Pokud budou separatisté kouskovat evropské státy a k tomu se přes starý kontinent přežene vlna referend žádajících vystoupení z unie, tak to evropská integrace nepřežije. Pak může mít problémy i Česká republika, například s Moravou či Slezskem. Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů si takový černý scénář dovede představit, na druhou stranu ovšem říká, že Evropská unie má účinné mechanismy na svoji obranu. Jejím hlavním trumfem je ekonomika a zejména přístup na jednotný trh, který je vyhrazen pouze členským státům. Zda to bude stačit − on je přesvědčen, že bude −, se ukáže už na Katalánsku, které se bouří proti Španělsku. V každém případě Evropa stojí na křižovatce.

Může ještě Katalánsko, poté co se tam v posledních tý­dnech děje, zůstat součástí Španělska?

Možná vás překvapím, ale Katalánsko podle mě ze Španělska nevystoupí.

Ani ve Vlámsku nepanuje mezi separatisty jednota. Někteří požadují samostatný stát, jiní se chtějí připojit k Nizozemsku.

Proč? Z čeho vycházíte?

Nejde už o referendum, teď půjde o racionální úvahy politiků a myslím si, že rozum nakonec převáží. Existence Evropské unie, tedy jednotného trhu, měnové unie i Schengenu separatismus obrušuje, hospodářské dopady vystoupení by v Katalánsku byly ohromné. Vypadalo by to tam jako na začátku tisíciletí v Argentině, kde se nemohly vybírat peníze z účtů. Chyběl by finanční systém, centrální banka i nová měna. Prudce by se snížily investice, klesla by spotřeba lidí i firem a Katalánci by bez překážek nemohli obchodovat ani se Španělskem, ani s Evropskou unií. Výrazně by klesl tamní HDP a vysoký podíl na produkci Španělska by se rychle rozplynul.

Snad, ale zvnějšku se zdá, že se Barcelona s Madridem rozhádaly natolik, že spolu už nedokážou žít.

Já to tak nevidím. Zhruba polovina lidí v Katalánsku se osamostatňovat nechce. V souvislosti se zásahy centrálních úřadů a policie asi procento obyvatel toužících po nezávislosti stouplo, ale ani tak se mi nezdá, že rozmíšky dospěly do fáze, aby požadavky na samostatnost převážily nad obavami o ekonomiku. Jde však o velice emotivní záležitost, když jste odpůrce nezávislosti, tak známí, kamarádi a třeba i manželka jsou schopni vás nazvat frankistickým fašistou. Při vzpomínkách na minulost je diskuse opravdu obtížná. Pnutí i možnost nějakého konfliktu jsou větší mezi Katalánci navzájem než mezi nimi a Španěly.

Pojďme probrat další neklidné regiony. Co Skotsko?

Záviset bude na tom, jak dopadne brexit, jaké budou příští vztahy Velké Británie a Evropské unie. Opět ale nečekám, že se Skotsko odtrhne. Po tom tam chybí většinová poptávka a to se zřejmě nezmění ani v případě, že se nevyjednají úplně nejlepší podmínky brexitu. Už z historických důvodů převáží vůle setrvat. I hospodářsky by to pro samostatné Skotsko bylo složité − daleko víc než na kontinent je navázáno na Velkou Británii.

jarvis_5a157663498e34d8c8a264c8.jpeg
V Bruselu nemohou podporovat žádný separatistický region. To by riskovali, že si v té zemi proti sobě poštvou většinovou populaci, říká analytik Jan Kovář.
Foto: Tomáš Nosil

Třetím neuralgickým bodem Evropy zůstává Vlámsko.

Belgie je opravdu země, která má k rozdělení nejblíže. I tam ale bude záviset na tom, co se stane s Katalánskem. Pokud zůstane součástí Španělska, separatistické snahy v Belgii se také otupí. Navíc ve Vlámsku mezi separatisty nepanuje jednota. Někteří požadují samostatný stát, jiní se chtějí připojit k Nizozemsku. A jejich spory mohou hrát roli při budoucím rozhodování voličů.

Takže hnutí za nezávislost v severní Itálii nebo v Bavorsku je podle vás mimo realitu?

Přesně tak.

To je dost odvážné tvrzení.

Ano, mnoho lidí to vidí jinak. Ale rozpadem ohrožené státy se brání. Podívejte se, jak to dopadlo v Kurdistánu. Kurdové říkali: proběhlo referendum o nezávislosti, chceme jednat. A centrální vláda v Bagdádu odpověděla, že žádné jednání nebude, a připomněla, že má tanky. Rovněž španělská vláda je ofenzivní. Navíc v Evropské unii existuje tmel v podobě jednotného trhu a měnové unie. Jejich pravidla jsou nastavena tak, že pokud z nějakého členského státu vystoupíte, ocitnete se automaticky mimo.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.