Ekonomika roste téměř o pět procent, mzdy o osm. Inflace je nad inflačním cílem. A to nejen díky máslu či vajíčkům. Tzv. jádrová inflace, která lépe zachycuje poptávkové tlaky v ekonomice, je téměř na třech procentech. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvádí, že ekonomika šlape nad svým potenciálem a trh práce je vyždímaný.

Proč se v takové situaci centrální banka spokojí se zvýšením úrokové sazby na pouhých 0,5 procenta? Může to vypadat podivně, zvlášť když centrální banka sama odhaduje, že rovnovážné úrokové sazby se nacházejí někde mezi 2,5 a třemi procenty. Kdy jindy zvýšit sazby razantněji než teď? Je docela možné, že centrální banka bude sazby ještě zvyšovat v nejbližších měsících, ale nemůžeme čekat žádný závratný růst. Bude velmi obtížné dostat úrokové sazby ke třem procentům. A má to své dobré důvody.

Polemika: Potřebujeme razantní zvýšení sazeb? ANO

Tím hlavním, který bude bránit rychlejší "normalizaci" sazeb, je česká koruna. Nejsme totiž samostatným ostrovem, ale součástí globální ekonomiky. Evropská centrální banka ukončí kvantitativní uvolňování ke konci příštího roku. Sazby tak zvýší nejspíš až někdy v roce 2019. Už nyní je úrokový rozdíl koruny proti euru ve výši téměř jednoho procentního bodu, a je tedy dostatečným lákadlem pro příliv čerstvých peněz do české ekonomiky. Příliv, který posílí korunu. Silnější koruna zpomalí vývoz a zlevní ceny dovozů. Ve výsledku tak sníží inflaci.

Logika naprosto jasná. V české historii najdeme mnoho okamžiků, kdy koruna posílila více, než ČNB očekávala, a díky tomu nemusela tolik zvyšovat sazby. A centrální banka také ví, že tak vysoký úrokový diferenciál, jaký je dnes, jsme měli naposledy v roce 2001−2002. Následně koruna prudce posílila o více než deset procent. A ČNB musela sazby rychle snižovat. Tato zkušenost říká: Očekávejte o něco silnější korunu a o něco nižší sazby, než je konsenzuálním názorem.

Důvodem pro rychlejší zvyšování sazeb může být prudký růst mezd. Pokud by jej tedy analytici centrální banky vyhodnocovali jako nadměrný. Pokud by si ale mysleli, že jej způsobuje především vyšší růst produktivity, tak by to automatické inflační tlaky neznamenalo. Je proto důležité, že ČNB pozitivně hodnotí růst investic, se kterým by přece měl přijít i vyšší růst produktivity. Pokud by toto hodnocení bylo správné, není potřeba v reakci na růst mezd tolik zvyšovat sazby a ochlazovat ekonomiku.

Rychlý růst cen nemovitostí může být dalším faktorem hovořícím ve prospěch rychlejšího zvyšování sazeb. Vždyť jejich tempo je v Evropské unii na špici. V samotné bankovní radě zaznívá názor, že by pro zchlazení trhu nemovitostí musely být zvýšeny sazby o několik procentních bodů. Nicméně ČNB nově začala na ochlazování jednotlivých částí úvěrového trhu používat tzv. makroobezřetnostní nástroje. V případě úvěrů na bydlení jde o doporučení pro banky, aby omezily výši úvěru k hodnotě nemovitosti nebo aby braly v úvahu celkové zadlužení klienta a jeho celkové splátky. Aktuální čísla ukazují, že toto opatření skutečně vedlo k poklesu poskytnutých nových hypoték. Použití makroobezřetnostních nástrojů má v očích bankovní rady tu výhodu, že přesně zacílí na nějaký problém, zatímco zvyšování úrokových sazeb je v tomto pohledu kobercovým bombardováním se spoustou vedlejších škod. V budoucnosti tak centrální banka nebude muset zvyšovat sazby pro propíchnutí bublin, takže průměrná výše sazeb bude nižší.

Kdybychom byli samostatným ostrovem a centrální banka by mohla manévrovat s českou ekonomikou jen prostřednictvím úrokových sazeb, tak by sazby centrální banky rychle mířily ke třem procentům. Ale ve skutečnosti bude jejich růst pomalejší. Posílení koruny odpracuje velkou porci této práce, ČNB případné bubliny propíchne jinými nástroji a bude si přát, aby heslo #koneclevneprace bylo podpořeno také vyšší produktivitou.