Před pár týdny začala fungovat zřejmě první česká plnoformátová on-line knihovna. Jmenuje se Bookport a jde o projekt nakladatelství Grada. Vývoj stál desítky milionů korun.

Například univerzity, městské knihovny i další instituce klasické papírové knihy samozřejmě digitalizovaly − nejčastěji skenovaly − a tvořily svůj jakýsi fond e-knih už dávno předtím. Bookport je ale něčím jiný. Nabízí kromě knižního archivu i novinky, které v danou chvíli vycházejí jako klasické papírové knihy, i ve formě e-knih.

Za 199 korun měsíčně může mít kdokoliv přístup k zatím asi čtyřem tisícům titulů. Od beletrie přes odbornou literaturu až po kuchařky.

16,5 tisíce

titulů bylo loni podle SČKN na trhu celkem k dispozici ve formě e-knihy. Meziročně tak přibylo 1500 nových titulů.

4 tisíce

titulů ve formě e-knihy je v databázi on-line knihovny Bookport.

"Inspirovali jsme se Netflixem," říká majitel Grady Roman Sviták s odkazem na on-line půjčovnu filmů a seriálů. Na podobném principu funguje hudební služba Spotify. I největší e-shop světa a prodejce knih Amazon nabízí něco podobného, ale v jeho databázi nejsou zpravidla ihned k dispozici populární novinky.

"Postupně oslovujeme nakladatele. Byli bychom rádi, kdyby to zajímalo co nejvíc dalších komerčních nakladatelů. Bavíme se s některými prvními pilotními partnery," popisuje Sviták. Už dnes jsou v databázi k mání kromě věcí od Grady některé tituly nakladatelství Galén, Portál, Vyšehrad či Epocha.

Autor, nakladatel i správce celého systému, který do něj knihu nahraje, si pak příjmy dělí podle toho, jak se daná kniha skutečně četla. To on-line prostředí umí poměrně spolehlivě spočítat.

On-line knihovna je dalším stupněm rozvoje trhu e-knih a cestou, jak jejich užívání dál rozšířit. Zatímco ještě do roku 2014 se nabídka elektronických knih a celkové útraty za ně v Česku vždy meziročně zdvojnásobovaly, nárůst posledních let už není tak dynamický.

V roce 2016 se podle připravované zprávy Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) prodalo přes milion e-knih v hodnotě 118 milionů korun, což je meziročně "jen" o 11 procent víc.

Na celkovém obratu tuzemského knižního trhu se e-knihy zatím podílejí necelými dvěma procenty, mnohde ve světě je podíl vyšší. Největší zájem o knihy ve čtečkách a dalších elektronických zařízeních je ve Velké Británii a v USA, kde dosahují asi pětiny celkového trhu knih.

"Vývoj trhu e-knih vidím nadále pozitivně. Za Alza.cz máme meziroční nárůst 18 procent a trh je ještě před vrcholem," soudí za jednoho z největších prodejců e-knih v Česku manažerka elektronického obsahu Alzy Hana Žáková.

Řada dalších lidí v oboru je ale opatrnější. Třeba proto, že se čekalo, že elektronické knihy budou výrazně levnější než papírové. To se ale neděje.

Jan Kanzelsberger ml., který v rodinné firmě Kanzelsberger řídí síť kamenných knihkupectví, soudí, že už je možné říct, že elektronické knihy se staly svébytnou čtenářskou kategorií, ale nikoliv náhradou klasické papírové knihy. "Byl jsem vůči papírové knize vždy optimistou, byť mě všichni označovali za dinosaura. Není totiž možné e-knihu vyrobit zásadně levněji než klasickou knihu," říká Kanzelsberger s tím, že jediná úspora je v tom, že se neplatí tisk na papír.

Průměrná cena za e-knihu v Česku se v posledních letech podle dat SČKN pohybuje kolem 160 korun za kus. Je tak zhruba na dvou třetinách průměrné ceny papírové knihy.

E-knihy prodražuje i to, že v celé Evropě včetně Česka nemohou být specifickou kategorií zařazenou do nižší sazby DPH. Už několik let se přitom v Evropské unii o možnosti daňového zvýhodnění i u e-knih diskutuje.

Zatímco na klasické knihy v Česku je tak DPH jen desetiprocentní, e-knihy jsou daněny standardně 21 procenty. Snížená desetiprocentní sazba na knihy platí v Česku právě od roku 2015, kdy výraznější boom trhu e-knih přestal.

Sviták z Grady, byť je i vydavatelem e-knih, podobně jako Kanzelsberger už ale e-knihám celkově neprorokuje dramatický rozmach. "Čeká se na nové technologie, pokud přijdou. Jinak ten, kdo už chtěl knihy konzumovat v elektronické podobě, na tento systém najel a příliš dalších čtenářů už nepřibude. Podíl těch, kteří budou číst papírové knihy, a čtenářů e-knih se ustálí," poznamenává.

Kompletní data za celý tuzemský knižní trh za rok 2016 pak SČKN představí v listopadu.

NÁZORY ČTENÁŘŮ

Zaujalo mne odůvodnění malého rozšíření e-knih vůči papírovým. Zejména pak názor nakladatele: "Není totiž možné e-knihu vyrobit zásadně levněji než klasickou knihu," říká Kanzelsberger s tím, že jediná úspora je v tom, že se neplatí tisk na papír." Úvodem musím poznamenat, že jsem fanouškem papírových výtisků a vlastníkem několika stovek titulů. Ale protože hodně cestuji, využívám i výhod těch digitálních. S panem Kanzelbergerem nemohu souhlasit a divím se, že jeho názor zůstal bez komentáře. E-kniha je prakticky hotova v okamžiku dokončení korektur a vysazení textu s případnými ilustracemi. Tištěnou knihu oproti tomu čeká kromě celého procesu tisku (osvit, leptání, tisk, vazba, kompletace) ještě distribuce na sklady, do velkoobchodů, prodejen, samotná režie prodejen a to nejsou rovněž zanedbatelné náklady. Přesněji vyjádřeno tvoří 40% ceny knihy. Ve skutečnosti je dost možné, že kromě kuchařek a jiných "bestsellerů, autoři přijdou na to, že bude výhodnější obstarat si sazbu a ilustrace sami a prodávat e-knihy bez prostředníků. Vzhledem k tomu, že obvyklý autorský honorář je pod 10%, vydělají na tom oni i čtenáři. Oproti smlouvě s nakladatelem je to jistě krok do neznáma a mohou si to asi dovolit jen renomovaní autoři nebo ti, kteří nejsou na psaní existenčně závislí. Poznámka na závěr: Knihovny s měsíčním předplatným mne osobně nenadchly. Je trendem doby, že všichni chtějí stabilní cashflow přeměnou zboží na služby. Ale je reálné, aby u všech přibyly měsíční inkasní položky na knihy, hudbu, kino, divadlo, televizi, software a další?

Ivo Škapa