Už ve čtvrtek bankovní rada České národní banky s velkou pravděpodobností odhlasuje další, v tomto roce již druhé zvýšení úrokových sazeb. Centrální banka se tímto nástrojem bude snažit zchladit přehřívající se ekonomiku zdražením úvěrů pro firmy i domácnosti. Podle vrchního ředitele korporátního bankovnictví ČSOB Jána Lučana tak pomalu končí období, ve kterém mohly podniky využívat levných úvěrů na investice do nových technologií.

Utahování měnové politiky se odrazí i na tržních sazbách na mezibankovním trhu. Podle bank je právě na ně většina firemních úvěrů přímo navázána − úroky nejsou v průběhu splácení pevné, ale mají takzvanou plovoucí sazbu. V Česku se pro její výpočet používá nejčastěji sazba PRIBOR.

Ekonomové se však domnívají, že nárůst cen úvěrů by nemusel zcela kopírovat vývoj sazeb ČNB, a to vzhledem ke konkurenčním tlakům. "Přenos kroků ČNB do sazeb úvěrů očekáváme spíše nižší i kvůli vysokému přebytku likvidity bank a potřebě umístit na trh přebytečný kapitál," říká Štěpán Tvrdý, zakladatel a investiční stratég fondu NWD Global Multi-Asset.

SAZBY ČNB A FIREMNÍ ÚVĚRY

Stejného názoru je i ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. "Podobný vývoj pozorujeme například u hypoték, které díky dostatku likvidity a konkurenčnímu boji rostou jen poměrně pomalu, navzdory zpřísňování regulace ČNB."

ČNB poprvé zvedla sazby v srpnu o 25 bazických bodů na 0,25 procenta. Ke stejnému nárůstu dojde zřejmě i ve čtvrtek. Někteří členové bankovní rady však v předchozích týdnech nevyloučili ani nárůst o půl procentního bodu.

Z prohlášení centrálních bankéřů a odhadů ekonomů je navíc zřejmé, že ve zvyšování sazeb bude ČNB možná již letos v prosinci a zcela určitě v příštím roce pokračovat.

Komerční sazby již rostou

Lučan upozorňuje, že k růstu sazeb dochází již nyní, zejména u úvěrů s delší splatností. Podle něj tuzemské firmy dostatečně nevyužily prostředí levných peněz, které tady díky politice ČNB a přebytku likvidity v bankovním sektoru v posledních letech bylo. Jsou tak sice méně zadlužené než podniky v západní Evropě, ale zároveň i méně zainvestované.

Bankéř dodává, že u dlouhodobějších úvěrů se mohou sazby v budoucnu u rizikovějších klientů dostat i mezi pět až deset procent. To by mohlo negativně zasáhnout zejména firmy, které operují s maržemi jen v řádu procent.

Nepříznivé to může být do budoucna i pro část exportérů, kteří se již nyní musí potýkat s tlaky na růst mezd a po konci dříve dohodnutého kurzového zajištění budou více vystavení zpevňující koruně, což zdraží jejich výrobky na zahraničních trzích.

Podle průzkumu provedeného ČSOB by zhruba pět procent firem ohrozil nárůst sazeb již v řádu desetin procent. Jedná se o společnosti právě se zmíněnými nízkými maržemi a také menší podniky, které místo provozních úvěrů využívají z finančního hlediska nevýhodné produkty, jakým je například kontokorent. Naopak tři pětiny firem, které čerpají úvěry, by na ziskovosti svého podnikání pocítily růst sazeb až v řádu jednotek procent.

Likvidační dopad na některé firmy nelze vyloučit ani podle Kovandy: "Pokud se ale takové společnosti vyskytnou, bude jedině dobře, že rychle zmizí z byznysu. Zjevně totiž vyrábějí plýtvavě a nehospodárně."

Štěpán Tvrdý spíše vidí větší rizika vyplývající z růstu cen půjček u běžných občanů, kteří využili nízkých sazeb k zadlužení při nákupu nemovitostí s velice nízkým podílem vlastních zdrojů. "Zde by mohlo docházet ke zhoršení schopnosti splácet, na což poukázala i snaha ČNB zpřísnit podmínky pro poskytování hypoték," říká Tvrdý.

Zajišťují se hlavně velké firmy

Firmy se mohou proti nepříznivému vývoji úroků zajistit (podobně jako exportéři zajišťující se proti posilování koruny), ne všechny však této možnosti využívají. "Dlouhodobé investiční úvěry má v portfoliu ČSOB zajištěno více než 80 procent korporátních klientů, u středních a menších firem je to pouze 40 procent," potvrzuje z korporátního bankovnictví ČSOB Jan Scholz.

"Zajištění proti růstu úroků neřešíme. Nečekáme, že se zvednou natolik, aby nás to srazilo na kolena," uvádí například Jakub Vančák, jednatel společnosti Olvan Náchod. V případě většího růstu by podle jeho slov firma, která je hlavně distributorem pohonných hmot, přenesla část nákladů na klienty.

S přispěním Olgy Skalkové