Pěstování chmele v Česku, jež v předchozích letech zasáhly důsledky světové finanční krize, zažívá opět dobré časy. Po loňském vydařeném roce bude nadprůměrná i letošní sklizeň. Chmelnice nyní skupují i velcí hráči jako Agrofert nebo Ladislav Chvátal, vrcholový manažer investiční skupiny PPF, která jeho nákupy nekomentuje.

Podle odhadů Svazu pěstitelů chmele se letos sklidí zhruba 6500 tun "zeleného zlata". Asi pětina se ho vyveze do Číny, která se po Německu stala pro české chmelaře druhým nejvýznamnějším trhem. Na export míří zhruba polovina tuzemského chmele.

V posledních letech navíc opět roste i rozloha chmelnic. Ta se od krizového roku 2008 trvale zmenšovala až na minimum před čtyřmi lety. Nyní se chmel pěstuje na 4700 hektarech, tedy ploše asi sedmi tisíc fotbalových hřišť. Na začátku 90. let však byla plocha chmelnic v porovnání s dneškem dvojnásobná.

6500 tun chmele

by se mělo sklidit letos podle odhadů Svazu pěstitelů chmele. V loňském roce dosáhla produkce 7712 tun. Více chmele než v Česku vyrobí pouze ve Spojených státech a v Německu.

Minipivovary pomohly

Chmelnic v době ekonomické krize ubývalo především proto, že lidé koukali u piva hlavně na cenu, a pivovary proto nakupovaly levnější hořký chmel. Pěstitelé kvalitnějších aromatických odrůd kvůli tomu trh opouštěli. Situace se obrátila až v roce 2013. Mohl za to i trend minipivovarů, které své větší konkurenty donutily znovu vařit také kvalitnější piva.

"Poptávka po levném pivu zůstane vždy, ale stále častěji si chce člověk pochutnat a za půllitr piva zaplatí klidně i 50 korun. To, že velké pivovary začínají opět vařit aromatická piva, nám dost pomohlo," říká Stanislav Roháček, spolumajitel firmy PP servis, která je se zhruba 450 hektary chmelnic největším výrobcem chmele v Evropě.

1200 tun

českého chmele zamíří každoročně do Číny. Jedná se asi o pětinu loňské produkce.

V Německu, další chmelařské velmoci, mají největší pěstitelé zhruba poloviční velikost. "Vlastnictví je tam hodně rozdrobené, nebýt komunismu, bylo by to u nás stejné. Po zestátnění vznikaly velké celky a ty se pak po revoluci privatizovaly," vysvětluje Roháček.

Chmel láká i velké firmy

Do chmelnic v poslední době vstoupili silní hráči, jako je Agrofert nebo Ladislav Chvátal z PPF. Jeho Agro-Chmel vlastní přibližně 300 hektarů chmelnic a je druhým největším pěstitelem v Česku. Holding Agrofert pak vlastní tuzemskou trojku, Zemědělskou společnost Blšany.

87,7 procenta

Na největší ploše chmelnic se loni pěstovala nejkvalitnější odrůda Žatecký poloraný červeňák.

Příchod velkých investorů do byznysu s chmelem si Roháček vysvětluje hlavně zájmem o zemědělskou půdu. "Generace, která získala půdu během privatizace, odchází a ti, kteří nemají nástupce, se poohlížejí po výhodném prodeji. A do čeho jiného by tito lidé měli investovat, když ne do půdy," tvrdí.

Většina sklizeného chmele míří za hranice. "Na vývoz směřuje okolo 80 procent naší produkce," potvrzuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva družstva Chmelařství, pod které patří největší obchodník s chmelem Bohemia Hop. Stále více chmele se prodává do Asie, kupují ho hlavně pivovary v Číně a Japonsku.

"Naším hlavním zákazníkem je Plzeňský Prazdroj, na druhém místě je Čína a pak další domácí pivovary, jako třeba Budvar," uvádí Roháček, který s chmelem obchoduje prostřednictvím své dceřiné firmy Arix.

Export míří také do Austrálie, USA nebo Jihoafrické republiky. Loni čeští obchodníci vyvezli asi 3800 tun chmele v hodnotě 988 milionů Kč.

Nejvíc českého chmele míří do Německa a Číny