Venezuelský viceprezident Tarek El Aissami se před několika měsíci dostal na sankční seznam USA. Tamní ministerstvo financí ho považuje za mocného drogového barona, který chrání obchodníky s kokainem a dohlíží na složitou přepravní síť pro zásilky putující do USA.

Údajně má také vazby na brutální mexický drogový kartel Zetas.

"Hraje výraznou roli v mezinárodním obchodu s drogami. Usnadňuje dodávky narkotik z Venezuely. Také koordinuje a ochraňuje další drogové dealery," uvedlo ministerstvo financí USA.

Venezuela je klíčovou tranzitní zemí, odkud kokain putuje z Kolumbie jak do USA, tak do Evropy.

El Aissami, blízký spolupracovník zesnulého levicového venezuelského prezidenta Huga Cháveze, obvinění odmítá. Americké sankce označil za "provokaci".

Přesto ho Chávezův nástupce ve funkci Nicolás Maduro pověřil významným úkolem. El Aissamiho, jehož rodiče přišli do Venezuely ze Sýrie, nyní jmenoval do čela 16členné komise, která jedná s věřiteli o restrukturalizaci venezuelského zahraničního dluhu, tedy o snížení jeho hodnoty a posunutí splatnosti. Odhaduje se, že dluh Venezuely dosahuje 150 miliard dolarů (3,3 bilionu korun).

Jenže mnozí experti se domnívají, že restrukturalizace dluhu je nemožná. Hrozí tak, že kdysi bohatá země, kterou nyní zmítají protivládní nepokoje, skončí v bankrotu.

Není zatím jasné, jakou taktiku prezident Maduro připravuje. Podle některých analytiků se pokouší vytvořit tlak na administrativu Donalda Trumpa, aby částečně ustoupila od sankcí a dovolila americkým věřitelům uzavřít s vládou v Caracasu dohodu.

Právě Trump letos v srpnu nechal zavést proti Madurovu režimu další sankce.

Ty zakazují obchodování s novými dluhopisy, které vydá venezuelská vláda nebo tamní státní ropná firma PDVSA. To v praxi znamená, že Venezuela nemůže prodávat dluhopisy, aby získala peníze nutné na splátku dluhů. "Kvůli americkým sankcím není možné dluh restrukturalizovat. Tamní vláda ale možná doufá, že držitelé dluhopisů budou tlačit na Trumpovu administrativu, aby kvůli nim udělala výjimku v sankcích," uvedla nedávno Risa Graisová-Targowová, analytička z poradenské firmy Eurasia Group.

Jiní experti ale tvrdí, že Maduro si je vědom, že k restrukturalizaci dluhu nedojde, a připravuje si půdu pro bankrot Venezuely.

Už příští rok se v zemi konají prezidentské volby a Maduro neustále přichází o podporu. Jeho strategie tak může spočívat v tom, že v očích "běžných" Venezuelanů ukáže vůli k jednání s věřiteli, po jejich očekávaném krachu pak lehce svalí vinu na sankce USA.

Těmto spekulacím nahrává i skutečnost, že Maduro nechal vytvořit zmíněnou komisi, která má jednání s věřiteli na starosti. Ani jeden z jejích členů ale není expertem na komplikovaná a zdlouhavá jednání o dluhu. Přitom dva její členové jsou na sankčním seznamu USA. Vedle El Aissamiho je to i ministr financí Simón Zerpa. Ten se podle USA zapletl do korupce v PDVSA. A kvůli těmto sankcím s nimi věřitelé z USA ani žádné dohody uzavírat nemohou.

Velká část dluhu vznikla v posledních letech. Země nedokáže financovat dovoz, chybí základní potraviny i léky. Prohlubuje se chudoba, roste kriminalita. "Venezuela je země paradoxů. Na jednu stranu má největší ověřené zásoby ropy na světě. Na druhou stranu je to hrozně špatně řízená země, paralyzovaná hospodářskou krizí," komentoval dění v zemi pro francouzský list Le Figaro ekonom Christopher Dembik ze Saxo Bank.

K sankcím USA se v pondělí navíc přidali ministři zahraničí EU, kteří schválili zbrojní embargo vůči Venezuele.