Česky vyšel Beattyho román vyznamenaný Bookerovou cenou. Hrdina v dnešním světě šeptá o rasismu

To, o čem vypráví v češtině právě vydaný román amerického spisovatele Paula Beattyho zvaný Zaprodanec, by se dalo ilustrovat příkladem. "Hej, negře, pojď sem" je jednou z nejčastějších frází v amerických příbězích o otroctví či rasové segregaci. Jsou v ní obsaženy nadřazenost, pohrdání, vynucená úslužnost i ponížení.

Poté co Abraham Lincoln roku 1865 třináctým dodatkem ústavy zrušil otroctví, se nadávka "negr" stala tabu: v první fázi byla nahrazena termínem "černý", posléze politicky korektnějším označením Afroameričan. Dnes může slovo "negr" v USA vyslovit jen někdo, kdo je sám černé pleti − všichni ostatní by byli okamžitě označeni za rasisty.

Paul Beatty se ve svém románu vrací k podobným nálepkám a především k tomu, jaká je doopravdy současná Amerika. Kniha Zaprodanec vychází česky rok po anglickém originálu, za nějž pětapadesátiletý autor získal cenu amerických kritiků i renomovanou Man Booker Prize.

Otec hlavního hrdiny románu, uznávaný psycholog, v jednom ze svých děl popsal takzvaná klíčová stadia černi, tedy stavy mysli amerických černochů. První stadium líčí jako strach z barvy vlastní pleti, nenávist vůči sobě samému − to prý stvořilo všechny servilní černé sluhy, kteří se snaží chovat běleji než jejich páni.

Ve druhém stadiu si člověk svou "černotu" idealizuje a bílou považuje za ztělesnění zla, ve třetím pak hledá jakési duchovní prozření a spolu s dalšími bojuje proti rasovému útlaku.

Příklady těchto stadií lze nalézt v americké literatuře popisující boj proti rasismu či segregaci − od románu Chaloupka strýčka Toma přes prózu Neviditelný od Ralpha Ellisona až po Barvy nachu od Alice Walkerové. Ale co dnes, kdy je otroctví zrušeno, segregace zapomenuta a Amerika má za sebou dvě období s černošským prezidentem Barackem Obamou?

Beattyho román se zabývá současností: takzvaným čtvrtým stadiem černé identity, "neředěnou černí", jak ji nazve hrdinův otec. Je to zdánlivá "neochota uspět, stav, kdy je vám vše 'u p*dele', jsou to chvíle, kdy si uvědomíte, že je všechno podělané a bezvýznamné a že jedině nihilismus stojí za to".

Hrdina knihy řečený Bonbon je nepovedeným synem slovutného psychologa − otec na něm dokonce prováděl nevybíravé experimenty. Hlavně však je Bonbon schopným farmářem ve fiktivní losangeleské čtvrti, která se stala ghettem a podobně jako další místa v oblasti doslova zmizela z map.

Bonbon chce čtvrť zachránit a jejím obyvatelům vrátit identitu, o což usiluje také Bonbonův úhlavní nepřítel Foy Cheshire − muž ve svetrech s véčkem, který po večerech volá po černošské hrdosti a přepisuje literární díla v duchu politické korektnosti.

Bonbon raději naslouchá radám svého přítele, někdejší hvězdy rasistických grotesek, který z přesvědčení utužuje největší stereotypy o černoších, touží po návratu segregace, a dokonce se chce stát Bonbonovým otrokem.

Hrdinova logika je prostá: pokud se v dnešní Americe mohou černoši vzájemně oslovovat "negře", ba toto označení užívat v poezii či rapu, proč by jeden černošský farmář nemohl v lehce inovované podobě obnovit segregaci a otroctví? Tento nápad Bonbona nakonec dostane až před Nejvyšší soud.

Jak se vyjádřil jeden kritik, Paul Beatty románem Zaprodanec rozemlel posvátnou krávu do hamburgeru. Píše o věcech, o nichž se nemluví. Originálním i drsným způsobem poukazuje na meziprostor, v němž se ocitla současná americká černá populace, která jen těžko hledá uplatnění a jasněji definovanou identitu.

Především je však Beattyho kniha skvělou satirou, v češtině ještě umocněnou vynikajícím překladem Jiřího Hanuše, jenž věrně převedl autorův vypravěčský styl. Čeští čtenáři to se svým vrozeným smyslem pro ironii, nadsázku a jazykový humor jistě ocení.