Pořídit si vlastní bydlení se především v Praze stává pro řadu lidí doslova nedosažitelným cílem. Bez vlastních zdrojů začínají být hypotéky nedostupným zbožím a ceny bytů za poslední roky vyletěly prudce nahoru. Nejedná se přitom pouze o nemovitosti v lukrativních lokalitách širšího centra. "Ceny v poslední době velmi rostly například u dříve přezíraných panelových bytů, a to dokonce stejně rychle jako u novostaveb," popsal během Hypoteční akademie, kterou pravidelně pořádají Hospodářské noviny ve spolupráci s Hypoteční bankou, ředitel odboru nemovitostí zmíněné banky Petr Němeček.

Byt v panelovém domě o dispozici 3+kk dnes v Praze prakticky není možné koupit pod čtyři miliony korun. Pokud chce kupec dosáhnout na hypotéku s dobrým úrokem, musí mít našetřeno alespoň 20 procent z celkové hodnoty nemovitosti − tedy 800 tisíc. Když k tomu připočte další poplatky, mezi které patří například uhrazení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti či provize realitní kanceláři, dostane se zhruba na částku jednoho milionu korun. Tolik peněz však například mladé rodiny často nemají naspořeno, a nemohou si tedy dovolit byt koupit.

Řada odborníků proto míní, že byty v hlavním městě začínají být předražené. "Když porovnáme ceny nemovitostí s příjmy, pak jsou v Česku vůbec nejhůře dostupné byty v celé Evropě. Myslím, že slovo předražené je dnes skutečně namístě," říká jednatel portálu Cenovámapa.org Milan Roček. Připomíná ale, že v absolutních hodnotách české nemovitosti stále zaostávají za městy západní Evropy.

Vyšší úroky hypoték již dostupnost bydlení příliš neomezí. Větší roli hrají vlastní úspory

Ceny nemovitostí v posledních letech výrazně vzrostly kvůli vysoké poptávce po bytech, kterou vyvolaly rekordně nízké úrokové sazby hypoték. "Největším problémem současné doby je, že na trhu není dostatečná nabídka bytů. Ta není schopna reagovat na vysokou poptávku," vysvětluje výkonný ředitel realitní společnosti Re/Max Milan Žák.

V Praze je navíc po bytech hlad nejen ze strany lidí, kteří shání vlastní bydlení, ale také investorů. Podle developerů se letos zhruba třetina nových bytů prodá právě kupcům, kteří si nemovitost pořizují, aby do ní uložili peníze a případně ji pronajímali. Velký zájem pak umožňuje nejen developerům, ale i makléřům prodávat byty za vyšší ceny. "Nabídka se propadla na všech stranách. Nejedná se pouze o novostavby. V posledních dvou letech se rychle vyprodaly i starší byty na secondhandovém trhu," říká Roček.

Nabídka v Praze doslova vyschla. Podle realitních odborníků nemá vzhledem k příznivé ekonomické situaci většina lidí potřebu nemovitosti prodávat. "Svou roli v tomto ohledu hraje i fakt, že vlastnit nemovitost je dnes velmi populární," připomíná Žák. Jak dodává, nedá se očekávat, že by realitní kanceláře v brzké době dokázaly množství svých nabídek navýšit.

Růst cen a současně výprodej bytů podle Ročka urychlily legislativní změny a omezení ze strany České národní banky, které se za posledních dvanáct měsíců odehrály. "Stát působí rychlými a častými legislativními změnami jako katalyzátor, který umocňuje cenový vývoj. V roce 2016 šlo o souběh několika věcí: úpravy zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, následně zákona o spotřebitelském úvěru a současně regulatorních změn ze strany ČNB. Všechny tyto změny působí na trh tak, že se lidé snaží předzásobit byty dříve, než k nim dojde," vysvětluje Roček. Je přesvědčen, že stát dělá trhu do jisté míry medvědí službu: kloní trh na stranu poptávky, což při současném nedostatku bytů přispívá k rychlejšímu růstu cen.

Kulatý stůl: Hypoteční akademie
Kulaty_stul_Hypotecni_akademie.png

Přestože jsou ceny v hlavním městě vysoko a u nových bytů ke konci září vzrostly meziročně o 19,6 procenta na 83 150 korun za čtvereční metr, účastníci Hypoteční akademie se shodují, že prasknutí realitní bubliny nehrozí. Současně však očekávají, že růst cen se v následujících měsících zpomalí. "Můžeme pozorovat, že kupci jsou dnes již ochotní akceptovat vysokou cenu mnohem méně, než byli před půl rokem," vysvětluje Roček. Je to dáno již zmiňovanými vysokými cenami nemovitostí, omezením hypoték ze strany ČNB a nedostatkem bytů k prodeji na území hlavního města. Právě Praha přitom tvoří zhruba 65 procent českého trhu s byty.

Žák přesto soudí, že v české metropoli, především pak v žádaných lokalitách, je i nadále prostor pro určitý růst. Vzhledem k velkému přetlaku zájemců o byty se dnes najdou kupci, kteří jsou schopni za nemovitost zaplatit řádově více, než na kolik si ji cení například odhadci bank. Takové obchody se dají především u luxusnějších bytů očekávat i nadále.

Dostupnost vlastního bydlení by se dle odborníků zlepšila, kdyby se urychlila výstavba bytových domů. Developeři však dnes narážejí na zdlouhavé povolovací projekty a nedaří se jim dodávat na trh tolik bytů, kolik by chtěli. "Může to vést až k tomu, že se více obyvatel města začne vracet k vícegeneračnímu bydlení," je přesvědčen Roček. Podobná situace jako v Praze je také v Brně, kde jsou byty druhé nejdražší v Česku. Také tam šly ceny v posledních třech letech rychle nahoru a nabídka se tenčí i kvůli nevyjasněné situaci ohledně územního plánu.