Slovensko odmítá názory, že menší země nemají v Evropské unii žádný vliv. Naopak: slovenští politici zdůrazňují svůj zájem podílet se na rozhodování o tom, jak bude EU vypadat po chystaném odchodu Británie.

"Evropa je na křižovatce a my na Slovensku chceme, aby náš hlas byl slyšet," řekl na konferenci Glob­sec Tatra Summit ve Štrbském Plese Ivan Korčok, státní tajemník ministerstva zahraničí.

Korčok má v Bratislavě na starosti vládní evropskou politiku.

Špičkoví slovenští politici včetně premiéra Roberta Fica nebo prezidenta Andreje Kisky v reakci na výsledek českých voleb společně prohlásili, že ze Slovenska se stal "proevropský ostrov" ve střední Evropě. Vlády v Polsku a Maďarsku EU často kritizují. V Česku ve volbách posílily strany, které unii přímo odmítají nebo k ní mají odtažitý vztah.

Slováci naproti tomu zdůrazňují, že se chtějí podílet na další evropské integraci. S jejím pokračováním v reakci na výsledek britského referenda o vystoupení z EU souhlasilo všech zbylých 27 zemí unie. Teď je čeká jednání, v čem konkrétně spolupráci posílit.

Slovensko před Českem

Evropan Fico

"Vliv Slovenska v Bruselu je daleko větší než ten náš," tvrdí Ivan Hodáč, bývalý šéf Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA),
Čech se skvělými kontakty v EU.

Přitom ještě zhruba před rokem nebyla pověst Slovenska příliš dobrá. Premiér Robert Fico se prezentoval hlavně ostrými výroky proti migraci a muslimům.

Podle slovenských diplomatů si ale Fico po brexitu a nástupu nového francouzského prezidenta Macrona uvědomil, že EU nejspíš čekají změny. A zdůrazňuje, že zájmem Slovenska je být při tom. Slováci tak udělali některé ústupky, kterými získali důvěru velkých zemí, například ohledně podmínek pro pracovníky, které jejich firma vyšle plnit zakázku do jiného státu EU.

A přestali EU ostentativně kritizovat za všechno možné. Výsledkem je, že Slovensko přijímá, stejně jako Česko, jen naprosté minimum uprchlíků. Na rozdíl od Česka mu ale nehrozí žaloba kvůli nerespektování evropských zákonů.

Premiéři či prezidenti zemí unie se na nedávném summitu v Bruselu shodli, že v ideálním případě by mělo všech 27 států pokračovat společně. Pokud ale několik zemí bude chtít postupovat rychleji, ty váhavější by jim v tom neměly bránit. Česku to vyhovuje, protože spolupráce jen některých států má být až tou poslední možností. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale upozornil, že i v tom je pro Česko riziko:

"Může docházet k vytváření určitých skupin zemí, které budou ovlivňovat přípravu pravidel, jež se pak dotknou i Čechů nebo českých firem. Ale my při tom nebudeme a nebudeme schopni to ovlivnit," řekl Sobotka nedávno v Bruselu.

Už příští měsíc mají lídři zemí eurozóny začít jednat o konkrétních návrzích na to, jak měnovou unii dál posílit.

"To, že existuje dvourychlostní Evropa, je realita. Jde jen o to, že politici jsou zdvořilí, takže to neřeknou nahlas, ale eurozóna je jádrem unie," prohlásil na konferenci Tatra Summit v rozhovoru pro HN a agentury Reuters a Bloomberg slovenský ministr financí Peter Kažimír. Vliv zemí, které nepřijmou euro, se podle něj bude v rámci EU snižovat.

Nasvědčuje tomu i ekonomická realita − státy s eurem budou po odchodu Britů tvořit zhruba 85 procent ekonomiky EU.

Kritici ale namítají, že v rámci eurozóny existuje řada zásadních rozdílů a její členové se jen velmi těžko shodnou, jak by se mělo fungování měnové unie změnit.

Slovensko podle Kažimíra podporuje důraz na dodržování rozpočtových pravidel. Zároveň ale souhlasí třeba se vznikem rozpočtu pro eurozónu, ze kterého by její členové mohli čerpat podporu například v době, kdy je zasáhne nějaký nečekaný ekonomický pokles.

Česko chce, aby se všechny případné změny odehrávaly v souladu s dohodnutými pravidly − tedy aby do nich mohly mluvit i státy s vlastní měnou, jak na konferenci ve Štrbském Plese zdůraznil státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. Podle něj se "rozpory mezi Západem a Východem snižují".

Chmelař tak narážel na nedávné hádky ohledně migrační krize. Navíc upozornil, že v některých aspektech se další integrace EU nebude týkat jen eurozóny. Například do plánovaného posílení společné obrany se chce zapojit i Česko.