Doby, kdy se Češi mohli chlubit projekty nových elektráren po celém světě, jsou dávno pryč. České firmy se vždy specializovaly na uhelné zdroje a poptávka po nich kvůli boji s klimatickými změnami strmě padá.

Právě v oblasti čisté energie, která je nahrazuje, ale na domácím trhu vyrostl nový silný hráč, který se svými obřími projekty expanduje i na exotických trzích.

Je jím společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře. Po expanzi v Bulharsku a Gruzii chce nyní tato původně svitavská společnost vybudovat svůj třetí pilíř v Turecku.

Zde již nějakou dobu působí, poslední dvě oznámené obří vodní elektrárny ale posouvají hodnotu jejích tureckých aktiv do jiné ligy. Jedná se přitom o projekty, které svým rozsahem nemají v Česku obdoby.

"Co do velikosti se srovnání s nějakou českou vodní elektrárnou hledá těžko. Nejvyšší česká hráz má 100 metrů, v Karakurtu je to 140 metrů," popisuje v rozhovoru pro HN svůj projekt se zjevným zápalem sám Tesař. "Přehrada je obrovská, v koruně má téměř pět set metrů. Musel byste tam být, abyste to viděl na vlastní oči," říká.

16 miliard

korun jsou plánované investice Energo-Pro v Turecku. Staví zde elektrárny i fabriku na turbíny.

A ve srovnáních pokračuje dál. "Zatímco například Lipno vyrobí ročně ,jen' 150 milionů kilowatthodin elektřiny, naše elektrárna Karakurt vyrobí s menším výkonem až 350 milionů kWh," dodává.

Sedm let práce

Příprava projektu začala už v roce 2012, samotnou výstavbu pak Energo-Pro zahájilo po čtyřech letech příprav loni v létě. Nyní se stavební činnost přehoupla do stěžejní části. Firma úspěšně dokončila náročné podzemní práce, a tak je možné očekávat, že se projekt stihne podle plánu, tedy do konce roku 2019 a za cenu 238 milionů dolarů (zhruba 5,3 miliardy korun).

Tesařově firmě se navíc podařilo minimalizovat riziko návratnosti − téměř za 600 milionů korun si koupila licenci s garantovanými cenami elektřiny. "Ta nám zajišťuje na prvních deset let od uvedení do provozu výkupní ceny 73 dolarů za megawatthodinu," říká Tesař.

To ale není vše. Aby turecká vláda podpořila svůj průmysl, nabízí firmám ještě lepší výkupní ceny v případě, když použijí domácí technologie. A jelikož Energo-Pro vlastní slovinského výrobce turbín Litostroj a českou projekční firmu ČKD Blansko Engineering, postaví v Ankaře novou továrnu.

Právě z ní poputují do Karakurtu tři turbíny o celkovém výkonu 99,5 megawattu (pro srovnání, jeden blok Jaderné elektrárny Temelín má výkon něco přes 1000 MW, pozn. red.). "To nám zaručuje návratnost do deseti let," říká majitel firmy.

Větší a ještě větší

I když chce nyní Tesař hovořit převážně o Karakurtu, není to zdaleka jediný projekt, který Energo-Pro v Turecku má. Firma sem přišla už v roce 2010, když zde za více než osm miliard korun koupila pět vodních elektráren o celkovém výkonu 95,2 megawattu.

I přesto ale stále tato blízkovýchodní země tvoří v rámci aktiv celé energetické skupiny jen malou část − nepřipadá na ni ani pětina ze zisků. "Náš plán je ale mít tři stejně velké pilíře − Gruzii, Bulharsko a Turecko," říká Tesař.

K tomu má dopomoci jak už zmiňovaný Karakurt, který má sám o sobě větší výkon než pět dříve koupených vodních elektráren, tak i druhá elektrárna s přehradou Alpaslan. Její turbíny dosáhnou výkonu dokonce 240 megawattů.

Elektrárnu Alpaslan, která je rozestavěná zhruba ze 40 procent, koupila firma Energo-Pro od konsorcia německého E.ON a jeho tureckého partnera. Původní majitelé do elektrárny investovali zhruba 250 milionů dolarů, tedy něco přes 6,1 miliardy korun.

I když nechce Tesař žádné bližší detaily sdělit, podle dřívějšího tiskového prohlášení ji mělo Energo-Pro koupit výrazně levněji. Dalších 240 milionů dolarů si vyžádá dostavba zdroje, který se stane největší elektrárnou v portfoliu české firmy vůbec.

Od Labe do Gruzie

Energo-Pro založil Tesař ve Svitavách v roce 1994 a postupně z ní vybudoval skupinu, která jen v loňském roce vykázala hrubý zisk před odpisy 4,6 miliardy korun a tržby téměř 24 miliard.

Původně firmu vlastnil s Jaromírem Krušinou, který držel 25procentní podíl. Loni na jaře ale došlo k velkému dělení majetku za desítky miliard korun, když Krušina odešel. Zůstalo mu přitom 11 českých malých vodních elektráren.

Tesař si nechal jen dvě − v Litoměřicích a Brandýse nad Labem. Tento krok pro něj znamenal, že v tuzemsku už téměř nepůsobí. "Česko pro nás v dnešní době znamená dvě až tři procenta z našich aktivit," říká Tesař.

Jeho firma se nyní zaměřuje primárně na výrobu elektřiny z vody a na distribuci. Aktivní je hlavně na východ od českých hranic − v Gruzii a Bulharsku.

Také zde jeho byznys roste. Na Kavkaze nedávno za 400 milionů korun koupil další distribuční společnost, v Bulharsku chce zase za téměř osm miliard odkoupit distribuci českého ČEZ. Zda plánuje něco také v Turecku či jinde, ale nechce říct. "Další expanze? Minimálně čtyři roky máme v Turecku ještě co dělat. Takže uvidíme, zatím ne," říká.

jarvis_59f7724b498e089684e4470c.jpeg
Firma úspěšně dokončila náročné podzemní práce, a tak je možné očekávat, že se projekt stihne podle plánu, tedy do konce roku 2019.
Foto: Energo-Pro