1. Nižší paušální výdaje

Jednou z největších změn, které se od příštího roku dotknou většiny živnostníků, je snížení limitu pro uplatnění takzvaných výdajových paušálů. Ty slouží při výpočtu daňového základu. Živnostníci díky nim nemusí sledovat skutečné náklady, ale od dosažených příjmů mohou odečíst předem dané procento z těchto příjmů. Paušály se pohybují mezi 30 a 80 procenty podle různých kategorií živností.

V minulosti mohli podnikatelé a živnostníci tato procenta využít pro příjmy do dvou milionů korun. Od příštího roku se maximální hranice těchto výdajů sníží na polovinu. "V důsledku toho podnikatelé odvedou vyšší daně, i když budou mít stejně vysoké příjmy jako v minulých letech," říká Hana Procházková z poradenské skupiny Vilímková, Dudák & Partners. Omezení paušálů ovlivní zejména živnostníky s vyššími příjmy a nízkými skutečnými výdaji. Jde například o povolání s vysokým podílem duševního vlastnictví, jako jsou například právníci, auditoři nebo IT konzultanti. Nižší paušály budou mít vliv i na výpočet sociálního a zdravotního pojištění OSVČ.

Příklad z praxe

Rok 2016
Finanční poradce má příjmy ve výši dva miliony korun a uplatní 60procentní paušální výdaje. Od svých příjmů si tak může odečíst 1,2 milionu korun. Jeho daňový základ je 800 tisíc korun. Když uplatní základní slevu na poplatníka, odvede na daních 95 160 korun.

Rok 2018
Poradce si od příjmů bude moci odečíst 600 tisíc korun. Jeho daňový základ tak bude 1,4 milionu korun. Po uplatnění základní slevy na poplatníka odvede na daních 192 420 korun.

Spolu s omezením odečitatelných výdajů ale budou živnostníci moci opět využít slevy na daních na děti a manželku či manžela. Pro daňové přiznání za rok 2017 si dokonce lze vybrat mezi dvěma variantami: buď uplatnit dosavadní maximální limity výdajových paušálů a nemít nárok na slevy na dani, nebo použít nové limity a zároveň získat nárok na slevy.

"Je vhodné propočítat si, která varianta je výhodnější. Záleží na konkrétních příjmech a výdajích každého podnikatele a také na tom, zda splňuje podmínky pro uplatnění slevy na dani," připomíná Tomáš Hunal, odborník na zdanění fyzických osob v PwC. Od daňového přiznání za příští rok bude možné využít pouze nové limity a nárok na slevy.

2. Stoupne minimální mzda

11 000 → 12 200

66 → 73,20 Kč/hodinu

Vláda schválila od příštího roku navýšení minimální mzdy. Ze současných 11 000 korun mzda vzroste na 12 200 korun. Minimální hodinová mzda tak ze 66 korun stoupne na 73,2 koruny. "V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, kteří je nemají sjednány v kolektivních smlouvách, a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, kteří dostávají plat," uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.

3. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)

Pracujete s osobními údaji zaměstnanců, klientů či dodavatelů? Pak se vás od 25. května příštího roku bude týkat to, o čem se letos mluví asi nejvíce − obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR). Jeho cílem je chránit data o fyzických osobách, jejich zpracování a šíření. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se dotkne téměř 70 procent všech podnikatelů.

Odborníci se shodují, že by živnostníci neměli přípravy na GDPR nechávat na poslední chvíli a určitě by je měli konzultovat s právníky. Co přesně mají podnikatelé udělat, záleží na tom, jak přistupují k ochraně dat dnes − někoho čekají týdny a měsíce rozsáhlých změn, někoho drobné úpravy. Gabriela Jiráková, advokátka z bpv Braun Partners, radí začít důkladným úklidem − zmapovat všechny procesy zpracování osobních údajů a analyzovat dokumenty, které s tím souvisí.

"Změny se budou týkat právní dokumentace, jako vnitřních předpisů nebo zpracovatelských smluv, bezpečnosti nebo využití zabezpečených informačních systémů," říká Karel Havlíček, šéf Asocia­ce malých a středních podniků a živnostníků.

Poté co bude nařízení v květnu účinné, by podnikatelé měli mít přehled o tom, proč a jaká data zpracovávají a jak jsou zabezpečena. Zároveň by měli být připraveni informovat zákazníky, zaměstnance nebo Úřad pro ochranu osobních údajů, podle toho, kdo si zažádá, jak s osobními údaji nakládají. "Ve vztahu k fyzickým osobám je to pozitivní krok, negativem je růst administrativy a s tím spojená finanční náročnost," popisuje Milan Fric, advokát PwC Legal.

