Vlastní dům ani dva tisíce eur na uvítanou migranti v Německu nedostanou. Vzkaz si mohou přečíst na nové internetové stránce, kterou spustilo německé ministerstvo zahraničí a vyvrací na ní hlavní mýty o životě v Německu. Potenciální běžence tak chce odradit od toho, aby se na cestu do Německa vůbec vydali.

Lidé z Afriky nebo Blízkého východu často naletí na vidinu snadného života uprostřed Evropy. Pašeráci je lákají i na to, že v Německu okamžitě dostanou práci, a tvrdí, že je přes moře převezou na velkých lodích s bazénem a kinem. Ve skutečnosti ale migranty ve středomořských přístavech naloží do provizorních bárek. Tisíce lidí už na nich zahynuly.

Kvůli nebezpečí takových slibů Němci se stránkou RumoursAboutGermany.info přišli. Upozorňují, že "ochranu v Německu dostanou jen lidé, kteří byli pronásledováni nebo utrpěli závažnou újmu". Ostatním hrozí vyhoštěním.

220 útoků

na ubytovny pro běžence se odehrálo letos v Německu. Oproti loňsku útoků ubylo. Za většinou stojí pravicoví radikálové.

Stránka, kterou berlínské ministerstvo zahraničí provozuje v angličtině, arabštině a francouzštině, je jedním z dokladů změněného přístupu Německa k migraci. Zatímco na podzim roku 2015 Němci vítali stovky tisíc žadatelů o azyl, od té doby se jejich proud snaží omezit. Kvůli obavám z migrace v zářijových volbách uspěla populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), která získala přes 12 procent hlasů.

Do Německa už od loňského jara přichází výrazně méně nových žadatelů o azyl. "Němci tu původní velkou migrační vlnu zvládli. Teď s běženci vedou normální azylové řízení. Jestli se přistěhovalci integrují do společnosti, nebo ne, bude jasné za 20 let," upozorňuje Jakub Eberle z pražského Ústavu mezinárodních vztahů na hlavní problém migrace do Německa.

Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové se nedávno dohodli se svou sesterskou stranou, bavorskými křesťanskými socialisty (CSU), že Německo přijme nanejvýš 200 tisíc žadatelů o azyl ročně. Tento postoj teď obě strany zastávají v jednáních o nové vládní koalici. Blok CDU/CSU se ji snaží vytvořit s liberály z FDP a se Zelenými. Pro Zelené je ale úředně stanovená hranice pro počet žadatelů o azyl nepřijatelná.

Zelení jsou výrazně opatrnější než ostatní strany i k vyhošťování migrantů, kteří nárok na azyl nemají. Zásadně jsou například proti tomu, aby Německo posílalo domů odmítnuté Afghánce. "Afghánistán nebude nikdy bezpečný," tvrdí Katrin Göringová-Eckardtová, čelná představitelka Zelených. Ostatní strany ale namítají, že některé regiony v Afghánistánu bezpečné jsou a zamítnuté žadatele o azyl tam je možné vracet. Migrace tak je hlavním sporným bodem současných koaličních jednání.

Vyhošťování neúspěšných migrantů se zatím Německu, stejně jako ostatním evropským zemím, příliš nedaří. V zemi zůstává zhruba 150 tisíc lidí, kteří by ji podle pravidel měli opustit. Bezmála 30 tisíc z nich by mělo odjet okamžitě.

Domovské země migrantů ale své občany často nechtějí přijímat zpět. Země Evropské unie teď proto společně tlačí na řadu afrických států, aby tento postoj změnily. V opačném případě jim hrozí například omezením rozvojové pomoci nebo zastavením vydávání víz.