V jednom z románů Frederika Forsytha se plánuje velké spiknutí. Všichni důležití členové saúdskoarabské vládnoucí rodiny mají být pozváni na stadion a tam postříleni. Protože to je jediná možnost, jak změnit uzavřené saúdskoarabské království, jež je největším vývozcem ropy na světě a kde vládne královská rodina ve spojení s radikální muslimskou sektou wahhábitů, která kontroluje školství i celou společnost.

Dnes se zdá, že ke změně není třeba královskou rodinu vybít. Přichází zevnitř. Má dokonce svoje jméno, Mohamed bin Salmán, přezdívaný pro své široké pravomoci pan Všechno. Od letošního léta je následníkem trůnu, chce návrat "umírněného" islámu a "tolerance" místo nyní panujícího striktního wahhábismu. Jeho dílem je povolení ženám řídit auta, plán vybudovat ze Saúdské Arábie moderní ekonomiku, která už nebude tak závislá na ropě, i zavedení západního kalendáře místo islámského, jež loni posunulo zemi z roku 1437 do roku 2016.

Zdá se, že se plní sny západních liberálů, a země, která byla odpovědná za vývoz radikálního islámu, se modernizuje. Navíc se očekává, že následník se brzy stane králem. Jeho otci je 81 let a údajně trpí raným stadiem demence. Saúdskoarabské úřady královu nemoc popírají, ale je zřejmé, že politiku království už od roku 2015 fakticky řídí Mohamed bin Salmán, označovaný jako MBS.

Jaký ale skutečně je korunní princ, jak se mu podařilo odstranit konkurenty a co plánuje? Nenaznačuje to, jak donutil k rezignaci předchozího korunního prince, že neváhá používat násilí? Je tak liberální, jak se zdá, když kromě radikálních kleriků posílá do vězení i kritiky své vlády? A nemá pravdu, přestože je protisaúdsky zaměřená, televizní stanice al-Džazíra, když ho v komentáři označila za saúdskoarabského Putina s agresivní zahraniční politikou?

Zbrklý mladík zatýká

Jak fungují vztahy mezi členy saúdskoarabské vládnoucí rodiny, není bez dobrého zdroje uvnitř lehké zjistit. Podle expertů citovaných listem The New York Times je navíc v Saúdské Arábii zhruba 12−15 tisíc princů z vládnoucí dynastie, i když na chodu státu se podílejí jen stovky a skutečnou moc jich má asi necelá stovka.

Rodina skrývá, co si myslí, a před nástupem MBS měla velmi dobré PR. Snažila se vytvořit pozitivní obraz rodiny i země na veřejnosti a přesvědčit o něm i západní politiky. Je tak třeba se spolehnout na mínění expertů a sledovat změny a náznaky změn v politice pouštního království.

Hra o ropný trůn
226-10-11-ipad.png

Korunní princ je většinou popisován jako ambiciózní, zbrklý a impulzivní muž s velkou mocí, který příliš nedomýšlí následky svých činů. V roce 2015, kdy byl ještě jen zástupcem korunního prince a jeho otec čerstvě nastoupil na trůn, uniklo do tisku memorandum německé tajné služby BND. Mohameda bin Salmána zmiňovalo jako člověka, který chce být vnímán jako "vůdce arabského světa", a varovalo, že může přecenit své síly ve snaze stát se nástupcem svého otce ještě za jeho života. Podle BND mohou spory uvnitř vládnoucí rodiny "destabilizovat jak Saúdskou Arábii, tak celý arabský svět". MBS od té doby upevnil svoji pozici, ale jak varuje think-tank Brookings Institute, zároveň si tím udělal spousty nových nepřátel.

Princ je zástupcem nové generace v saúdskoarabské politice. Od založení království v roce 1932 v něm totiž vládli synové prvního krále Abd al-Azíze ibn Saúda. Jeho synem je i současný král. Této generaci je přes sedmdesát let, a tak mají nastoupit vnuci krále zakladatele. Tedy mladší vnuci jako korunní princ, jemuž je 32 let.

