent. Přitom používání glyfosátu neustále roste po celém světě, až Evropa se pokusila bránit. Dvě unijní autority − Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) − ale snahy potlačily s tím, že obavy ze vzniku rakoviny jsou nepodložené.

Glyfosát

"V Evropské unii platí pravidlo, že karcinogeny by neměly být povolovány jako pesticidy," upozorňuje doktor Šuta. Připomíná, že oba evropské úřady ani IARC nedělají vlastní studie, ale pročtou vědeckou literaturu a učiní nějaké závěry. Velký rozdíl je ovšem v tom, co vlastně prostudují. "IARC prochází všechny studie publikované v respektovaných vědeckých časopisech. Úřad pro bezpečnost potravin EFSA ale řadu studií vyškrtl, protože nemají protokol o dobré laboratorní praxi, který nemá řada univerzit. Naopak vzal v potaz studie, které nebyly nikde zveřejněny a jsou hodnoceny jako obchodní tajemství. A na tyto studie, které nejsou známé, se EFSA odvolává," popisuje Šuta způsob rozhodování. Jak podotýká, americké úřady už jednou označily glyfosát za karcinogen. Výrobcům se podařilo zařídit, že tamní úřady změnily názor.

Historie se opakuje. Světová média během uplynulých měsíců informovala o aféře "Monsanto Papers", kdy společnost zadržovala některé zprávy a manipulovala vědecké studie o nebezpečnosti glyfosátu. Svědčí o tom její interní dokumenty, zveřejněné při soudním procesu farmářů s firmou v USA. Vědci, které Monsanto zaměstnávalo, podle publikovaných informací organizovali a editovali studie podepsané nezávislými vědci.

"Za větší nebezpečí než údajnou karcinogenitu považuji to, co naznačuje stále více studií. A sice, že glyfosát je endokrinní disruptor a má vliv na hormonální systém. To by mělo mnohem větší dopad," obává se lékař Šuta. Mezi endokrinní disruptory, které mohou vést k poruchám plodnosti a podporovat vznik vývojových vad, patří některé léky a těžké kovy, DDT, polychlorované bifenyly či pesticidy. "Vůbec se u nás nesleduje, kolik glyfosátu se dostává do těla, kolik ho máme v moči a krvi. V biomonitoringu jsou zařazeny pesticidy, které jsou dvacet i více let zakázané. Nechci lidi strašit ani uklidňovat. Pro českou populaci nejsou relevantní data," říká Šuta, který se zabývá vlivem životního prostředí na zdraví.

Spotřeba glyfosátu v USA

Trh s glyfosátem stále roste

Kdo by se pídil po hodnověrných zprávách spojených s glyfosátem a zabrouzdá na webovou stránku věnovanou bezpečnosti potravin, nebude moudřejší. Web, který provozuje ministerstvo zemědělství, slibuje včasné, přesné a srozumitelné informace pro veřejnost. Takové ale o hojně rozšířeném herbicidu a jeho případných rizicích nepřináší. Každý si může vybrat, co chce slyšet: "Pro živočichy není podle převažujícího vědeckého názoru toxický. Některé studie bezpečnost zpochybňují a uvádějí, že například Roundup a jeho metabolity již v poměrně nízkých koncentracích působí na embryonální a pupečníkové buňky i buňky lidské placenty. Stopová množství glyfosátu se zřejmě dostávají i do pitné vody a celého přírodního cyklu." Týdeník Ekonom letos v létě informoval o tom, že ve zdrojích pitné vody jsou vysoké koncentrace jedovatých pesticidů, splachovaných z polí. Znečištění přičítají odborníci hlavně pěstování řepky a dalších plodin na biopaliva. Zodpovědné státní orgány ale tyto znepokojivé informace berou na lehkou váhu.

Navzdory některým varováním vědců globální trh s glyfosátem neustále roste. Před pěti lety představoval přibližně pět miliard amerických dolarů. Do roku 2024 má stoupnout na devět miliard, předpokládá americká společnost Hexa Research. Motorem růstu bude zvýšení počtu obyvatel a silnější poptávka po geneticky modifikovaných plodinách, které se bez tohoto herbicidu neobejdou. Evropa bude nejpozději za pět let stát před stejnou otázkou, kterou jen oddálila: Glyfosát zakázat, nebo důvěřovat tvrzení výrobců a studií, do kterých promlouvají?

jarvis_5a217645498e34d8c8fcc7ad.jpeg
U obilí, řepky a kukuřice používají čeští zemědělci glyfosát v největší míře. Přípravkem Roundup stříkají i dozrávající úrodu.
Foto: HN - Libor Fojtík