Nedávná rezignace premiéra Saada Harírího oznámená v Saúdské Arábii otřásla křehkou rovnováhou mezi náboženskými a politickými skupinami v Libanonu. Jde o důsledek zápasu mezi Íránem a Saúdskou Arábií o vliv na Blízkém východě.

Někteří experti se obávají, že v Libanonu kvůli tomu může vypuknout válka, do které zasáhne i sousední Izrael. Připomíná to stav, který vedl k desítky let trvající občanské válce ukončené v roce 1990.

Uklidnění nepřineslo ani pondělní prohlášení libanonského prezidenta Michela Aúna, že vítá Harírího úvahy o odvolání své rezignace a návratu ze Saúdské Arábie, kde nyní je. Harírí si totiž pro svůj návrat stanovil téměř nesplnitelné podmínky. Napětí mezi proíránskými a prosaúdskými skupinami v zemi tak trvá.

Neklidný Libanon

◼ Politiku v Libanonu ovlivňuje Írán a Saúdská Arábie.

Podporují tamní politické strany založené většinou na náboženské příslušnosti a rozhodují o premiérovi a prezidentovi.

◼ Po občanské válce se v zemi obnovila křehká rovnováha mezi náboženstvími. Tu narušila rezignace premiéra Saada Harírího.

◼ Vojensky zemi kontroluje hnutí Hizballáh, které je na seznamu teroristických organizací v USA i v Evropě.

◼ Izrael zvažuje preventivní útok na Hizballáh, který ho ohrožuje.

Teherán v Libanonu podporuje menšinovou muslimskou větev šíitů a nyní i tamní křesťany.

Libanon nyní z velké části kontroluje šíitské teroristické hnutí Hizballáh, jehož ozbrojené milice jsou několikrát silnější než tamní armáda.

Saúdská Arábie zase straní souvěrcům − libanonským sunnitům, ve světě většinové odnoži islámu.

Na straně Saúdů je Izrael, kterému Hizballáh vyhrožuje zničením. Izraelská armáda prý letos nacvičovala preventivní útok na Libanon.

Amir Eshel, bývalý velitel izraelského letectva, v létě krátce před odchodem z funkce řekl, že nová válka s Libanonem by trvala "pouze 35 až 60 hodin, a ne 34 dní", jako tomu bylo v posledním konfliktu v roce 2006.

Dosud Írán a Saúdská Arábie v Libanonu spolupracovaly a loňské jmenování Harírího premiérem bylo výsledkem jejich dohody.

Sunnita Saad Harírí je považován za prosaúdského, vyvažovat ho má proíránský prezident − křesťan Michel Aún. Harírí ale na své cestě do Saúdské Arábie na začátku listopadu rezignoval.

"Chystá se tajné spiknutí usilující o můj život," zdůvodnil to. Dodal, že nechce skončit jako jeho otec Rafik Harírí, který zemřel při atentátu provedeném členy Hizballáhu. Harírí šíitské hnutí obvinil, že zavleklo Libanon "do středu bouře" a "míří zbraněmi" na Libanonce, Jemence a Syřany. V Jemenu podle časopisu Foreign Affairs Hizballáh trénuje tamní povstalce, v Sýrii bojuje na straně prezidenta Bašára Asada. Saúdská Arábie v Jemenu válčí proti rebelům, v Sýrii podporuje protiasadovské povstalce.

Hizballáh a Teherán obvinily Saúdskou Arábii, že Harírího zadržuje proti jeho vůli a zvyšuje napětí v Libanonu. Podle izraelského deníku Jerusalem Post Saúdové Harírímu přikázali vzdát se funkce.

Rijád to popírá. Za rezignací Harírího může být politika saúdského korunního prince Muhammada bin Salmána, který nastolil tvrdý protiíránský kurz a převzal kontrolu nad saúdskou politikou. S tím pravděpodobně souvisejí obavy Saúdů z návratu těžce vyzbrojených vojáků Hizballáhu ze Sýrie po porážce Islámského státu a růstu jejich vlivu v Libanonu.

V neděli ale Harírí vzkázal ze Saúdské Arábie, že se do Libanonu brzy vrátí, když bude zaručena jeho bezpečnost. Harírí navíc odvolá svoji rezignaci, pokud se Hizballáh bude chovat neutrálně a stáhne se z Jemenu a Sýrie.

Splnění Harírího podmínek je ale nepravděpodobné. Hrozí, že v Libanonu začne boj mezi šíity a sunnity s podporou Íránu a Saúdské Arábie. "Kdyby vypukla válka na severu (v Libanonu), musíme tvrdě zasáhnout," řekl navíc nedávno izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman.