Největší bankovní skupina na českém trhu − Československá obchodní banka − těží z hospodářské konjunktury a zájmu jednotlivců i firem o úvěry, investování a pojištění.  

Za prvních šest měsíců roku vydělala 9,4 miliardy korun a zaznamenala tak nejlepší půlroční čistý zisk ve své historii. A to vše v době, kdy jsou úrokové sazby blízko nule, což obecně bankovnímu byznysu nepřeje. "Kdybyste mi před deseti lety řekl, že ČSOB bude vydělávat tolik peněz v prostředí mnohem nižších sazeb, sotva bych tomu věřil," říká generální ředitel John Hollows. Nízké sazby podle něj donutily finanční domy být efektivnější a přinést služby s přidanou hodnotou, za které zákazníci budou ochotni zaplatit víc. Třeba za správu peněz, za pojištění nebo poradenství.  

John Arthur Hollows (61)

◼ Rodilý Brit Hollows je předsedou představenstva a generálním ředitelem Československé obchodní banky od 1. května 2014. Svůj profesní život spojil s bankovnictvím. Vystudoval právo a ekonomii na Sidney Sussex College v Cambridgi.

◼ Jeho začátky v oboru jsou spojené s britskou bankou Barclays, v jejímž ústředí v Londýně pracoval od roku 1978. Z Velké Británie odešel v roce 1991, kdy ho Barclays vyslala na Tchaj-wan, aby řídil její tamní pobočku. Z asijských zemí působil ve vrcholových pozicích také v Číně, Singapuru a Hongkongu.

◼ Ve skupině KBC, která je stoprocentním vlastníkem ČSOB, pracoval od konce 90. let jako ředitel pro asijsko-pacifický region. Mezi lety 2003 a 2006 řídil K&H Bank v Maďarsku. V KBC dále prošel pozicemi ve vedení celé skupiny. Před nástupem do čela ČSOB byl od roku 2010 šéfem KBC pro řízení rizik.

◼ Hollows je ženatý a ve volném čase se věnuje hlavně rodině a vnoučatům – má čtyři dospělé děti, které žijí ve Velké Británii a v Maďarsku.

Hollowsův tým také letos dojednal smlouvu s Českou poštou, která bude klíčová pro rozvoj konceptu takzvaného bankopojištění − společného poskytování bankovních a pojišťovacích služeb. Tento koncept coby svou konkurenční výhodu prosazuje belgický vlastník − skupina KBC. 

ČSOB letos zvítězila v soutěži Hospodářských novin Nejlepší banka roku 2017.

HN: Po období rekordně nízkých úroků teď českou ekonomiku čeká období zvyšování sazeb. Co to bankám přinese? 

Zaprvé to bude znamenat spokojenější zákazníky střadatele, protože těm budeme moci nabídnout lepší výnosy. Když jsou sazby vyšší a výnosová křivka jde vzhůru, je to pro hospodaření bank obecně příznivější. Když se sazby vrací na úroveň, kterou by někdo mohl nazvat "normální", lze očekávat, že bankovní sektor bude ještě více profitabilní.

HN: Navíc ale pomáhá i silný hospodářský růst.

Z toho mají prospěch všichni zákazníci − lidé, firmy i banky. Také množství špatných úvěrů je v posledních letech díky tomu relativně nízké. Doufáme, že to tak bude i nadále.

HN: Vyšší sazby by mohly zpomalit poptávku po hypotékách. Nebude to pro banky problém?

To je normální očekávání. S vyššími sazbami budou firmy i jednotlivci obezřetnější v tom, kolik si mohou dovolit půjčit. V této fázi nám to nedělá těžkou hlavu. Věříme, že trh hypoték je stále zdravý. I když ceny nemovitostí postupně rostly, je třeba si uvědomit, že spolu s tím se příznivě mění i příjmy domácností. Také na straně bank je vidět velká zodpovědnost, půjčují adekvátně k příjmům. My, stejně jako většina hlavních tuzemských bank, věnujeme hodně pozornosti tomu, aby naši klienti byli schopni splácet s určitou rezervou, aby mohli dostát svým závazkům i tehdy, když v budoucnosti přijdou vyšší sazby.

