Ropná společnost Rosněfť na pět let vrátila licenci pro těžbu ve východní části Černého moře. Důvodem jsou podle zdrojů moskevského listu Vedomosti "špatné makroekonomické podmínky a sankce". Firma se prý zaměří na těžbu na jiných nalezištích.

Podle licence měla Rosněfť do roku 2018 provést seizmický průzkum a do roku 2022 zahájit zkušební těžbu alespoň na dvou místech. "Na trhu neexistuje dostatečné množství lodí a těžebního zařízení, které naše společnost vyžaduje pro spuštění stavby v území, na něž máme licenci," řekl Vedomostem představitel Rosněfti.

Problém tkví v tom, že v Rusku se příslušná zařízení nevyrábí a západní společnosti jsou vázány sankcemi, jež byly proti Rosněfti vyhlášeny v roce 2014. Ty zakazují prodej a pronájem technologií pro těžbu v hlubokovodních a arktických nalezištích v moři a pro těžbu břidlicové ropy.

Zahraniční zájmy Rosněfti

Venezuela

Projekty v zemi začaly ještě za prezidenta Huga Cháveze a pokračují i za jeho nástupce Nicoláse Madura. Rosněfť poskytla státní společnosti PDVSA úvěry v hodnotě tří miliard dolarů a stejnou částku zaplatila za budoucí dodávky ropy. Za úvěry Venezuela ručí mimo jiné akciemi americké rafinerské společnosti Citgo.

Kurdistán

Rosněfť investovala přes čtyři miliardy dolarů do nalezišť v Kurdistánu. Část nalezišť je u města Kirkúk, které tento měsíc obsadila irácká armáda. Licence pro ruskou firmu jsou tak v ohrožení.

Írán

Rosněfť projevuje velký zájem i o íránská ropná naleziště. Její šéf Sečin opakovaně prohlásil, že by chtěl s Teheránem investovat do nových projektů. Experti si všímají, že jednání je součástí nátlaku na hlavního protivníka Íránu Saúdskou Arábii.

Rosněfť prohlásila, že místo toho se zaměří na jiné naleziště v západní části Černého moře. Tam by měla těžit spolu s italskou společností Eni. Šéf Rosněfti Igor Sečin v létě sliboval, že se tam práce zahájí již v prosinci. Eni a Rosněfť podepsaly dohodu o společné těžbě v roce 2012. Italská strana podle smlouvy bude financovat celý geologický průzkum. Celkové investice do projektu podle agentury Interfax mohou přesáhnout 50 miliard dolarů.

Již v květnu Sečin oznámil, že pro dotyčné naleziště Val Šatskogo pronajmuli u firmy Saipem těžební plošinu Scarabeo-9. Ta má do Černého moře doputovat z Afriky. Podle servisu Marine Traffic se nyní nachází nedaleko Řecka.

Rosněfť byla dlouho předmětem zájmu západních ropných společností především kvůli tomu, že díky svým vazbám na Kreml ovládala velkou část licencí v perspektivních nalezištích. Západní firmy zase nabízely nové technologie, především pro těžbu netradiční ropy. Sankce a pokles cen ropy řadu společných projektů zastavily, jiné však pokračují.

Kromě projektu s Eni se dále rozvíjí společný podnik Rosněfti s norskou společností Statoil na nalezišti v Samarské oblasti. Přitom v původní tiskové zprávě z roku 2013 se uvádělo, že jde o břidlicovou ropu, která by tudíž spadala do sankčního režimu. Letos však byl popis projektu změněn a nyní jde o ropu ukrytou ve vápenci. "Provedli jsme další geologický průzkum a opravili jsme popis projektu," vysvětlil představitel Rosněfti moskevskému listu RBK.

Nehledě na problémy se sankcemi se Rosněfť snaží o zahraniční expanzi. Jak upozorňuje list New York Times, rozhodně nejde jen o zisk. "Rosněfť vytváří příležitosti, jež mohou být mimořádně cenné z hlediska geopolitiky," říká Amy Myersová Jaffeová, specialistka na energetickou bezpečnost z amerického think-tanku Council on Foreign Relations.

Dobře je to vidět ve Venezuele. Rusko je hlavním sponzorem režimu Nicoláse Madura, poskytlo zemi během posledních tří let prostředky ve výši až deset miliard dolarů. Rosněfť v dubnu také zaplatila Caracasu tři miliardy jako zálohu za budoucí těžbu ropy.

Společnost je velmi aktivní rovněž v iráckém Kurdistánu, kam investovala přes čtyři miliardy dolarů. "Pro Rusko je dobré mít vliv na kurdskou politiku pro jeho zájmy v Sýrii a také jako protiváha vůči Turecku," říká bývalý americký diplomat David L. Goldwyn, který pracoval pro Baracka Obamu.