V pražské tramvaji zmlátila parta fotbalových fanoušků Afričana, protože je Afričan. Na Facebooku vyvolala festival nenávisti fotka z teplické školy, na které jsou prvňáčci romského, vietnamského a arabského původu. Můžeme si namlouvat, že o nic nejde, že to je jen náhodná shoda okolností. Jenže co když je skutečnost horší? Co když sledujeme konkrétní projevy nebezpečného posunu v naladění společnosti? A co když rasistických násilností bude přibývat?

V každém případě jsme se drobnými krůčky dostali do situace, kdy se lidé, kteří vypadají odlišně, mají důvod v Česku bát. Nebo vy byste se nebáli, kdybyste si přečetli, že do třídy, kam chodí vaše dítě, by "sednul granát"? Vy byste se nebáli, kdybyste věděli, že člověka vaší barvy pleti ponižují a tlučou v MHD a nikdo z okolostojících neřekne ani slovo? Opravdu byste si řekli, že "vlastně o nic nejde", to je jen pár vyšinutých, kteří jsou všude? Asi ne. Ona to totiž už asi opravdu není jen izolovaná parta vyšinutých násilníků. Ale skupina, která je přesvědčená, že její řádění je v pořádku, přičemž toto přesvědčení čerpá z obecné atmosféry ve společnosti, a dokonce i z úrovně oficiální politiky.

Jedna ukázka, jak mechanismus může fungovat. Ještě nikdy v historii Česka neměla nenávistná strana − SPD Tomia Okamury − takový vliv jako nyní. Může se stokrát tvrdit, že SPD není xenofobní, ale jsou to jen alibistické řeči. Důkaz? Politička téhle strany Tereza Hyťhová říká na serveru Lidovky.cz, že extremisty, kteří vyhrožují násilím sedmiletým dětem, "vlastně chápe". Jinde by se od takové formace zbytek politické scény jednotně odtáhl, ovšem tady tak úplně ne. Prezident republiky Miloš Zeman ji dokonce považuje za zcela standardní, "neměl by problém", kdyby byla ve vládě. Nenávist je legitimizována z nejvyšších míst. Když k tomu přidáme, že skoro v každé partaji mají někoho, kdo o muslimech mluví jako o "slimácích", je obrázek kompletní. Když padají zábrany v politice, těžko se divit, že pak padají zábrany i "v terénu". A pak že jeden dětem vyhrožuje plynem, druhý na to jde rovnou pěstmi.

Nejhorší je, že nechutné projevy rasismu nevyvolávají žádnou větší vlnu odsouzení. Pravda: Ozval se odcházející premiér Bohuslav Sobotka, násilný rasismus vlastních fanoušků odsoudil olomoucký fotbalový klub. Ale většina vrcholových politiků mlčí. Že by neměli čas? Nebo soudí, že to jsou jen drobnosti, že dohromady o nic nejde? Možná. Ale je tu ještě jedna hypotéza. Neříkají nic, protože tuší, že by šli proti většinovému náhledu, což se jim v době politické nejistoty a de facto permanentní volební kampaně nechce. Pokud to tak je, jsme ve větším bahně, než jsme si kdy dokázali představit.