Jelikož je nařízení platné pro celou EU, mohou být některá jeho pravidla příliš obecná. Experti tak radí spolupracovat s ostatními živnostníky ve stejném odvětví, například v asociacích, což pomůže ušetřit čas i peníze. Pokud podnikatel nesplní vše, co má, hrozí mu obří pokuta. Může dosáhnout až 20 milionů eur nebo čtyř procent z ročního obratu podniků, podle toho, která z pokut bude vyšší.

4. Elektronické prohlášení

Nálož nové administrativní zátěže může zmírnit to, že zaměstnanci, kteří uplatňují slevu na dani, budou moci podávat prohlášení k daním z příjmů také elektronicky. Pro zaměstnavatele, kteří většinou za zaměstnance daňovou agendu zpracovávají, to znamená méně papírování.

"Je to pozitivní změna. Zaměstnavatel jen bude muset prokázat, že prohlášení podepsal uvedený zaměstnanec, například prostřednictvím elektronického podpisu, případně elektronického systému," popisuje Hana Procházková z poradenské skupiny Vilímková, Dudák & Partners. Možnosti, jak prohlášení podat elektronicky, už jednotliví tvůrci mzdových softwarů nabízejí. Stále ale platí, že zaměstnanec může odevzdat prohlášení na papíře.

5. Vrací se předkupní právo

Novela občanského zákoníku od začátku příštího roku opět zavádí předkupní právo, které zmizelo z právní úpravy na konci roku 2013. Jedná se o předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, což ovlivní například realitní kanceláře či podnikatele působící v této oblasti.

"Na jednu stranu to posílí jistotu spoluvlastníků, kteří nehodlají svůj podíl převést, v tom, že budou moci do určité míry ovlivnit, kdo s nimi bude nemovitosti vlastnit," říká o výhodách změny Karel Nejtek, právní expert auditorské a poradenské společnosti BDO. Na druhou stranu ale podle něj novela omezuje svobodu toho, kdo chce svůj podíl prodat.

Převod nemovitosti, kterou vlastní více lidí, se kvůli novele může prodloužit. "Typickým případem může být prodej parkovacího stání, kdy vlastník takového stání je ve své podstatě spoluvlastníkem nebytového prostoru, kde se nachází parkovací místo. Spoluvlastníků mohou být i desítky, což může proces převodu stání výrazně zkomplikovat," uvádí příklad Nejtek.

Podnikatelé se ale na novelu mohou připravit dopředu, například tím, že převedou svůj podíl ještě před prvním lednem. Nebo se dohodnou s ostatními spoluvlastníky na tom, že se vzdají předkupního práva s tím, že to bude platit i pro jejich případné nástupce. Tuto variantu ale musí zaznamenat do katastru nemovitostí.

6. Skutečný majitel firmy

Od 1. ledna bude rejstříkový soud evidovat údaje o skutečných majitelích firem. Změna se dotkne především právnických osob zapsaných do veřejných rejstříků, třeba majitelů akciových společností nebo svěřenských fondů.

"Není to žádná novinka, zákon platí už od začátku letošního roku. Pouze je třeba dát si pozor a do 1. ledna se zaregistrovat a do budoucna seznam ve firmě udržovat," říká Arthur Braun, partner advokátní kanceláře bpv Braun Partners.

V evidenci bude uvedeno:

- jméno a adresa místa pobytu
- datum narození a rodné číslo
- státní příslušnost
- údaje o tom, že je podnikatel skutečným majitelem

Evidence nebude veřejná a bude v ní uvedeno jméno, bydliště, státní příslušnost nebo takové údaje, podle kterých lze poznat, že jde o skutečného majitele. Za registraci do evidence podnikatelé zaplatí tisíc korun. "Hlavním smyslem této právní úpravy je rozkrýt skutečného majitele pro případ, že je společnost zapletena do trestné činnosti, praní špinavých peněz a podobně," uvádí Procházková. Registr vzniká na základě evropské směrnice s názvem AML, která chce zabránit finančnímu terorismu či legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Přímý vliv evidence na podnikání bude minimální, může se ale dotknout těch, kteří své údaje neposkytnou, a zhoršit jejich přístup k některým službám. Třeba všechny finanční instituce a jiné organizace, kterým to ukládají zákony a předpisy, například realitní kanceláře nebo banky, musí před podpisem smlouvy zjišťovat o svých klientech z řad právnických osob, kdo je jejich skutečným majitelem. "Pokud nebude například realitní kancelář schopna určit skutečného majitele nemovitosti skrze evidenci, musí trvat na tom, že klient vlastnictví prokáže jinak, nebo by mu měla odmítnout poskytnout služby," popisuje Procházková.