Korunní princ už dokázal obratným manévrováním za pomoci svého otce odstranit svého strýce a staršího bratrance, kteří byli původně určeni jako následníci trůnu. Zatímco strýc, nejmladší syn krále zakladatele Mukrín bin Abd al-Azíz, se vzdal následnictví rychle a bez odporu, s jeho nástupcem v této funkci, Mohamedovým bratrancem, byla potíž. Letos v červnu mu zavolal MBS, že má přijít ke králi. Tam byl donucen rezignovat kvůli své údajné závislosti na drogách. Mohamed bin Najíf bral léky proti bolesti − v roce 2005 na něj al-Káida spáchala atentát a dosud má v těle neodstranitelný šrapnel −, ale o závislost zřejmě nešlo. Současně mu zabavili mobilní telefon a vyměnili osobní stráž. Podle agentury Reuters je držen v domácím vězení. Saúdskoarabské úřady to popírají.

Tento měsíc pak nový následník ještě více upevnil svoji moc, když kvůli korupci nechal zatknout několik desítek vlivných byznysmenů včetně šéfa obřího konglomerátu Binladen Group, ministrů či bývalých ministrů. Hotel Ritz Carlton v hlavním městě Rijádu se proměnil v patrně nejluxusnější vězení na světě. Korupce a rozkrádání státních peněz jsou v Saúdské Arábii široce rozšířené, a že mizí desítky miliard dolarů, kdysi veřejně přiznal v americké rozhlasové stanici PBS i princ Bandar bin Sultán. Mezi zatčenými je i 11 princů včetně tří velmi vlivných, kteří mohli ovlivnit nástupnictví po králi − Mutaiba bin Abduláha, dnes už bývalého šéfa Národní gardy, jedné z ozbrojených opor režimu, Turkiho bin Abduláha, bývalého guvernéra Rijádu, a mediálního magnáta al-Valída bin Talála.

Reformátor narazil

Mohamed bin Salmán a jeho otec svými kroky porušili dosavadní nepsanou dohodu o sdílení moci mezi jednotlivými větvemi královské rodiny a ukázali, že každý, kdo bude proti nim, se může stát příští obětí čistek. Jak ovšem napsal arabista Ondřej Beránek, systém následnictví je v Saúdské Arábii dost nepřehledný, a pokud bychom brali v úvahu delší historii i před oficiálním založením království, tak se většina změn na trůnu neobešla bez "problémů", jako jsou vraždy či palácové převraty. Každopádně se podle odborníků zhroutil v zemi v posledních desetiletích zavedený systém stabilní vlády.

Zatčení desítek významných činitelů otřáslo i důvěrou některých investorů, uvedla agentura Bloomberg. K překvapení bin Salmána, který to prý nechápal. Snaží se přece omezit korupci v zemi, po čemž podnikatelé dlouhá léta volali. Obavy ale vyvolalo to, že čistky byly politicky motivované. "Každý princ v Saúdské Arábii se podílí na institucionalizované korupci. Pokud by opravdu šlo o korupci, Valíd by byl tím posledním, po kom by měli jít," řekl americkému komentátorovi Fareedu Zakariovi jeden arabský politik. Zatčeným byl navíc podle listu Financial Times nabídnut obchod. Pokud odevzdají státu 100−300 miliard dolarů z 800 miliard, které se jim prý úřady chystaly původně zabavit, mohou jít domů.

Není proto jasné, zda MBS chce zavést právní stát a potírat korupci, nebo se prostě jen zatýká na základě jeho rozhodnutí. Investory to znervózňuje. Podobné je to se zatčením radikálních duchovních, které přišlo v září a mělo podle některých komentátorů omezit jejich vliv a liberalizovat království. Stejně jako loňské omezení práv náboženské policie. V září totiž prý bylo zatčeno i několik liberálních disidentů a nikde není ani stopa po uvolnění politického života v zemi.

Velkolepé jsou ovšem plány korunního prince v ekonomické oblasti, kde oznámil celý systém reforem a investic pojmenovaný Vize 2030. Rozvoj průmyslu, obnovitelných zdrojů energie, turismu a moderních technologií má omezit závislost království na těžbě ropy. Podnikatelé včetně českých v tom vidí příležitost. "Nejperspektivnější je elektronika v návaznosti na energetiku, skladování energie, mezi další obory patří stavitelství či budování železniční sítě," říká Martin Tlapa, náměstek českého ministra zahraničí. Plánuje se i částečná privatizace státního ropného monopolu Aramco prostřednictvím prodeje jeho akcií na burze. Aramco se tím má stát z firmy používané jako kasička vládnoucí rodinou dobře řízeným polosoukromým podnikem.

