Odboráři se dostali do situace, v níž minimálně posledních dvacet let nebyli. Výrazné oslabení ČSSD v nové Poslanecké sněmovně znamená, že v zásadě přišli o nejbližšího politického partnera, který v zákonodárných sborech pomáhal hájit zájmy zaměstnanců od konce 19. století. Může to mít vícero důsledků, třeba to, že odboráři se budou muset daleko více spoléhat sami na sebe.

"Odbory teď budou muset být daleko hlasitější," míní bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek, který se po letech odluky rozhodl do sociální demokracie vrátit. Sám věří, že současná politická situace je jen dočasnou epizodou a tradiční spojenectví bude zase v plné síle obnoveno. "Je to tak všude na světě. Ve Velké Británii bylo propojení labouristů s odborovým hnutím ještě silnější, teprve v posledních letech se rozvolnilo. ČSSD musí stavět na spojenectví nejen s odbory, ale i s celým neziskovým sektorem," zní Paroubkova vize.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula se jako sirotek po volbách necítí. Stále věří, že požadavkům odborů budou stejně tak naslouchat i nové strany a hnutí. "Chtěl bych připomenout, že ve volební kampani všechny strany hovořily o nízké ceně práce, včetně těch, jež mají k odborům hodně daleko," uvedl Středula v rozhovoru pro HN.

Respektovaný šéf ČMKOS, který se zviditelnil kampaní "Konec levné práce", odmítá variantu, že by se sám přesunul do vedení ČSSD a pomohl partaji vrátit se na výsluní. Odbory teď opouštět nehodlá.

"On určitě nic neztratí, když v odborové centrále zůstane. Je si vědom, že z této pozice teď může prosadit daleko více. ČSSD se musí nejdříve konsolidovat a znovu vyprofilovat," má pro postoj odborářského bosse pochopení politolog Lukáš Jelínek z levicového think-tanku Masarykova demokratická akademie.

Zdeněk Škromach, bývalý odborový předák a také někdejší místopředseda ČSSD, se domnívá, že se o přízeň odborářů začnou ve větší míře ucházet nové politické subjekty. Především piráti a Okamurova SPD, nejspíše i Babišovo ANO. "Ukázalo se to již v kampani," poznamenává. Na růst vlivu osamocených odborů moc nevěří, byť výborná ekonomická situace země umožňuje, aby se i nadále zasazovaly o daleko vyšší platy a mzdy. "Už v 90. letech nás zkušenější němečtí a rakouští odboráři poučili, že více toho získáme od levicové vlády, která snáze našim požadavkům podlehne," nevěří Škromach, že by v době oslabené levice mohla radikalizace odborů přinést lepší výsledky, než tomu bylo za kabinetu Bohuslava Sobotky.

Hnutí ANO i SPD se už o hlasy politicky osiřelých odborářů začaly hlásit. Oba subjekty jejich úzké propojení s ČSSD kritizují. "Takže když je podnikatel v čele politické strany, tak je to v pořádku, a když se nějak angažuje odborář, tak je to špatně? To je dost divná argumentace," kontruje Josef Středula.