7. Odpisování technického zhodnocení

Úpravy v pronajaté kanceláři, jako například rozdělení otevřeného prostoru na několik menších místností či položení plovoucí podlahy, tedy takzvané technické zhodnocení, budou moci nově podnájemci daňově odpisovat. Mohou tak postupovat stejně jako vlastníci prostorů. "Vnímáme tuto změnu pozitivně, zaručuje stejný a spravedlivý postup ve srovnatelných případech nájmů a podnájmů," říká Procházková.

1. července 2017

Odpisování podnájemníků se bude vztahovat na úpravy dokončené a uvedené do způsobilého stavu užívání do uvedeného data.

Odpisování technického zhodnocení podnájemníkům umožnila novela zákona o daních z příjmů a bude se vztahovat na úpravy dokončené a uvedené do způsobilého stavu užívání od 1. července letošního roku. Podmínkou pro toto odpisování je mimo jiné souhlas vlastníka, který musí být uvedený ve smlouvě.

8. Záruky pro mimopražské podnikatele

Program pro poskytování záruk za provozní a investiční úvěry mohou už od začátku letošního listopadu využívat také mimopražští malí a střední podnikatelé. Na rozšíření projektu Záruka 2015−2023 se dohodlo ministerstvo průmyslu a obchodu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Objem poskytnutých záruk by se mohl podle banky navýšit o 2,4 miliardy korun ročně.

"Je to veledůležitý krok, o který jsme dlouho žádali a který má velký smysl. Firmy mohou dál investovat a více obchodovat, stát pouze částečně přejímá záruku za jejich úvěry. Stejně tak by se měly rozšířit zvýhodněné záruky a úvěry pro podnikatele v nerozvinutých obcích," říká Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků, s tím, že záruky a úvěry tvoří významnou podporu hlavně malých firem.

Služba ČMZRB, která by měla pomoci malým podnikatelům dosáhnout na úvěr u komerčních bank, funguje jako ručení, pokud tedy podnikatel nebude moci splácet, finanční instituce to za něj vyřeší. Žádost o záruku řeší přímo ČMZRB, která ji může poskytnout pouze tehdy, pokud si podnikatel vezme úvěr ve smluvené komerční bance, jejichž seznam uvádí ČMZRB na svých stránkách, stejně jako další podrobné informace.

Program do listopadu fungoval jen pro malé podnikatele v hlavním městě. Od února 2015, kdy byl spuštěn, poskytla Českomoravská záruční a rozvojová banka téměř šest tisíc záruk, nejčastěji k provozním úvěrům, celkově téměř za 13 miliard korun. Do programu jdou peníze od státu a zhruba polovina prostředků pak z takzvaného Junckerova balíčku, tedy financí Evropského investičního fondu z programu Cosme.

9. Zvýšení nemocenské

Podnikatelům i zaměstnancům, kteří jsou dlouhodobě nemocní, bude stát platit od začátku roku vyšší nemocenskou. Dosud dostávali plátci zdravotního pojištění od 15. dne nemoci 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu z příjmu až do ukončení nemocenské. Od ledna stát dávky navýšil a odstupňoval je podle délky, kterou nemocní stráví léčbou.

15–30 dnů nemocenské => 60 % z vyměřovacího základu
31–61 dnů nemocenské => 66 % z vyměřovacího základu
Od 61. dne nemocenské => 72 % z vyměřovacího základu

Od 15. do 30. dne nemoci lidé dostanou 60 procent z vyměřovacího základu, od 31. do 61. dne nemoci dostanou 66 procent a od 61. dne nemoci dál dostanou 72 procent z vyměřovacího základu. Stát zvýšení nemocenské dává do souvislosti s hospodářským růstem. "Dávky byly v rámci úsporných opatření v roce 2010 snižovány, a tak lze současné zvyšování procentní sazby chápat jako indikátor fungující ekonomiky, která se vrací do stavu před hospodářskou krizí," komentuje změnu Petr Kobylka, seniorní advokát PwC Legal. Zaměstnancům budou zaměstnavatelé hradit nemocenskou od 3. do 15. dne nemoci stále stejně.

