Raiffeisenbank, objemem aktiv pátá největší banka v Česku, má za sebou další úspěšnou etapu. Nejenže se jí loni bez zjevných problémů podařilo převzít všechny drobné klienty Citibank, ale letos prostřednictvím zvýhodněné nabídky běžného účtu a úroků na spoření oslovila i klienty zanikající banky Zuno. Ačkoliv takové projekty vážou část kapacit a spolykají i mimořádné náklady, Raiffei­senbank za letošní 1. pololetí vydělala 1,7 miliardy korun. Znamená to, že její čistý zisk byl o čtvrtinu vyšší než loni. Za největší úspěch však generální ředitel Raiffeisenbank Igor Vida jednoznačně označuje nasazení nového internetového bankovnictví a vyšší verze mobilní aplikace.

"Pro nás to byl jeden z nejsložitějších projektů," říká Vida. Jeho spuštění letos v červnu předcházela dlouhá příprava. "Jde o úplně novou technologii. Služby internet bankingu jsme vytvářeli podle uživatelských preferencí a návyků. Nová platforma je také hezčí a rychlejší, snáze a intuitivně se ovládá. A abychom eliminovali riziko potíží systému, klienty jsme na ni přesouvali postupně," popisuje Vida. Současná verze podle něj umožňuje služby v rozsahu, na který byli klienti zvyklí, ale Raiffeisenbank má už připravené nové funkcionality. "Některých, například přihlašování do mobilní aplikace pomocí otisku prstu a další využití biometrie, se klienti dočkají v nejbližších měsících," říká Vida.

Na novém internetovém bankovnictví banka začala pracovat v roce 2015 a Vida připouští, že by byl rád, kdyby k jeho spuštění došlo dříve. Jenže do příprav zasáhlo převzetí retailové části Citibank. "V zájmu co nejrychlejšího začlenění do naší banky jsme museli na čas velké plány odstavit. A tím se i nové internetové bankovnictví zhruba o půl roku zpozdilo," vysvětluje Vida, který do Raiffeisenbank přišel na jaře 2015 ze slovenské Tatra banky. Jde o sesterskou banku Raiffeisenbank. Tatra banka je dlouhodobě považována za inovátora a digitálního lídra slovenského trhu. Podle Vidy i nové internetové bankovnictví Raiffeisenbank rozsahem funkcionalit ještě o něco zaostává za Tatra bankou a některými bankami v Česku. "Trend už ale otáčíme," říká Vida a věří, že Raiffeisenbank brzy naopak nabídne víc vychytávek a výhod pro klienty než konkurenti. Ilustruje to i na novém internetovém bankovnictví pro firmy, které chce spustit v polovině příštího roku. "Bude na stejné platformě jako pro běžné klienty, i když bude mít samozřejmě i jiné funkcionality."

Igor Vida (50)

◼ Jeden z nejrespektovanějších slovenských manažerů je předsedou představenstva a generálním ředitelem Raiffeisenbank od 1. dubna 2015.
◼ Pro rakouskou skupinu Raiffeisen pracuje skoro celou profesní kariéru.
◼ První zaměstnání po studiu na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě našel v ještě státní Slovenské spořitelně, ale už po roce se chopil příležitosti v tehdy malé slovenské Tatra bance, kterou rakouská skupina Raiffeisen koupila.
◼ V hierarchii pak stoupal rychle. Už od roku 1997 seděl v představenstvu Tatra banky a i díky němu vyrostla mezi tři největší banky na Slovensku.
◼ Jejím šéfem se stal ve čtyřiceti letech. Zároveň od roku 2009 byl prezidentem Slovenské bankovní asociace.
◼ Má pověst přímého a technologicky orientovaného manažera. V anketě PwC a Forbesu v roce 2014 byl vybrán jako nejrespektovanější generální ředitel na Slovensku.
◼ Vida má tři děti a do Prahy přesídlil s celou rodinou.

Když má šéf Raiffeisenbank říct, co mu z jeho pracovních záměrů v posledním roce nevyšlo, zmiňuje nový koncept obsluhy prémiových klientů, tedy movitějších lidí, na které se v posledních letech banka zaměřuje. "Bude to ale začátkem příštího roku. O něco déle nám trvalo překonat určité bariéry jeho přijetí ze strany zaměstnanců. Nechci, aby to vyznělo jako kritika, možná je to dané spíš mou netrpělivostí," míní Vida. V novém konceptu obsluhy chce Raiffeisenbank odlišit obsluhu movitějších klientů podle profilů.

"Při hlubším zkoumání jsme zjistili, že máme ne jeden, ale dva typy prémiových klientů. Jedni potřebují víc investovat a zhodnocovat své peníze, druzí si potřebují zvýšit svou životní úroveň, chtějí si víc užívat a pořídit si třeba vysněnou nemovitost nebo jachtu. O tyto dvě různé skupiny klientů se budou nově starat i dvě různé skupiny bankéřů. A ti budou mít také daleko větší motivaci než dosud 'svou' skupinu klientů obsluhovat," vysvětluje.

