Miliardový obchod polostátní energetické společnosti ČEZ se blíží do finále. Firma, která se od jara pokouší opustit problémový trh v Bulharsku, vstoupila do závěrečných jednání o prodeji svých aktiv jen s jedním zájemcem. Nejvyšší cenu údajně nabídla v Evropě prakticky neznámá indická společnost Future Energy.

ČEZ v Bulharsku prodává distribuční společnost, která dodává elektřinu zhruba třem milionům zákazníků. Navíc k ní přibalil menší solární elektrárnu Orešec na jihu země a stanici Bara na zplynování biomasy v Rodopech.

K odchodu se ČEZ rozhodl po dlouholetých sporech s bulharským státem. Kvůli zásahům regulátora proti němu dokonce vede mezinárodní arbitráž.

1,3 miliardy

korun je cena, za kterou ČEZ minulý týden prodal elektrárnu ve Varně. Ta již 2,5 roku energii nevyráběla a nový majitel na jejím místě údajně chce postavit přístav.

Informaci o prodeji HN potvrdily dva vysoce postavené a na sobě nezávislé zdroje blízké celé transakci. Cenu, kterou chce indická firma zaplatit za bulharskou distribuční společnost, ale neuvedly. Už dříve se však mluvilo minimálně o osmi miliardách korun.

V oficiálním vyjádření zatím firma postup v jednáních nekomentuje. "O prodeji bulharských aktiv jednáme s více zájemci," řekla HN její mluvčí Alice Horáková.

Future Energy byla jedním ze tří zájemců o aktiva, která chce ČEZ prodat. Ještě nedávno to vypadalo, že hlavním favoritem jsou dva jiní uchazeči − bulharský podnikatel Christo Kovački a český podnikatel Jaromír Tesař a jeho společnost Energo-Pro.

Právě Tesař už v Bulharsku jednu distribuční společnost vlastní. Jeho Energo-Pro také nedávno reagovala na výzvu ČEZ k navyšování nabídek − původních 250 milionů eur bylo pro velkou českou firmu málo. Energo-Pro tehdy jako první oznámila, že cenu navýšila na "více než 300 milionů eur", tedy více než 7,8 miliardy korun.

Pokud došlo k dalšímu navyšování nabídek, může se konečná cena blížit tomu, co ČEZ do distribuce elektřiny v Bulharsku vložil. Do balkánské země přišel v roce 2004 a za firmu zaplatil 8,7 miliardy korun.

Dalších 8,6 miliardy korun pak investoval do uhelné elektrárny ve Varně na pobřeží Černého moře. Zdroj o výkonu 1260 megawattů (pro srovnání, výkon Jaderné elektrárny Temelín je 2110 MW) už ale 2,5 roku elektřinu nevyrábí. Nesplňoval přísnější ekologické limity a ČEZ se rozhodl neinvestovat do jeho modernizace.

Firma proto minulý týden oznámila, že elektrárnu prodává − podle informací HN za 1,3 miliardy korun. Koupila ji od ní bulharská společnost Sigda OOD, která se specializuje na lodní dopravu. Tu ale prý nezajímá samotný zastaralý zdroj energie, ale hlavně pozemky pod ním, které je možné využít pro stavbu přístavu.

Dalších sedm miliard pak měla firma dostat za posledních 13 let z Bulharska ve formě dividend.

Polostátní ČEZ má na bulharském trhu již několik let vážné problémy. Začaly studenou zimou na přelomu let 2012 a 2013, kdy vyšli Bulhaři kvůli vysokým účtům za elektřinu do ulic. Masové protesty vystrašily politiky, ceny energií se staly politickým tématem a ČEZ čelil opakovaným útokům tamního regulátora. Ten firmě opakovaně hrozil i odebráním licence.

Stejné problémy měly také všechny ostatní distribuční firmy, které v Bulharsku podnikají, tedy již zmiňovaná Tesařova společnost Energo-Pro a také rakouská EVN. Všechny tři, včetně ČEZ, proto také zahájily vůči bulharskému státu mezinárodní arbitráž.

Teprve výsledek arbitráže a suma, kterou ČEZ za distribuční společnost dostane, ukážou, zda působení české firmy skončí v Bulharsku ve ztrátě, či s mírným plusem.