Třiasedmdesát let po Slovenském národním povstání si Banská Bystrica a její okolí musí tento týden zopakovat boj proti fašismu. Věčný oheň v památníku SNP v centru města bude hořet i 4. listopadu, kdy Slováci ve volbách vyberou regionální zastupitelstva a župany, obdobu českých hejtmanů. Právě na Banskou Bystrici je upřena pozornost, protože tu před čtyřmi lety nečekaně vyhrál šéf extremistické strany Marian Kotleba.

Zjednodušeně řečeno, pokud by se ho podařilo porazit, nástup extremistů do slovenské politiky, potvrzený loňským úspěchem Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko v parlamentních volbách, by se zpomalil.

Podle průzkumů je favoritem podnikatel Ján Lunter, v jehož prospěch odstoupilo z jednokolové volby i několik opozičních kandidátů. "Už dvakrát se však stalo, že lidé volili nečekaně, takže jistá obava z výsledků tu je," vysvětluje politický geograf Tibor Madleňák z banskobystrické univerzity Mateje Bela. "Pro Kotlebův vstup do parlamentu byl post župana hodně důležitý, protože se dokázal zviditelnit. Už ho nevolili jen tam, kde jsou sociálněekonomické problémy."

Kotleba spojil do letošních župních voleb stranu se svým jménem a postavil desítky kandidátů. "Cítí Lunterovu konkurenci, dává si na kampani záležet. A po zkušenosti, kdy v zastupitelstvu neměl jediného poslance, a tudíž nemohl nic prosadit, vsadil na kvantitu," vysvětluje Madleňák.

Banská Bystrica bude podle něj laboratoří celého Slovenska. Po kampaních nejen mnoha kandidátů, ale hlavně i nevládních organizací se čeká, že účast v tomto kraji bude vyšší než v ostatních sedmi. Madleňák ji odhaduje na 35 až 40 procent, zatímco jinde bude maximálně třicetiprocentní.

V jediné televizní předvolební debatě kandidátů na župana Kotleba tvrdil, že jeho program pro dlouhodobě nezaměstnané "Krumpáče a lopaty" dal práci zhruba stovce lidí. Chlubil se i tím, že snížil zadlužení kraje, ale experti poukazují jednak na to, že díky změně daňového zákona měl kraj vyšší příjmy a zároveň neinvestoval do údržby, takže účetně sice ušetřil, ale hodnota majetku se snížila. Podle žebříčku nevládní organizace Ineko hodnotící hospodaření slovenských krajů je banskobystrický druhý nejhorší po košickém.

Jenže takové detaily voliče často nezajímají. Ti chtějí, aby se stavěly silnice, chtějí mít práci (okresy Banskobystrického kraje patří k těm s největší nezaměstnaností). A když ji nemají, požadují, aby někdo prstem ukázal na viníka. Kotleba bohatě naplňuje tu poslední potřebu. A balí ji do ideologie, která je − možná překvapivě − blízká mnohým obyvatelům země, jež se chlubí protifašistickým povstáním.