Jakkoli je Vida zkušený bankéř, připouští, že ho překvapila rychlá změna chování klientů bank. "Když jsem se před dvěma lety do Česka přestěhoval, lidé tak často banku neměnili. Ochota Čechů jít za lepší nabídkou začala být loni tak velká, až mě to fascinuje. Mobilita bankovních klientů je teď možná až trojnásobně vyšší než na Slovensku. Češi jdou víc za kvalitou a hlavně jsou mnohem citlivější na poplatky. Možná i proto, že lidé na úrocích z vkladů nedostávají tolik jako dříve," říká Vida. Podle jeho slov loni banku změnilo kolem 800 tisíc klientů, z toho 500 tisíc dokonce svou hlavní banku. Právě větší ochota změnit banku pomáhá Raiffeisenbank rychleji se přibližovat k jednomu z cílů své strategie do roku 2020, podle které chce mít 650 tisíc klientů.

"Dokázali jsme si, že můžeme růst nejen prostřednictvím akvizic firem, cestu si k nám našli i sami klienti. Teď máme zhruba 600 tisíc klientů a stále vidím velký prostor pro další přirozený růst," zdůrazňuje Vida. Podle něj Raiffeisenbank přibývají nejen movitější klienti z prémiového segmentu, ale i ­klienti se středními příjmy. "Prémiový segment ale pro nás zůstává klíčový," potvrzuje Vida.

Rakouská centrála Raiffeisenbank podle Vidy nadále zvětšování své banky v Česku podporuje, a to i prostřednictvím dalších akvizic. "Naši akcionáři vnímají Českou republiku jako trh s největším růstovým potenciálem v Evropě," říká Vida. Momentálně prý další akvizice nejsou aktuální. "Česká ekonomika se vyvíjí tak dobře, že všechny banky dokážou pohodlně generovat zisk. Nikdo nebude mít zájem se z takového trhu stahovat. Takže teď se ani po ničem nepoohlížíme," vysvětluje šéf Raiffeisenbank.

České banky mají za sebou velmi úspěšné první pololetí. Jejich čistý zisk přesáhl 43,6 miliardy korun a jen zhruba o jednu miliardu korun zaostal za loňským rekordem, který však podepřel jednorázový zisk z prodeje podílů ve společnosti Visa. A jak šéf Raiffeisenbank vidí situaci za dva až tři roky?

"Banky se ještě povezou na vlně konjunktury, i když už prodej nových hypoték nebude tak velký. ČNB má ambici snížit nabídku hypoték prostřednictvím nového zákona, aby zadluženost domácností tak rychle nerostla. Na druhou stranu budou sazby na finančním trhu o jedno až dvě procenta vyšší a banky z toho budou moci víc těžit," říká Vida. Šéf Raiffeisenbank také předpokládá, že banky se budou ještě víc než nyní snažit prodávat spotřebitelské půjčky a investice do fondů. Růstem těchto příjmů budou chtít peněžní domy kompenzovat pokles poplatků. Kvůli internetovým bankám už z trhu postupně mizí poplatky z platebních transakcí. Konkurenci ještě přitvrdí specializované, takzvané fintechové firmy, kterým banky musí otevřít data o svých klientech. Prostřednictvím jedné aplikace lidem umožní například nahlížet do účtů, které mají v různých bankách, nebo přes ni zadávat platební příkazy.

Podobně jako kolegové z ostatních bank Vida potvrzuje, že Raiffei­senbank bude v lednu připravena otevřít svá data o klientech třetím stranám, jak to požaduje evropská směrnice. Hlavním přínosem pro klienty má být zvýšení konkurence v platebních službách. S prognózou změn, které to na bankovním trhu vyvolá, je Vida opatrný. "Klienti jsou konzervativní. Když za nimi někdo přijde s nabídkou, že jim bude spravovat účet, musí mít jejich důvěru, že má dobré zabezpečení dat a dokáže ochránit svěřené peníze. Získat takovou důvěru, to chvíli trvá," říká Vida. Ve fintechových firmách podle něj pracuje mnoho talentů, ale využít nové možnosti platebních služeb chtějí i banky. "Všichni si myslí, že banky už jsou dinosauři a nové možnosti se chopí jen fintechové firmy. Ten nový trh se ale otevírá i bankám a momentálně mají větší šanci nové služby nabízet. Věřím, že tento vzorec má řešení ve spolupráci s fintechovými firmami," míní Vida. Podle něj se Raiffeisenbank chystá nové platební služby svým klientům také nabídnout zhruba ve druhém pololetí příštího roku.