HN: Jakým největším problémům budou podle vás banky v nadcházející době čelit?

Největší výzvy pro banky jsou teď hlavně v tom, že je třeba se vypořádat se zpřísněním regulace. My si na ni nestěžujeme, protože víme, že velká část regulace tady je z toho důvodu, aby pomohla našemu odvětví uspět a poskytla zákazníkům větší ochranu. Vyžaduje to ale velké investice, ať už jde o školení lidí či modernizaci našich systémů a procesů. Druhou výzvou je rychlá změna, kterou přinášejí technologie a příchod nových hráčů do oblastí, jež tradičně spadaly pod banky. To se týká například plateb. Proto nyní investujeme do modernizace systémů. Osobně jsem velmi rád, že některá z těch různých ocenění, jež ČSOB dostává, jsme získali také za inovace.

HN: Do kterých oblastí tedy v současnosti ČSOB investuje?

Asi jedna třetina investic jde do zlepšení systémů a služeb pro klienty, jedna třetina jde do oblastí, které souvisejí s naší připraveností na požadavky nové regulace. A třetina směřuje do údržby našich IT systémů.

HN: ČSOB buduje koncept kombinace bankovních a pojišťovacích služeb, takzvaného bankopojištění. K tomu potřebujete rozšířit svůj pojišťovací byznys. Mohou vám v tom pomoci technologie?

Náš pojišťovací byznys není podílem na trhu tak velký jako ten bankovní, i když jeho organický růst je velmi povzbudivý. Technologie pomoci mohou. Proto všechny finanční instituce v této oblasti masivně investují do on-line a mobilních aplikací. Například my také experimentujeme s konceptem, kde klient může pomocí aplikace nahlásit pojistnou událost. Funguje to na některých našich trzích v Evropě, zavedli jsme to už třeba na Slovensku a chtěli bychom s tím přijít i tady.  

Je ale otázka, zda technologie jsou vůbec ještě tím, čím je dnes možné se odlišit od konkurence. Možná před šesti sedmi lety jsme se mohli chlubit, že máme fantastickou aplikaci pro mobilní bankovnictví, ale dnes má dobrou aplikaci hodně bank. Také je třeba chápat, že naše filozofie není postavená pouze na digitální platformě. My stále věříme, že důležité bude i osobní poradenství a perfektní klientský servis. Proto budeme mít i nadále dobrou pobočkovou síť a naše nová smlouva s Českou poštou pro nás a naše klienty znamená dodatečných 3200 kontaktních míst. 

HN: Co vám nová smlouva s Českou poštou přinese? 

Hlavní změnou je, že tentokrát se to netýká jen bankovních služeb, ale právě i pojištění. Když teď máme prodlouženou smlouvu, můžeme s větší jistotou investovat do IT systémů a podpory, abychom zajistili lepší servis a lepší prodej našich produktů na České poště. Není tajemstvím, že cross sell (křížový prodej, při kterém zákazník odchází s více produkty, pozn. red.) je mezi klienty na poštách trochu nižší než v našich standardních pobočkách. Jsme si ale jistí, že se správnou podporou budeme moci oslovit daleko širší skupinu klientů než dosud.  

HN: A když se ekonomické podmínky v Česku zhorší? Může se na to ČSOB nějak připravit?

Jsme silní v korporátním bankovnictví, kde jde nejen o poskytování půjček, ale také o poradenství. Aktivity našeho dealingu (oddělení pro mezibankovní obchody pro firemní klientelu, pozn. red.) jsou také velmi podstatné, zejména v poskytování zajištění proti kurzovým výkyvům. V budoucnosti bychom chtěli mít více klientů z řad malých a středních podniků a nabízet jim nejen půjčky, ale i zajištění, leasing a pojišťovací produkty. Náš podíl na trhu SME roste (v srpnu byl podíl ČSOB v úvěrech tomuto segmentu 15,1 procenta, pozn. red.) a naším cílem je získat 20 procent. Termín, kdy toho chceme dosáhnout, ale říkat nebudu. Máme úspěšnou hypoteční banku, která je lídrem trhu. Také privátní bankovnictví a správa aktiv jsou pro nás nadějné růstové oblasti. Takto rozložený byznys je naší výhodou, protože když se změní situace v ekonomice, můžeme na něco dát větší důraz a na něco menší, podle dané situace.

