V Česku existují čtyřletá gymnázia, kam přijali žáky, kteří z možných 100 bodů v přijímacích zkouškách získali jen šest. Patnáct procent uchazečů pak nedosáhlo ani na doporučené minimální skóre − přesto se na školu většinou dostali. Právě dokončená analýza výsledků letošních prvních celostátních zkoušek na střední školy s maturitou ukázala, že uspěli i zájemci s katastrofální úrovní znalostí.

Důvodem je to, že školy dostávají peníze podle počtu žáků, ředitelé jsou motivovaní jich přijmout co nejvíc.

Více než 86 tisíc žáků psalo testy z češtiny a matematiky v dubnu, za každý z předmětů mohli získat 50 bodů. Podle Cermatu, ministerské instituce, která zkoušky pořádala, by ředitelé neměli brát žáky se ziskem horším než 20 bodů v češtině a 10 bodů v matematice.

Pokud by se toho školy držely, neprošlo by asi procento uchazečů o gymnázia, 10 procent zájemců o střední odborné školy, 21 procent těch, kteří se hlásili na učiliště, a téměř polovina všech přihlášených na nástavby.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se