10. Dlouhodobé ošetřovné

Novela zákona o nemocenském pojištění zavádí dávku dlouhodobého ošetřovného. Účinná bude od 1. června 2018 a platí pro zaměstnance i živnostníky. Jde o dávku, kterou dostanou plátci zdravotního pojištění, pokud se budou muset starat o příbuzného nebo blízkou osobu, jež má zdravotní problémy, a nebudou moci kvůli tomu pracovat.

Stejně jako v případě mateřské dovolené zaměstnavatel takovou situaci bude muset akceptovat, pokud k odmítnutí nemá vážné provozní důvody. "Zároveň je povinný garantovat zaměstnanci původní pracovní místo po návratu," doplňuje Kobylka z PwC Legal. Dávku bude stát vyplácet ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu z příjmu maximálně tři měsíce. Zaměstnavatel nic neplatí.

3 měsíce

Maximálně takovou dobu bude stát vyplácet dávku dlouhodobého ošetřovného.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné vznikne tehdy, pokud byla blízká osoba nebo příbuzný zaměstnance či podnikatele minimálně sedm dní v nemocnici a potřebuje následnou péči doma, která má být delší než 30 dní. Dobu léčby určí lékař.

Starat se pečující může například o manželku či manžela, sourozence, strýce či tetu a další příbuzné. V tom ale vidí šéf Asociace malých a středních podniků problém. "Bude-li to někdo chtít zneužít, pak si každý rok vybere nemocného blízkého a nemá se zle. Pokud zaměstnavatel uvidí, že se bude nějaký filuta starat o celé příbuzenstvo, pak nepochybně bude hledat cestu, jak se jej zbavit," myslí si Havlíček.

11. Elektronické listovní tajemství

Jako zvláštní předpis k GDPR bude fungovat ePrivacy, které má širší dopad. "ePrivacy zajišťuje důvěrnost veškerého obsahu elektronické komunikace, a to jak osob fyzických, tak právnických. Jde v podstatě o ekvivalent listovního tajemství pro elektronickou komunikaci," vysvětluje ve zkratce Stanislav Klika z auditorské a poradenské společnosti BDO.

Předpis by měl nahradit stávající směrnici o soukromí a elektronické komunikaci kvůli technologickému pokroku − v roce 2005, kdy u nás byla evropská směrnice zavedena, ještě neexistovaly nebo nebyly rozšířeny služby jako Messenger, Gmail, WhatsApp nebo internetové bankovnictví.

Zatímco dříve se směrnice vztahovala hlavně na operátory, ePrivacy bude platit pro všechny, kdo poskytují elektronickou komunikaci nebo ji využívají jako doplněk k hlavní službě, veřejně dostupné seznamy, softwary umožňující komunikaci on-line či pro fyzické a právnické osoby, které používají elektronickou komunikaci k zasílání přímých marketingových obchodních sdělení. "ePrivacy se dotkne cookies, zpracování metadat a podmínek souhlasu se zpracováním osobních údajů. Může mít rozsáhlé důsledky pro některé podnikatele, kteří svůj obchod založili na cílené reklamě," dodává Gabriela Jiráková z bpv Braun Partners.

Největším problémem však je, že není jisté, od kdy bude ePrivacy účinné. Zatím by mělo platit stejně jako GDPR, tedy od 25. května. Protože jej ale musí ještě projednat Rada Evropské unie a schvalování je komplikované, odborníci předpokládají, že bude účinné až později. "Pro podnikatele to může představovat značnou komplikaci. Nejistota ohledně data účinnosti a s tím spojené překotné přípravy mohou zvýšit náklady a snížit kvalitu zavedení," říká Klika z BDO. Podle něj zatím není zcela jasný ani vztah předpisu k GDPR.

Příprava na ePrivacy by nicméně měla být stejná jako u GDPR a podle expertů by měla probíhat současně. Nejdříve živnostník musí zjistit, jak na tom je a co všechno musí udělat k tomu, aby splnil podmínky předpisu. "Výhodu budou mít ti, kteří tuto analýzu zpracují ještě před schválením rozpočtů na příští období, a budou tak moci zohlednit očekávané náklady," domnívá se Klika z BDO. Pokuty za porušení předpisu budou stejné jako u GDPR, tedy až 20 milio­nů eur či čtyři procenta z ročního obratu.

12. Dovolená podle odpracovaných hodin

Novela zákoníku práce mění čerpání dovolené a úplně vypouští tento pojem za odpracované dny. Poměrný nárok na uvolnění z práce, který se dosud počítá za odpracované měsíce, se nově bude odvíjet od týdenní pracovní doby. Za každý odpracovaný týden bude mít zaměstnanec nárok na 1/52 ročního výměru dovolené. Cílem je zjednodušení výpočtu nároku na volno. Sjednotí se tak třeba přístup jeho výpočtu u zaměstnanců s různě rozloženou pracovní dobou. Podle odborníků jde o pozitivní změnu hlavně pro zaměstnance.

