Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek při své návštěvě v Číně oznámil uzavření rekordních obchodů a zmírnil svoji protičínskou rétoriku za postoje k Severní Koreji. Z Pekingu přiváží smlouvy za 250 miliard dolarů, což by mohlo zmírnit obchodní deficit USA s Čínou. Odborníci ale opojení čísly spíše brzdí.

Ve skutečnosti mohou být čínsko-americké obchody jen pouhou iluzí stejně jako dojem, že Čína bude více tlačit na Severní Koreu, aby se vzdala svých jaderných zbraní.

Trump v Pekingu překvapivě prohlásil, že "neobviňuje Čínu" z toho, že "využívá své výhody", tedy z obřího přebytku v obchodu s USA. Dosud přitom tvrdil, že Peking nehraje v obchodních vztazích fér, vzniká tak obchodní přebytek a v USA kvůli tomu mizí pracovní místa. Ke změně jeho rétoriky zřejmě vedl příslib čínských politiků, že více otevřou svůj trh zahraničním firmám. Zatím ale nejsou známy konkrétní detaily a může jít o opatření, které nezvýší americký vývoz do Číny.

Trump v Asii

Více aut z Japonska

V Japonsku prezident USA dohodl prodej amerických zbraní a kritizoval "neférové" obchodní vztahy USA s Japonskem. Vyzval Japonce, aby v USA vyráběli více aut.

Hrozba KLDR

V Jižní Koreji pohrozil Severní Koreji, že získáním atomových zbraní nezískala větší bezpečnost, nýbrž naopak.

Čínu potřebujeme

V Číně uzavřely americké firmy obchody za 250 miliard dolarů. Trump se setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a vyzval ho, aby pomohl vyřešit problém jaderné Severní Koreje.

Podobné je to s americko-čínskými obchody. Podle agentury Bloomberg byly zřejmě do částky 250 miliard dolarů zahrnuty i již dříve uzavřené smlouvy. V některých případech jde zase jen o nezávazné dohody o budoucí spolupráci. Třeba výrobce čipů Qualcomm podepsal nezávazné memorandum s čínskými výrobci telefonů Xiaomi, OPPO a Vivo ve výši 12 mi­liard dolarů. O dalších obchodech, například Boeingu, nejsou známy podrobnosti.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson navíc varoval, že uzavřené obchody nejsou v takové výši, aby měly výrazný vliv na snížení deficitu USA vůči Číně. Ten byl loni 347 miliard dolarů.

Podobně dopadlo jednání o Severní Koreji. Severokorejský diktátorský režim je závislý na obchodu s Čínou a Trump v červenci kritizoval Peking, že "nedělá nic", aby USA pomohl v jejich snaze zbavit Pchjongjang jaderných zbraní.

V Číně byl ale Trump mírnější. Řekl, že Čína může vyřešit severokorejský problém "snadno a rychle" a vyzval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby "na tom tvrdě pracoval". Zároveň ho pochválil a označil za "mimořádného člověka".

Čínský prezident na oplátku jen zopakoval heslo o denuklearizaci Korejského poloostrova a to, že bude "pokračovat v práci" na plném zavedení (doposud neúčinných) sankcí OSN vůči severokorejskému režimu.

Stranou jednání zůstaly pro Peking ožehavé otázky, například demokratizace Číny. I část odborníků se ale dnes domnívá, že změny musí v Číně přijít spíše zevnitř. "Tlak musí přijít od tamních obyvatel," říká například Hsu Siu-chien, odborník na Čínu působící nyní v Tchajwanské nadaci pro demokracii. "Změna může vyjít i z rozštěpení tamní komunistické strany," uvádí, ale ne "zvenčí".

Oba státníci se také veřejně nezmínili o otázce Tchaj-wanu, kterou Peking považuje za svoji odštěpenou provincii. Si sdělil Trumpovi, že jde pro Čínu o "nejcitlivější" věc ve vzájemných vztazích, a dodal, že Peking znepokojila nedávná cesta tchajwanské prezidentky přes území USA do Pacifiku.

Z Číny míří Trump do Vietnamu, kde se v pátek zúčastní summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). I zde se může objevit otázka Tchaj-wanu, který je jako "ekonomika" členem APEC. "Je to pro nás důležité," říká Wang Liang-yu z tchajwanského ministerstva zahraničí. "Peking vyvíjí tlak, aby nás vystrnadil z mezinárodních organizací," uvádí. Ve Vietnamu by se Trump mohl setkat také s ruským prezidentem Putinem, ale jisté to zatím není.