Asi tisíc mladistvých opustí každý rok dětské domovy. Čeká je rychlý vstup do světa dospělých, na který však velmi často nejsou připravení. Z průzkumu iniciativy Dobrý start vyplývá, že jejich nízká finanční a právní gramotnost vede k tomu, že až polovina z nich spáchá v brzké době trestný čin. V dospělosti mají výraznější sklony k problémům s nezaměstnaností, bezdomovectvím a návykovými látkami.

Právě děti umístěné do dětských domovů jsou jednou ze skupin, kterým pomáhá program Street Law. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy ho již osm let vede Michal Urban. V rámci projektu přednáší studenti práv středoškolákům, seniorům či příslušníkům menšin. Urban za program získal ocenění Pro bono & CSR 2017, které již druhým rokem vyhlašuje mediální dům Economia ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

"Právo je velmi složité a připadá mi neuvěřitelné, že chceme po laicích, aby se v něm orientovali. Nepřekvapuje mě, že někteří v důsledku nevědomosti spadnou do dluhové pasti nebo podepíšou špatnou smlouvu. Snažíme se laikům pomoci zábavným způsobem právo pochopit," vysvětluje Urban smysl programu.

K založení projektu se inspiroval ve Washingtonu, kde Street Law funguje už od sedmdesátých let. "Přišlo mi zajímavé něco takového zkusit v Praze. Podařilo se mi z programu udělat univerzitní předmět, ke kterému se postupně přidává víc a víc lidí," vysvětluje Urban.

Přínos projektu, jenž usiluje o zvýšení právní gramotnosti, vyzdvihl i ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který zasedal v porotě soutěže spolu s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem, předsedou Nejvyššího správního soudu Josefem Baxou a zástupci notářů, podnikových právníků, advokátů či státních zástupců.

"Zvyšování právního povědomí veřejnosti a zejména mládeže je klíčem ke kultivaci českého právního prostředí," uvedl Pelikán. Sám prý vidí velké mezery v oblasti srozumitelnosti písemností, které lidé dostávají od soudů nebo jiných právních institucí. "Některým rozumí jenom právníci, a to ještě ne všichni. Pochopitelné poučení to má být ale pro člověka, který právo nezná," popsal v rozhovoru pro HN.

Pomoc umírajícím vyžaduje speciální poradenství

Že lidé potřebují větší teoretické povědomí o právním řádu, si myslí i další držitelka ocenění Pro bono & CSR 2017. Markéta Pravdová převzala cenu za společnost bnt attorneys-at-law, která zajišťuje právní poradenství neziskové organizaci Cesta domů. Pracovníci organizace poskytují odbornou péči umírajícím i jejich blízkým, zároveň provozují domácí hospic a poradnu pro nevyléčitelně nemocné.

"Myslím si, že Cesta domů otevřela české společnosti tematiku smrti. Pomáhá právním změnám v legislativě i změnám v chápání lidí. V minulosti přitom bylo toto téma cíleně vytěsňováno ze společenských diskusí," uvádí Pravdová. Právníci organizaci radí ve všech otázkách práva a daní. Do aktivit je zapojena více než polovina týmu kanceláře.

Pro neslyšící je čeština cizí jazyk

Porota ocenila i mimořádné aktivity advokáta Dana Zwieba, který dlouhodobě podporuje neslyšící. Ve společnosti Tichý svět více než sedm let vede právní poradnu a řadu klientů také zastupuje zdarma.

"Motivuje mě pomáhat lidem, kteří to potřebují. Neslyšící se často dostávají do situace, kterou nemohou řešit, protože je pro ně čeština cizím jazykem. Někteří jsou v podstatě negramotní. Když před ně položíte smlouvu, tak jí nerozumí, ale přesto ji podepíšou," přibližuje život v "tichém světě" Zwieb.

K pomoci potřebným ho inspirovala vlastní rodina, protože má neslyšící mezi blízkými. Zároveň vidí nedostatky v sociálně-právním poradenství, které potřebným zdarma zajišťuje stát.

"Pokud k vám přijde klient v sociálně špatné situaci s igelitkou v ruce a vysype všechny své dokumenty na stůl, tak z komerčního hlediska můžete těžko po kvalitním právníkovi chtít, aby zpracoval právní radu během dvou hodin za pár stovek korun," myslí si Zwieb. Podle něj by řešením pro mnoho potřebných bylo, kdyby stát v odůvodněných případech proplácel služby podle relevantních cen na trhu.

Pacientům pomáhá zvláštní ombudsman

Za neméně důležité zvolila porota také služby čtvrtého oceněného, kterým je Kancelář ombudsmana pro zdraví. Lékař Martin Stránský a jeho tým zaplňují mezeru v bezplatném právním poradenství ve zdravotnickém segmentu.

"Práva i medicína jsou povolání, která předurčují zajímat se o to, jak vypadá společnost. Různí lidé potřebují stejnou pomoc, někteří si ji ale nemohou dovolit. S tím se setkáváme prakticky u každého klienta," popisuje lékař, za kterým si chodí pro rady jak pacienti, tak zdravotníci.

Stránský si myslí, že českému zdravotnictví chybí například definice standardní lékařské péče. Klienti, kteří se na něho obrací, často nevědí, na co mají nárok. "Nemůžete říct, že má někdo nárok na něco standardního, když nemáte definici standardu. Každá nemocnice si to vysvětluje po svém," upozorňuje. Politická diskuse, která se vede kolem zpoplatnění nadstandardních lékařských služeb, je tak podle něho nesmyslná.