Na 1/52 ročního výměru dovolené bude mít zaměstnanec nárok za každý odpracovaný týden.

"Zaměstnavatelé budou muset velmi pečlivě evidovat každou změnu délky pracovní doby, která by se projevila na týdenním rozsahu a která rozhoduje o výsledné délce dovolené," uvádí Petr Kobylka z PwC Legal. Tím, že o dovolené nebo její poměrné části budou rozhodovat odpracované hodiny, se mění hranice pro vznik nároku na její čerpání na čtyři týdny.

Kdy bude změna platit, ale zatím není jisté, původně měla být účinná od začátku roku. "Na účinnost této úpravy si chvíli počkáme. Noví poslanci se nejdříve budou muset v lavicích sněmovny rozkoukat," dodává Kobylka.

13. Další fáze EET

V posledních dvou vlnách by se měli do elektronické evidence tržeb zapojit další podnikatelé a živnostníci, kterých se EET dosud netýkala. Od 1. března budou muset tržby povinně evidovat lékaři, právníci, účetní, výrobci potravin a nápojů, pořadatelé sportovních a kulturních akcí nebo další živnostníci podnikající v dopravě či zemědělství. Od 1. června se pak EET bude vztahovat i na kadeřníky, kosmetičky, výrobce nábytku, opraváře počítačů či zpracovatele dřeva.

Poslední dvě fáze EET ukončí postupné zavádění nástroje, jenž má pomoci k lepšímu výběru daní. Podnikatelé, kteří se připojili k evidenci tržeb v letech 2016 a 2017, zaznamenali za prvních devět měsíců roku desetitisíce kontrol ze strany finanční správy, a někteří dokonce zavřeli. "Paradoxně ale končí méně podnikatelů než v jiných letech. Uznáváme ale, že evidence mnohým ztrpčila život," říká Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle ministerstva financí se díky EET jen letos vybere na daních pět miliard korun navíc.

Po říjnových parlamentních volbách ale není vůbec jisté, zda nakonec budou EET v příštím roce zavádět všichni živnostníci tak, jak to bylo původně plánované, nebo budou někteří z evidence vyjmuti. "Prakticky všechny politické strany (které se dostaly do Poslanecké sněmovny − pozn. red.) signalizují určité změny v EET," připomíná Karel Havlíček. Některé z nich, například ODS nebo SPD, dokonce slibovaly voličům úplné zrušení elektronické evidence, Starostové a nezávislí navrhují zrušení těchto posledních vln. Také předseda vítězného hnutí ANO, Andrej Babiš, který jako ministr financí EET prosadil, určité změny připustil ještě před volbami. Pravděpodobný budoucí premiér ale zatím neřekl, jak přesně by si úlevy představoval.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků požaduje výjimku pro firmy s ročním obratem do půl milionu korun. "To je mimo jiné model, který udělali v Rakousku, a zcela bez problémů tam elektronická evidence funguje," dodává Havlíček.

14. Změny úrokových sazeb

Česká národní banka letos poprvé od roku 2008 zvýšila úrokové sazby, což má vliv i na to, za kolik si podnikatelé a firmy půjčují peníze od komerčních bank. Sazby ČNB zatím rostly jen mírně, zpřísňování měnové politiky však má dál pokračovat. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok v polovině listopadu uvedl, že existuje dobrý předpoklad, aby banka sazby dál zvedala. "V průběhu maximálně dvou let bychom se mohli vrátit do normálního stavu, to znamená, že při dvouprocentní inflaci by úrokové sazby mohly být okolo tří procent," uvedl Rusnok ve svém projevu na konferenci Vysoké školy finanční a správní. Otázkou tak zůstává, o kolik nakonec úvěry podraží.

Růst sazeb bude mít vliv i na kurz české koruny, kterou podle analytiků čeká další posilování, což bude výhodné pro podnikatele, kteří vyváží do zahraničí.

V článku, který vyšel také 4.12. v příloze Podnikání Hospodářských novin, jsme chybně uvedli, že Finanční analytický úřad bude evidovat údaje o skutečných majitelích firem. Evidenci skutečných majitelů bude provádět rejstříkový soud, čímž se Finančnímu analytickému úřadu i čtenářům omlouváme. (8. 12. 2017, 17:50)