HN: Takže strategií je také snížení závislosti hospodaření na čistém úrokovém výnosu a posílení příjmů z poplatků a provizí.

Ano. Proto jsou pro nás tolik důležité oblasti jako správy aktiv, pojištění a poradenství...

HN: Pojďme ještě k technologickým inovacím, pro které se vžila anglická zkratka fintech. Vede se nekonečná debata o tom, zda tyto inovace připraví banky o byznys, nebo zda jim přinesou nové příležitosti. Jaký je váš názor?

Je to obojí. Bude to hrozba, pokud nebudeme schopni dost rychle reagovat, když fintech začne nabízet věci, které bychom měli nabízet my. Musíme začít uvažovat trochu více jako fintech − vžít se do role klienta a neustále se ptát, co klient chce. Věci jako PSD II (nová směrnice EU o otevření platebních služeb konkurenci, pozn. red.) dají fintechu − s klientským souhlasem − přístup k účtům, zůstatkům, umožní platební transakce. 

Tuto příležitost ale budeme mít také my ve vztahu k jiným klientům nebo bankám. V této oblasti jsme proto velmi aktivní, spustili jsme mobilní aplikaci Nanákupy, která by mohla být platformou třeba pro tyto aktivity. Fintech je pro nás velkou příležitostí, jak aktivně pracovat s trendy v oblasti inovací, jak přemýšlet o budoucnosti a vývoji bankovních systémů a klientských služeb.

HN: Měli byste zájem nějaká taková řešení třeba i koupit?

Ano. Jezdím na různé fintechové konference a stávám se tam celkem oblíbeným. Tyto firmy se rozhlížejí, kdo by do nich investoval a koupil je. Hodně z nich se totiž zaměřuje jen na jednu část celého řetězce služeb, mají často je jednu velkou myšlenku, ale klient chce spíše jakýsi celostní přístup. My jsme takto už koupili webový srovnávač pojištění, jednu dvě menší aplikace. Je to něco, čemu jsme velmi otevření.

HN: Některé technologické inovace ale do bankovnictví mohou přijít i ze zemí a regionů, kde není tak přísná ochrana spotřebitelů, jako je například v Evropě. Vidíte to jako problém? 

Obecně cítím, že hlavní prioritou většiny lidí, pokud jde o peníze, je důvěra. Důvěra, že jejich peníze jsou v bezpečí a že osobní data jsou chráněna. A jak se postupně blíží doba, která bude znamenat více regulace a také více konkurence, budeme klientům říkat toto: Používejte různé aplikace, ale když dáváte souhlas s využitím bankovních dat, myslete prosím na to, zda je daná aplikace nebo firma hodna vaší důvěry.

HN: Tato situace očividně vytváří také dilema pro regulátory.

Ano, a to je také důvod, proč musí Evropská komise teprve vydat rozhodnutí ohledně technických standardů PSD II. Je tu jistý konflikt mezi myšlenkou otevření bran velkému množství technologických inovací a mezi potřebou ochrany dat, ochrany před terorismem a před praním špinavých peněz. V těchto oblastech my jako banka investujeme nemalé částky, abychom dostáli požadavkům. A když jezdím na zmíněné fintechové konference, občas se ptám firem, které například zprostředkovávají platby, kolik lidí mají v oddělení compliance (oddělení, které se zabývá kontrolou dodržování regulace a předpisů, pozn. red.). Většinou jich moc nemají. Z vlastní zkušenosti vím, kolik compliance stojí, a říkám si, jak budou takto malé firmy tyto standardy schopné zajistit.