Pražská mlékárna Pragolaktos se loni dostala z předloňské ztráty, byla skoro ve 150milionovém zisku. Předloni prodělala 43,8 milionu korun. Tržby společnosti se 112 zaměstnanci klesly o devět procent na 4,69 miliardy korun. Z toho většina obchodů v hodnotě 2,85 miliardy korun se uskutečnila v České republice, zbytek v zahraničí. Společnost to píše ve své výroční zprávě ve Sbírce listin. Firma vlastněná německou společností spadající do skupiny Müller, byla ve 112milionovém zisku i v roce 2014.

Mlékárna Pragolaktos je jednou z největších na území Česka. Vyrábí trvanlivé mléko, zajišťuje svoz mléka, nakupuje smetanu, kterou prodává jako zboží, a prodává vlastní přebytky syrového mléka. "V roce 2016 měl vývoj na trhu s mlékem v Česku a Německu dvě fáze. V prvních čtyřech měsících způsobila silně převyšující nabídka snížení cen mléčných výrobků a syrového mléka. Náhlý pokles produkce v Česku i celé Evropě pomohl stabilizovat situaci na mléčném trhu," uvedla společnost. V letošním roce plánovala zpracovat 300 milionů litrů syrového mléka.

Pragolaktos byl na počátku 80. let moderní mlékárnou specializovanou na výrobu mléčných výrobků a mražených krémů. Tehdy byl součástí národního podniku Laktos. Po revoluci ho stát zprivatizoval, pak se firma sloučila do společnosti Alimpex Food. Následně byla propojena právě s německým Müllerem. Dalšími velkými mlékárnami na českém trhu jsou Madeta, mlékárna Hlinsko nebo Olma patřící do holdingu Agrofert bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Každý Čech předloni v průměru (bez započítání másla) zkonzumoval 242,3 kilogramu mléka či mléčných výrobků. Meziročně se spotřeba zvýšila o 2,2 procenta.

Producenti mléka loni a předloni čelili krizi kvůli nízkým výkupním cenám, na evropském trhu ho byl přebytek. Ten vznikl mimo jiné kvůli zrušení evropských produkčních kvót, ale také ruským embargem na dovoz potravin. Stát tehdy producentům mléka vyplácel speciální podporu.