Německý koncern Siemens plánuje zrušit v energetické divizi 3000 až 4000 pracovních míst. Hlavním důvodem je, že ve světě výrazně ochabuje poptávka po velkých plynových turbínách. Energetika se ubírá směrem k menším, decentralizovaným zdrojům, které toto zařízení nepotřebují.

Přestože centrála koncernu v bavorském Mnichově zatím nic konkrétního nerozhodla, odboráři minulý týden uspořádali protestní akce a chtějí jednat s vedením.

Dopis od spolkové ministryně

Šéf představenstva a generální ředitel Joe Kaeser předloží přesně za týden, tedy ve středu 8. listopadu, dozorčí radě ke schválení podrobný plán restrukturalizace.

Ale podle listu Handelsblatt není jisté, že současně oznámí, kolik míst by se mělo v energetické divizi zrušit.

Od loňského října až do letošního června jí klesly meziročně objednávky o 40 procent − ze 16,2 na 9,8 miliardy eur. Tržby přitom stagnovaly.

-40 procent

O tolik klesly za první tři čtvrtletí letošního obchodního roku (říjen 2016 – červen 2017) energetické divizi koncernu Siemens objednávky.

30 tisíc

lidí zaměstnává divize Power and Gas, z toho 12 tisíc v Německu.

Z 23 továren vyrábějících po celém světě zařízení pro energetiku by jich Siemens podle časopisu Manager Magazin mohl zavřít či prodat až 11, včetně závodu ve východoněmeckém Erfurtu. Pro německé odbory je to něco nepředstavitelného.

To, že je situace v energetickém byznysu vážná a musí se o ní jednat, si uvědomují i odboráři. "Ale ve středu pozornosti musí být člověk, nikoliv ziskové marže," požaduje odborový svaz IG Metall.

Jak připomínají německá média, samotný Kaeser během svých vystoupení často zdůrazňuje "společenskou odpovědnost" koncernu
Siemens a jeho vedení.

Do záležitosti se vložila spolková ministryně hospodářství v "dosluhující" vládě Brigitte Zypriesová, jež Kaeserovi nedávno poslala dopis.

"Je opravdu na pováženou, diskutuje-li se o propouštění, které hrozí strukturálně slabým regionům, zejména na východě Německa," uvádí sociálnědemokratická ministryně v dopise. Jako první ho zveřejnil list Bild. Podle ní by rušení pracovních míst přineslo sociální napětí a další vzestup populismu, což se projevilo i v parlamentních volbách koncem letošního září.

Do Spolkového sněmu se po více než 50 letech poprvé dostala krajně pravicová strana − Alternativa pro Německo (AfD).

Zdravotnická divize na burzu

Šéf koncernu Joe Kaeser, který se ujal funkce začátkem srpna 2013, se snaží situaci uklidnit. "Jenom část našeho byznysu se potýká s klesajícími trhy, a proto se musí přizpůsobit. Většině obchodů se daří jako nikdy předtím," napsal Kaeser v interním mailu. Vede se například divizi vyrábějící špičkové lékařské přístroje (anglicky ­Healthineers). Část jejích akcií bude začátkem příštího roku nabídnuta na burze. Zatím nebylo rozhodnuto kde. Jako nejpravděpodobnější se jeví New York, kde se již obchoduje s několika tituly z tohoto technologického oboru.

Siemens však novou hotovost naléhavě nepotřebuje, a nabízený balík akcií proto nebude příliš velký. Neměl by přesáhnout 20 procent, sdělil agentuře Reuters zasvěcený zdroj. Podle něj jde hlavně o to, aby divize získala vlastní zdroje na akvizice, které posílí její pozici na globálním trhu.

Joe Kaeser na nedávné konferenci, kam svolal 500 manažerů koncernu, za stěžejní směr rozvoje označil digitalizaci. Ta podle něj přinese také značné úspory na nákladech. Jako příklad uvedl rozpočet na cestovné, jež činí 1,8 miliardy eur ročně. Přitom zhruba polovina připadá na interní akce (konference, porady). Postupující digitalizace umožní efektivní komunikaci na dálku, a ušetří tak až půl miliardy eur ročně.

Siemens nasadí digitalizaci také v souboji s konkurencí, především s americkým koncernem General Electric a švýcarsko-švédským ABB. Letos na trh uvedl cloudovou platformu Mindsphere umožňující napojit stroje v určité továrně nebo větrné parky na internet a následně analyzovat získávaná data. Pro Průmysl 4.0 je to naprosto zásadní.