Zatímco Velká Británie nedávno potvrdila své rozhodnutí postupně do roku 2025 odstavit všechny uhelné elektrárny, v Česku nic podobného žádná z rozhodujících politických stran nepožaduje. ČEZ proto mohl v klidu, bez politických komentářů, oznámit výsledky za třetí čtvrtletí. Ty možná lehce zaostaly za očekáváním analytiků, nicméně odhadovaný čistý zisk a z toho plynoucí dividenda zůstávají dle předpokladů. Akcie ČEZ se tudíž analytikům jeví jako perspektivní. I proto, že vítěz voleb Andrej Babiš prozatím upustil od kritických poznámek na adresu vedení této největší energetické firmy v zemi.

Klíčové ovšem je, co bude s ČEZ dál. Za prvé jde o výměnu managementu, o níž se mluví již od chvíle, co se Andrej Babiš stal ministrem financí. Třikrát se Babiš, respektive ministerstvo financí pod jeho vedením, pokusil na valných hromadách zajistit v energetické firmě větší vliv. Nejdříve obsadil svými lidmi pět míst v dozorčí radě. K nim chtěl ještě jednoho navíc, nakonec ale ustoupil. Mimochodem později přeobsadil i svoje lidi − zřejmě mu nepřišli dost loajální. Potom sebral statutárním orgánům bonusy, čímž chtěl podle všeho poštvat odboráře v dozorčí radě proti managementu − neúspěšně. Koncem roku 2016 pak jím dosazení členové vedení nepodpořili současného šéfa ČEZ Daniela Beneše, když se ve funkci nechával potvrdit na další čtyři roky.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se