Miliardář Daniel Křetínský si může oddechnout. Už bezprostředně nehrozí, že by Němci chtěli zavřít nejšpinavější uhelné elektrárny. Některé z nich přitom přes svou skupinu Energetický a průmyslový holding (EPH) vlastní právě Křetínský.

Pod EPH spadají například elektrárny Jänschwalde nebo Schwarze Pumpe. Z hlediska objemu vypuštěných emisí oxidu uhličitého patří v zemích Evropské unie mezi 30 nejšpinavějších.

Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak měli Němci úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí. Zelení přitom nejspíš zasednou v budoucí německé vládě, pokud uspějí současné rozhovory o vzniku nové vládní koalice. Kdyby se jejich postoj prosadil, na Křetínského podnikání v Německu by to mělo zásadní dopad.

Teď ale ekologická strana brzdí: "Nejde o to, jestli poslední uhelnou elektrárnu odpojíme ze sítě v roce 2030 nebo 2032. V tomto ohledu jsme pragmatičtí," řekla šéfka Zelených Simone Peterová deníku Rheinische Post. Podle ní je zásadní, aby Německo plnilo platné cíle pro snižování emisí.

Němcům se to sice momentálně nedaří (do roku 2020 se jim nejspíš nepovede snížit emise o 40 procent ve srovnání s rokem 1990), Zelení ale nebudou trvat na radikálním plnění. Strana tak nejenže zmírnila svůj postoj k uhlí, ale netrvá ani na rychlém zákazu aut se spalovacími motory.

Původně Zelení nechtěli od roku 2030 na německé silnice pouštět žádné nově vyrobené vozy s benzinovým nebo naftovým motorem.

Postoj Zelených by mohl usnadnit vyjednávání o vzniku nové vládní koalice. Kromě Zelených se jich účastní i liberálové z FDP a křesťansko-demokratický blok CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Fakt, že by Německo mělo plnit cíle snižování emisí, nezpochybňuje žádná z těchto stran. Berou ale větší ohled na zájmy průmyslu a na situaci německé ekonomiky. "Nebyli jsme zvoleni pro to, abychom zrušili stovky tisíc pracovních míst," prohlásil místopředseda FDP Wolfgang Kubicki pro deník Passauer Neue Presse.

Snižování škodlivých emisí je ale jen jedním z celé řady sporných bodů koaličních vyjednávání v Německu.

Strany se liší například v pohledu na to, kam ze státního rozpočtu poslat nejvíc nových investic nebo jak dál pokračovat v evropské integraci.

Vůbec nejvážnější spor ale CDU/CSU, FDP a Zelení momentálně vedou ohledně přístupu k migraci. Strana Zelených odmítá jakkoliv uměle omezovat počet lidí, kteří by do budoucna chtěli v Německu požádat o azyl. Konzervativci v čele s Merkelovou se naopak nedávno domluvili, že by to za normálních okolností nemělo být víc než 200 tisíc lidí ročně. Zelení jsou taky proti vyhošťování odmítnutých žadatelů o azyl do Afghánistánu, který podle nich není bezpečný.

Jednání o nové vládě budou podle odhadů trvat minimálně do Vánoc. Pokud by selhala, na Německo by čekaly předčasné volby nebo snaha o utvoření menšinové koalice.