Centrální banka pokračuje ve zdražování peněz. Letos už podruhé zvedla základní úrokové sazby, od kterých komerční banky odvozují, za kolik půjčují peníze firmám či jednotlivcům a úročí vklady střadatelům. Další zvyšování sazeb může přijít ještě do Vánoc.

"Pokud to situace bude vyžadovat, může následovat i další zpřísnění ve smyslu zvýšení úrokových sazeb na jakémkoliv měnovém zasedání, které nás čeká," uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok po včerejším jednání sedmičlenné bankovní rady. Ta do konce roku plánuje o nastavení úrokových sazeb jednat ještě jednou − 21. prosince.

ČNB přitvrzuje ve snaze zkrotit růst cen. Ten žene inflaci nad dvouprocentní cíl, který podle banky ekonomice prospívá. Centrální banka zdvojnásobila svou hlavní úrokovou sazbu na 0,5 procenta, nejvyšší úroveň od června 2012. Zvýšením úroků banka reaguje na to, že spotřební ceny vzrostly v září o 2,7 procenta. Analytici navíc očekávají, že růst inflace bude pokračovat. Údaje o říjnové inflaci zveřejní statistický úřad příští týden.

Růst inflace je důsledkem toho, že díky silné ekonomice a rekordně nízké nezaměstnanosti jsou firmy nuceny zvyšovat mzdy a lidé mohou více utrácet. Prodejci pak na silnou poptávku reagují zvyšováním cen.

ČNB včera zvýšila odhad letošního růstu ekonomiky na 4,5 procenta z předchozí prognózy, že český HDP posílí jen o 3,6 procenta. Podle Rusnoka bude pro ČNB také důležité sledovat tlaky na růst mezd, který podle něj pohání "totální vyčerpání jakéhokoliv rezervoáru pracovních sil". V současnosti musí mnoho podniků zvyšovat mzdy až dvouciferným tempem. Příčinou je akutní nedostatek lidí a rostoucí ochota zaměstnanců jít kvůli vyšším platům do stávky.

"Mluvilo se i o tom, jestli situace není nazrálá pro dramatičtější zvýšení sazeb," řekl guvernér. Bankovní rada ale nakonec jednohlasně schválila zvýšení o obvyklou jednu čtvrtinu procentního bodu.

Rusnok také počítá s tím, že vyšší úrokové sazby postupně povedou "k ochlazování určitého přehřátí na trhu nemovitostí".

Domácí nemovitosti nyní podražují nejrychleji v Evropě a vyšší úroky mohou tento trend alespoň zpomalit, či dokonce zastavit. Doplní totiž zpřísnění podmínek, které ČNB zavedla na jaře. To banky nutí poskytovat hypotéky bonitnějším klientům než dosud, což vede ke snížení počtu lidí, kteří na hypotéku dosáhnou. Výsledkem má být nižší poptávka po úvěrech na bydlení a následně ochlazení trhu s nemovitostmi. Tento krok už nese první výsledky − září bylo nejslabším měsícem za posledních pět let v počtu nově sjednaných hypotečních úvěrů.

Vyšší úroky se do sazeb za hypotéky promítnou postupně v závislosti na tom, kdy si je klienti od bank brali a na jaké období si dohodli neměnný úrok.

ČNB je první centrální banka v Evropě, která letos opakovaně zvyšuje úroky, které do srpna držela na nule v důsledku finanční krize v roce 2008.

Včera se k ní přidala britská centrální banka, která sazby nezvyšovala déle než 10 let. Češi a Britové tak dohnali americkou centrální banku Federal Reserve, která úroky zvedla už před dvěma lety.

Evropská centrální banka ale zatím drží sazby na nule a pokračuje v nákupech vládních a firemních dluhopisů, čímž do evropské ekonomiky pouští velké množství levných peněz. Ty mimo jiné vedou k růstu cen nemovitostí.

"Jsme objektivně třetí bankou na světě, která přistoupila ke zvyšování úrokových sazeb a nastoupila cestu té, řekněme v českých konotacích v uvozovkách, normalizace měnové politiky," řekl Rusnok.

Centrální banka používá své základní úrokové sazby k ovlivnění celkové poptávky v ekonomice, protože jejich nastavení zvyšuje nebo snižuje náklady na bankovní půjčky. Nejdříve se to může dotknout firemních úvěrů s pohyblivým úročením.

Díky vyšším úrokům jsou dluhopisy a vklady v korunách přitažlivější pro investory z eurozóny. Koruna v reakci na rozhodnutí centrální banky zvýšit sazby dočasně posílila až na čtyřletá maxima.