Není ale dosud jasné, co z toho se uskuteční a kdy a zda vůbec dokážou jiná ekonomická odvětví z větší části nahradit peníze z ropy. Ty dnes tvoří přes 80 procent příjmů saúdskoarabského státního rozpočtu. Korunní princ už narazil při své snaze omezit schodek státního rozpočtu osekáním výdajů na platy státních zaměstnanců. Loni v září byly některé platy sníženy a zrušeny odměny − letos byly obnoveny, a dokonce doplaceny zpětně. Zdá se, že se režim začal obávat odporu těch "vrstev obyvatel, které mají nejvíc co ztratit z diverzifikace a zeštíhlení ekonomiky včetně byrokracie", komentoval to James M. Dorsey, specialista na Saúdskou Arábii z Nanyang Technological University v Singapuru.

Válka jako nástroj vlády

Zatím nejvíc změnil Mohamed bin Salmán saúdskoarabskou zahraniční politiku a právě v tom se prý zrcadlí jeho výbušná povaha. Jak napsala německá zpravodajská služba BND, princ se snaží "rozšířit" saúdskoarabskou zahraniční politiku "se silnou vojenskou součástí" a budovat nové "regionální aliance". MSB stojí za zesíleným soupeřením mezi Saúdskou Arábií a Íránem o vliv na Blízkém východě a za vojenskou intervencí v Jemenu, zahájenou před dvěma lety spolu s arabskými spojenci. Letos se zase pokusil ekonomickou blokádou zlomit Katar, který má dobré vztahy s Íránem, a donutit ho podřídit se saúdskoarabské protiíránské politice. Může zřejmě i za rezignaci libanonského předsedy vlády Saada Harírího v průběhu premiérovy návštěvy v Saúdské Arábii, která měla vytvořit tlak na proíránské hnutí Hizballáh v Libanonu. V Sýrii Saúdští Arabové podporují povstalce proti prezidentovi Bašáru Asadovi, kterému pomáhá Teherán, a čelit vlivu Teheránu se Saúdská Arábie snaží i v Iráku.

Výsledky jsou ale hubené. Jemenští povstalci, proti kterým Saúdští Arabové a jejich spojenci bojují, stále kontrolují zhruba polovinu země, a nedávno dokonce vystřelili raketu na Rijád. Nedokázali by to bez technické podpory Teheránu. Naznačuje to, že íránská pomoc rebelům spíše roste. Katar odmítá změnit svoji politiku a podle některých expertů může být nakonec arabskou blokádou dotlačen ke spojenectví s Íránem. Ačkoliv původně spolupracoval se Saúdy a poskytl jim i vojáky pro válku v Jemenu. Premiér Harírí se nakonec vrací do Libanonu a vliv Teheránu v jeho zemi to spíše posílilo. V Sýrii povstalci prohrávají, v sousedním Iráku roste moc proíránských milicí. "Válku o kontrolu Blízkého východu vyhrává Teherán," napsal nedávno Jonathan Speyer, izraelský odborník na Blízký východ.

Co to znamená pro Mohameda bin Salmána? Časopis Newsweek citoval několik expertů na Blízký východ, podle kterých tyto problémy a zejména pak válka v Jemenu slouží korunnímu princi k odvedení pozornosti jak domácího publika, tak zahraničních státníků od domácích problémů. Na druhou stranu Abdel Abdel Ghafar, odborník na Blízký východ z Brookings Institute, stejně jako někteří další experti varují před tím, že útokem na mnoha frontách − agresivní zahraniční politikou, omezením moci islámských kleriků a byznysmenů a členů rodiny − může Mohamed bin Salmán přecenit své síly. A tím si přivodit vlastní pád. Nebo bude muset omezit či zcela zrušit své plánované reformy a namířit své ambice jinam.